Daniel?

22. Část

"Ehm... Jamesi, nezdá se ti, že na to jdeš trochu rychle?" malinko jsem ho od sebe odstrčila.

"Copak? Nelíbí se ti to?"

"Líbí.. Já jen, jestli na to nejdeme tak trochu brzo."

"Určitě ne.. Milujeme se a chtěl bych náš vztah posunout na další úroveň.. Tákže, kde jsme to skončili?" šibalsky se usmál a přejel ukazováčkem po mých rtech. V tu chvíly mi zakručelo v žaludku. Trapas.

"Slyším jak ti kručí v žaludku.Taky už mám docela hlad." usmál se. Zapnul si košily a já na sebe hodila tričko, které skončilo na notebooku.

James skočil ohřát jídlo. Já mezitím vzala kolu a šla na balkon. Je tam krásně v tuhle noční hodinu. Všechny domy krásně svítí a na obloze svítí měsíc. Krásnej večer.

James donesl jídlo a začaly jsme jíst.

"Jsou moc dobrý zlato, děkuju ti." řekla jsem s plnou pusou Lassagní.

"Nemáš zač." odpověděl mi taky s plnou pusu. Museli jsme vypadat jako magoři, ale nám to nevadilo. Smáli jsme se jak dva idioti :D

"Málem bych zapoměla, tady máš kolu." podala jsem mu flašku.

"Díky."

Když jsme dojedli, tak James pustil písničky a tancovali jsme. Je to skvělý, tancovat na balkoně pod milionama hvězd.

Začal ploužák a James si mě za pas přitáhnul co nejblíž k sobě. Dala jsem mu ruce okolo krku a hlavu si položila na jeho rameno. Jen tak jsme ploužili kolem dokola a užívali si této krásné noci, když nás najednou vyrušili divné zvuky a záblesky.

"Co to bylo?" zívnul James.

"To netuším." pokrčila jsem rameny.

"To je James!!! Miluju těěěě." uslyšeli jsme řev holek.

"Ale né, fanynky, všechno zkazí." zanadával.

"To nevadí, zlato." obejmula jsem ho a zase ten záblesk.

"Bože, zase fotí. To zase na netu bude tuna fotek, že mám holku. A do háje... Máma to uvidí."

"To není dobrý... Jdeme, pojď." chytla jsem ho za ruku a táhla do pokoje.

"Budu jí už muset říct, že mám holku." povzdychnul si, když si sednul na pohovku.

"Ale budeš mít po kariéře."

"Né, to máma nedovolí... Pořád říká, jak je štastná, když mě vidí hrát v kapele a jak je na mě pyšná."

"A co když se mýlíš?"

"Tak spolu odjedeme někam hodně daleko." usmál se a stáhnul si mě k sobě na klín.

"To zní dobře." pousmála jsem se a dala mu pusu na rty.

"Jen pusu jo?" nadzvednul obočí. Byl tak sexy, že jsem nic neřekla a přisála se k jeho rtům. Dlouho nečekal a vklouzl jazykem do mých úst. Zase jsem přestala všechno vnímat. Líbal tak božsky. Úplně věděl kdy má spomalit a kdy zrychlit. Neuvěřitelný.

"Kde ses naučil tak dobře líbat?" zeptala jsem se když se naše rty od sebe odpojili.

"To je tajemství."

"Tss... Moc ráda bych tu ještě zůstala, ale už musím jít. Je hodně hodin." slezla jsem mu z klína.

"Ale puso, nikam nechoď." podíval se na mě pohledem štěněte.

"Jamesi, nedívej se na mě tak nebo už nikdy neodejdu." pohrozila jsem mu ze srandy ukazováčkem.

"Jo? Tak to abych nikdy nepřestal." zasmál se.

"Opravdu musím jít, nezlob se." vlepila jsem mu pusu na tvář.

"Tak dobře, ale ráno tě příjdu vzbudit."

"Už se těším, dobrou." dala jsem mu ještě pusu a odešla do svého pokoje. Osprchovala jsem se, hodila na sebe pyžamo a s notebookem si zalezla do postele. Najela jsem na internet a pak na email. V tom mi příšla sms. Byla od Jamese. Napsal mi své icq abych si ho mohla přidat. Tak jsem zapla icq a přidala si ho. Byl tam pod přezdívkou 'Mr.  McVvey.'

Hned mi žádost potvrdil. Jako kdyby tušil, že tam zrovna budu.

"Ahoj puso:-*" napsal mi.

"Ahoj Jamesi.. Jak je?" 

Neodepisoval mi asi deset minut, tak jsem se lekla, že se něco stalo. Když jsem se mu chystala volat, tak mi odepsal.

"Danielle, zachraň mě..."

"Z čeho? Z nadrženosti?:D" dělala jsem si srandu. Určitě to 'Danielle, zachraň mě.' bylo ze srandy. James mi na to už ovšem neodepsal, ale online byl. Tak si asi jen skočil na wc. Ale když ani po půl hodině neodepsal, tak se mi to zdálo divné. Popadla jsem mobil a vytočila jeho číslo. Nebral to. Něco se děje...

Hodila jsem na sebe župan a šla za ním. Chtěla jsem zaklepat, ale všimla jsem si, že jsou dveře pootevřené. Všude byla tma, takže mi bilo srdce jako o život. Asi s tím abych ho zachránila si srandu nedělal.

Bože, co teď? Mám tam jít nebo ne?

Po pár minutách přemýšlení jsem se rozhodla, že tam vejdu. Otevřela jsem dveře a pohltila mě ještě větší tma než na chodbě. Vůbec nic jsem neviděla a najednou mě někdo chytil za ruku a položil mi ruku na pusu..

Tak zase trochu napínačka :D Já vím, jsem děsná a díl je krátkej. Ale snad se i tak bude líbit :)

Jinak máme už 5.K reads! Neuvěřitelný. Jen před chvilkou bylo 3K a teď už 5. Jste zlatíčka ♥ Ani nevíte jakou mi to dělá radost. Hned je větší chuť psát :)