Daniel?

29. Část

Neměla jsem už žádnou sílu utíkat, takže jsem jen tak stála na místě a vystrašeně čekala co mi udělá. Když už byla skoro u mě, tak jsem zavřela oči a čekala na bodnutí nožem, ránu nebo něco takového. Ovšem nic takového se nestalo. Místo toho jsem uslyšela houkat sanitku. Otevřela jsem oči a viděla jak se Elisabeth bodla. Nůž odhodila do potoka. Začala brečet a volat o pomoc.

Sanitka k ní hned přijela. Kde se tu vzala? Musel jí někdo přece zavolat...

"Slečno, slyšíte mě?" promluvil jeden ze záchranářů na Elisabeth.

"A. ano, sly.. slyším vás."

"Dobře, teď vás dáme na nosiče a odvezeme do nemocnice." Elisabeth jen přikývla a zachranáři jí naložili. O co tu sakra jde?!

"Počkej.. Počkejte, prosím.. vás.. Ta hol.. holka.. mě.. mě bo.. bodla." nemohla skoro mluvit. Elisabeth na mě vyčerpaně ukázala prstem. No, to snad neudělala...Ř ekněte mi někdo prosím, že se mi to jenom zdá!

Zachranář mě hned chytil a odvlékl do sanitky.

"Pusť te mě, já nic neudělala! Ona lže!"

"To řeknete policii." řekl a zatím Elisabeth pokoušel zastavit krvácení. Nemohla jsem uvěřit tomu, že si vymyslela, že jsem jí bodla. Tohle už je opravdu moc!

Dojeli jsme do nemocnice a hned jí převezli na operační sál. Mě hned potom zavedly na policii. Vzal si mě na starost ten policista, u kterého jsem ráno byla.

"Tak co se doopravdy stalo?" zeptal se, když jsem se posadila v jeho kanceláři.

"No, šla jsem se ven projít, nějak jsem nevnímala kam jdu a skončila jsem v nějakém opuštěném parku. Chtěla jsem odejít, ale zaslechla jsem Elisabeth jak mi říká, že mě zabije a měla v ruce nůž. Chvílku jsem před ní utíkala, ale pak mi došly síly. Říkala mi, že zaplatím za to, že jsem jí přebrala kluka, což mimochodem není pravda a pak mi řekla, že mě bude mučit. Neměla jsem žádné síly na to abych utekla, tak jsem jen stála na místě a čekala co mi udělá. Najednou jsem slyšela houkat sanitku a Elisabeth se sama bodla do břicha. No a pak mě obvinila, že to já jsem jí bodla." popsala jsem celou situaci.

"Dobře, pak si vyslechnu verzi od Elisabeth. Můžete jít, ale za žádnou cenu neodjíždějte z města." řekl a pak ještě dodal abych mu dala občanku.

"Máte tu, že bydlíte v Londýně, takže vy jste v Los Angeles na prázdninách?"

"Ne, ne. Jsem tu kvůli taneční soutěži."

"Aha, tak mi prosím nadiktujte adresu, kde vás zastihneme." nadiktovala jsem mu adresu a šla na hotel.

Tam jsem si lehla do postele a přemýšlela nad Elisabeth proč to všechno dělá. Měla možnost mě zabít nebo mě fyzicky mučit, ale né, ona se rozhodla, že mě bude mučit psychicky a to je mnohem horší!

Z POHLEDU JAMESE

Nenávidím Elisabeth přisahám, že jí nenávidím. Kvůli ní jsem se pohádal s Danielle, řekl jí tolik hnusných věci. Jsem pitomec, velkej pitomec. Co velkej. Já jsem král mezi pitomci. Jsem korunovanej pitomec!

Chci Danielle zpátky! Musím něco vymyslet, ale nejdříve půjdu seřvat Elisabeth. Na mobilu jsem vytočil její číslo. Chvíly to zvonilo a pak se ozval nějaký mužský hlas.

"Halo, kdo volá?"

"Ehm... Tady James. Potřebuji mluvit s Elisabeth."

"To nepůjde... Ona je teď na operačním sále."

"Co se jí stalo?"

"Přijedte do nemocnice Huntington a dozvíte se to."

"Dobře, hned tam budu." típnul jsem hovor a hodil na sebe mikinu. Dal jsem si na hlavu kapuci a na oči velké černé brýle. To proto aby mě nikdo nepoznal a vydal se do nemocnice.

Hned jak jsem tam vešel mě oblehla policie.

"Dobrý den, můžeme se zeptat na pár otázek ohledně Elisabeth?"

"Ehm.. Ano, jistě." Policista, který se mi představil jako Saliven mě odvedl vedle na policejní stanici.

"Prosím, posadte se." pokynul, když jsme došly asi do jeho kanceláře.

"Takže.. Znáte divku jménem Danielle?"

"Ano znám..'Udělala snad něco?"

"Nevím to jistě, ale asi nožem bodla do břicha Elisabeth."

"Danielle by ničeho takého nebyla schopná. Znám ji, tohle by neudělala."

"Vážně?Jak si můžete být jistý?"

"Umíte udržet tajemnství?" zeptal jsem se.

"Samozdřejmě."

"Já s Danielle chodím, teda vlastně chodil. Kvůli Elisabeth jsme se pohádali. Dost jsem na ní vyjel. Řekl jsem jí, že na Elisabeth jen žárlí a bojí se, že bych byl sní."

"Aha, takže měla motiv Elisabeth podnout." poškrábal se na bradě.

"Né, já jsem to řekl ve vzteku. Nemyslel jsem to vážně. Danielle není žárlivá. Je to hodná holka a mouše by neublížila."

"No to nevím. Všechno nasvědčuje tomu, že měla motiv to udělat."

"Ne, neměla. Ale znovu vám to opakovat nebudu, nemá to cenu. Nashle." řekl jsem podrážděně a šel pryč. Nechápu jak může Danielle obvinit. To si Elisabeth odskáče. Kvůli ní možná Danielle půjde do vězení a taky kvůli ní mě Danielle nechce vidět. Zaslouží si zemřít!

Vešel jsem do nemocnice. Hned jsem si to namířil k recepci.

"Dobrý den, prosím vás kde leží Elisabeth Harleiová? Jsem její přítel."

"Je na pokoji číslo 28, ale slečna je po operaci a je ještě v narkóze. Stavte se prosím zítra."

" Dobře. Díky. Naschle." naštvaně jsem odešel zpátky na hotel. Dnes měla štěstí, ale zítra ho už mít nebude, protože zítra pro ní vše skončí. Naprosto všechno!

Páni, už je přes 10.K reads! Vy jste fakt boží ♥ A já hrozná, že přidávám nový díl zase až za tak dlouho, ale opravdu časově nestíhám. Strašně mě to mrzí :( Ale děkuju vám moc moc, že píšete komentáře a dáváte votes.  Děkujůůůůů ♥