Daniel?

3. část

"The Vamps pořádají taneční soutěž a já se tam přihlásila. Před chvíli mi přišel mejl, že se mám dostavit na konkurz." zavřískala radostně do telefonu až mi málem praskl ušní bubínek.

"Počkej. Jak ta soutěž jmenuje?"

"DanceLife. Proč?" 

No to snad né!Budu v soutěži, kterou pořádají ty paka??

"Já do tý soutěže totiž poslala přihlášku."

"Ty The Vamps, ale nesnášíš. Proč ses potom přihlásila?" nechápala moje kamarádka.

"Já nevěděla,  že tu soutěž pořádají oni."

"Ale pojedeš když tě pozvou ne?"

"Asi bych jela, dělám to kvůli mamce."

"Super, tak já končím. Musím do obchodu, Měj se."

*PO TÝDNU*

"Máš všechno,  zlato?" ptala se máma, když jsem se obouvala.

Mám totiž  namířeno na letiště. Odlítám se Sárou do Californie na ten konkurz. Nojo, pozvali mě! Ikdyž tam teda letím nerada ,když tam budou ONI...

"Jo,  mám." Vzala jsem si lehký kabátek. Objala jsem  mámu,  která mi popřála hodně štěstí a vyrazila jsem z domů směr letiště. V letištní hale už na mě čekala Sára.

"Ahoooj." zakřičela na mě.

"Je to tady Danielle. Za nedlouho uvidím své miláčky." smála se jak pominutá.

"Za jak dlouho nám to letí?" zeptala jsem se s nezájmem.

"Za půl hoďky."

"Tak si půjdeme vyzvednout letenky."

půl hodina uběhla rychle a my už seděly v letadle. Let netrval moc dlouho, ale byla jsem unavená, takže hned jak jsme došly do hotelového pokoje,  tak jsem šla spát. Sice bylo teprve půl sedmý večer, ale byla jsem utahaná jak kotě.

Další den ráno na nás čekala luxusní snídaně až do postele.

"Tak to si nechám líbit." usmála jsem se a hned se pustila do palačinek s čokoládou.

"To já taky." zívla Sára a vzala si muffin.

Po výborné snídani jsme provedly ranní hygienu, namalovaly se a vydali se hledat ono místo, kde se měl konat konkurz.

"Jsem nervozní." zmáčkla mi Sára ruku, když jsme po dvou hodinách hledání došly na místo.

"Já jsem v pohodě. Jsem zvyklá být středem pozornosti."

"Jo, to já taky, ale nejsem zvyklá být středem pozornosti před svejma idolama." celá se rozklepala, vykulila oči a dívala se někam před sebe.

"Co je?" mávla jsem jí rukou před očima, ale ona mě nevnímala. Podívala jsem se teda směrem co ona a uviděla jednoho z těch blbečků.

"No, ten tu ještě chyběl." řekla jsem si sama pro sebe a zatřásla se Sárou aby se probudila z toho tranzu. Opravdu nechápu co na něm vydí. Vždyť je to úplně obyčejnej kluk, akorát, že je v kapele no.  To je toho...

"J..Jam..James." vydala ze sebe a podívala se na mě.

"Hlavně se uklidni a dýchej z hluboka. Hlavně ať to stebou nešlehne." poplácala jsem ji po zádech. A to už si to ten frajírek mířil přímo k nám.

"Ahoj holky, jdete na konkurz?" usmál se a podal nám ruku na pozdrav. Sára se jí s radostí chytla, ze široka se usmála se, div to sní neseklo a začala koktat něco ve smyslu, že ho miluje. On se jen zasmál, pustil Sářinu ruku a už jí natahoval ke mě. Já ji, ale nepříjmula. Přece nebudu šahat na takovýho nagelovanýho blbečka. Divně se na mě zašklebil a odešel pryč.

"On..On mi podal ruku."

"Jo super, pojď se radši podívat kudy se dostaneme dovnitř nebo ten konkurz kvůli němu ještě přošvihnem." řekla jsem a už táhla Sáru za ruku do nějakého vchodu. Měl by to být určitě on , ale to jsem se pěkně spletla..

Snad se vám povídka zatím líbí a budu vděčná za případná votes :)