Daniel?

4. část

Otevřela jsem dveře od místnosti, kde jsem si mylela, že je konkurz. Ale místo davu lidí jsem viděla jak se na posteli válí ten nagelovanej blb. Se Sárou to okamžitě seklo a když říkám seklo, tak opravdu seklo. Omdlela! On to hned spozoroval, vyskočil z postele a vzal Sáru do náruče aby jí položil na postel. 

"Nevíš proč omdlela? Něco snědla?"

Hm. Kéžby něco snědla...

"Omdlela kvůli tobě. "

"Takže fanynka, jo?" usmál se a pohladil Sáru po vlasech.

"Jo, velká fanynka. Ikdyž nechápu co na tobě vidí."

Jen se na mě divně zašklebil a řekl, že jde pro něco do kuchyně.

Z POHLEDU JAMESE

Určitě je to ona. Určitě je to Danielle. Ta nádherná Danielle se kterou si tak dlouho píšu. Na fotce co mi poslala sice měla krátké hnědé vlasy a tady ta je má dlouhé rezavé barvy, ale určitě to bude ona. Ikdyž je možné, že se třeba mýlím. Musím jí donutit se usmát, tak jedině poznám jestli je to ona. Protože se na fotce krásně usmívala. A tak krásnej úsměv může mít jen jeden člověk. Sice by bylo jednoduší zeptat se jí na jméno a odkud je, ale když mě nemá evidetně v lásce, tak pochybuju, že by mi odpověděla.

Vzal jsem hadr, namočil ho pod studenou vodu, vyždímal a vrátil se do místnosti abych mohl mé fanynce poskytnout první pomoc. Danielle(?) seděla na okraji postele a četla si knížku.

"Ehm, můžu?" ukázal jsem hadru. Hned se zvedla a položila zpátky knihu na noční stolek. Dal jsem dívce na čelo hadr a obrátil se k Danielle?

"Takže ty nejsi naše fanynka? Nemáš ráda naši hudbu?"

"Vaše hudba je docela dobrá, ale ty mi příjdeš jako namachrovanej idiot."

Já a namachrovanej? Kde to sakra vzala? Chtěl jsem jí na to odpovědět, ale to už se její hádám kamarádka probudila.

"Co se stalo?" rozhlížela se kolem a jak mile mě uviděla, tak na mě vykulila oči a pokoušela se říct moje jméno.

"Omdlela jsi." usmál jsem se a sundal jí hadr z čela. Sednul jsem si vedle ní na postel a ona na mě pořád koukala jak na zjevení. 

"Já jsem James, ale to ty určitě víš. Jak se jmenuješ ty?"

"S..Sa..Sára se jmenuju." vysoukala ze sebe.

"Dobře, Sáro. Vnímej mě jako obyčejného kluka, ano? Sice jsem slavný, ale tak úžasný aby jsi se ze mě omdlévala určitě nejsem." pousmál jsem se a kouknul na Danielle? Ona se neusmála. Sakra, musím jí něčím přunutit aby se usmála. Zvednul jsem se a schválně se rozplácnul na zem. Jedinej kdo se zasmál byla Sára.

Z POHLEDU DANIELLE

To by mě zajímalo proč si mě ten magor pořád prohlíží a padá přede mnou na zem. Je to idiot...

"Jestli by ti to nevadilo, my musíme na ten konkurz. Nebo ho prošvihnem." řekla jsem směrem k němu a vytáhla Sáru z postele,

"Jo, v pohodě." usmál se a otevřel nám dveře.

Proč se pořád tak usmívá? Leze mi s tím děsně na nervy!

"A..ahoj, Jamesi." Sára se nesměle rozloučila.

"Ahoj holky." řekl a mrknul na mě. Já se sním rozhodně loučit nebudu a proč na mě jako mrkal? Co si o sobě myslí?!  Když za sebou konečně zavřel dveře, tak jsme se vydali hledat dveře od konkurzu. Uviděli jsme dav holek a tak jsme usoudily, že jdou určitě také na konkurz a měli jsme pravdu. Došli jsme ke stolu kde se rozdávali pořadová čísla. Dostala jsem číslo 2258 a Sára 2259.

"To bude na dlouho." řekla jsem Sáře, zatím co jsme si hledali místa k sezení.

"No to mi povídej, ale aspoň budu mít čas se psychicky připravit." Našli jsme si místo a sedli si. Sára si vzala časopis a já se zaposlouchala do písniček z mé mp3, kterou mi poslal k mým narozenimám Daniel. Co asi zrovna teď dělá? Měla jsem si vzít sebou laptop...

Po několika hodinách únavného čekání jsem se konečně dostala na řadu. DJ co tam pouští písničky mi dá ze stovky songů na výběr. Vybrala si jednoznačně Yeah od Ushera. Vešla jsem na podium, kde byla porota a mezi ní byl i ten magor. Ten taky musí být všude...

"Řekni nám něco o sobě." pobídnul mě jeden z porotců.

"Jmenuji se Danielle a bydlím Londýně. Je mi 18 let. Mám ráda hudbu, tanec, svoji rodinu a kamarády."

James se na mě vyjeveně podíval a řekl mi at začnu tancovat. Nechápu proč na mě tak divně čuměl. Pustila jsem toho pitomce z hlavy a začala tancovat. Porota mě nadšeně sledovala. Úplně jsem si to užívala. Dotancovala jsem a porota začala hodnotit.

"Ahoj, jsem Dave a tvoje vystoupení se mi opravdu líbilo!T y kreace, wow. Jsi talent! Jsem pro aby jsi postoupila."

"Ahoj, jsem Gina. Musím uznat, že máš talent, ale tvé vystoupení mi přišlo nudné, takže si myslím, že by jsi postoupit neměla." 

No super, teď můj postup závisí na tom blbečkovi....