Daniel?

2.část

V Londýně bydlíme už skoro týden. Je tu celkem pěkně. Našla jsem si už pár kamarádů a chodím do taneční školy. Mamka tu má přítele a musím říct, že je to pitomec. Nesnáším ho!Pořád jenom rozkazuje..

"Zlato, oběd. "zakřičela na mě mamka.

Vypla jsem laptop a už jsem sbíhala schody po dvou. To víte, hlady mi kručelo v žaludku :D Ovšem hlad mě přešel hněd jak jsem za stolem uviděla Thomase. To je ten novej mamčin přítel. Nemůžu uvěřit, že ho zase pozvala aniž by mi o tom řekla.

"Mami, já dnes nemám hlad." křikla jsem a otočila se na patě, že odejdu zpátky do pokoje, jenomže Thomas mě zarazil.

"Máma jasně řekla, že je oběd. Tak buď tak laskavá a sedni si."

"Hlava rodiny je tu máma a ty nemáš co rozkazovat." zakřičela jsem na něho a utekla do pokoje. Zamkla jsem raději dveře, kdyby si dovolil přijít.

Za chvílku máma klepala na dveře

"Zlato, jsi v pohodě?Můžu dál?" s pozvdechem jsem šla odemknout.

"Co se stalo? Slyšela jsem jak s Thomasem na sebe křičíte."

"On mi pořád poroučí. Mám už toho dost."

"Dcerko, musím ti říct pravdu. S Thomasem jsem jen pro peníze. Sama víš, že si nemůžu najít práci a on je teď jedinný zdroj příjmů."

No to snad ne, ona ho využívá? Proboha. Moje vlastní máma je tzv.kurva. Tohle snad není pravda...

"Víš co, přihlásím se do té soutěže, jak jsi o ní mluvila. Když vyhraju budeme mít dost peněz." zasedla jsem k notebooku.

"Děkuju."pohladila mě po vlasech a šla vyhodit Thomase.

Našla jsem přihlášku, vyplnila jí a odeslala. Je to nějaká taneční soutěž. Výherce získá 50 000 dolarů a možnost vystupovat na placeném turné s jednou skupinou. No, jezdit s někým na turné a ještě k tomu za peníze. Co více si přát?

"Vypadni z baráku, mou dceru poučovat nebudeš." slyšela jsem jak máma křičela na toho pitomce. Potom jsem chvíli nic neslyšela, tak jsem se lekla a šla se podívat jestli jí něco neudělal. Mamka seděla v kuchyňi a řekla mi, že je vše v pořádku a že zítra si příjde pro věci. S oddechem jsem se vrátila do pokoje a usedla k laptopu a podívala se na na e-maily. Hned jsem otevřela e-mail od Daniela. Psal mi, že se má dobře, ale že by se měl lépe, kdyby byl se mnou a, že je zrovna na horách. Hned jsem mu odepsala, že bych ho ráda viděla, že jsem se přestěhovala do Londýna a přihlásila se do jedné taneční soutěže. Hned jsem odeslala email, mi zazvonil mobil.

>>>Sára<<< objevilo se na displeyi telefonu a já zmáčku tlačítko pro příjem hovoru.

"To neuvěříš, co se mi dneska stalo." vyhrkla na mě místo pozdravu. Snad zase nebude básnit o těch pitomcích z té skupiny The Vamps o kterých mluví pořád dokola...