Daniel?

52. Část

Z POHLEDU DANIELLE 

 Bože, co tady dělají? To si museli vybrat zrovna stejný podnik jako my? 

"Jamesi, nepůjdeme jinam?"

 "Ne, přece kvůli nim nebudeme odcházet." 

 "Nazdárek, co vy tu?" zeptala se Elisabeth, když i se Sammem došli k našemu stolu. 

S Jamesem jsme radši mlčeli. 

"Ale ale nějak vám zmizely monokly." promluvil Samm.

 "No moc si mě nezřídil." zasmál se falešně James. 

Ježiši, doufám, že ho nehodlá provokovat. 

"Myslíš, že jsem tak blbej a nepříjdu na to, že to máte něčím zakrytý?" 

"Počkej. Máte? Ty mi vykáš? No ty seš dobrej." 

"Proč bych ti měl jako vykat? To určitě. Tím máte jsem měl na mysli tebe a tu tvou cuchtu." 

"Proč jí? Vždyť ona má monokl od pádu ze schodů." 

"Tak to ti řekla jo?" začal se smát. 

"Danielle?" James se na mě obrátil se zvednutým obočím. 

"Promiň." zašeptala jsem.

 "Nebudeme vás rušit." zasmála se Elisabeth a odešli. 

 "Jamesi, vím, že jsem ti měla říct pravdu, ale nechtěla jsem aby jsi se kvůli mě s někým popral."

Vůbec nic mi na to neřekl.

 "Prosím, mluv se mnou." 

"Mluvil bych s tebou, kdyby jsi mi říkala pravdu". řekl a ani se na mě nepodíval! Hypnotizoval totiž podlahu.

 "Musíš mě pochopit. Já ti chtěla říct pravdu, ale jak tě znám, tak by jsi se sbalil a odešel zmlátit toho Samma." 

"To si piš, že bych šel a taky hned teď půjdu." zvednul se ze židle a namířil si to rovnou ke stolu Elisabeth a Samma. To snad ne. Snad se tady nechce prát...

 "Ještě jednou sáhneš na Danielle a zmaluje tě tak, že tě vlastní matka nepozná. Tady je první varování."

James se pravou rukou rozmáchnul a přímo do oka mu dal pořádně pěstí. Až tak, že Samm spadnul ze židle. V tu samou chvíli přišli novináři a všechno začali fotit a natáčet.

 "Opovaž se Danielle něco udělat a dopadneš mnohem hůř. Tohle je poslední varování, je ti to doufám jasný?!" 

James se dokázal přes ty novináře dostat ven, ale já ne.

Začali mě zahrnovat tunou otázek tipu co se stalo, kdo je ten kluk, co jsme tu dělali atd. Nic jsem neodpovídala, jen jsem se chtěla dostat ven než mi James odjede. Najednou mě napadl výbornej plán. 

"Hele támhle je Elisabeth. Bývalá Jamese." ukázala jsem na Elisabeth a jak jsem předpokládala, slítli se na ni jako vosy na med a já měla konečně volnou cestu. 

Došla jsem na parkoviště a limuzína tam naštěstí stála. Řidič si mě hned všimnul, tak mi otevřel dveře a já nastoupila. James seděl u prostřed, hlavu měl opřenou o sedačku a zavřené oči. 

"Jamesi, prosím nezlob se na mě."

 "Proč jsi mi lhala?" podíval se na mě. 

"Proto aby jsi se kvůli mě nepopral. Pak by se to dostalo do novin, třeba jako teď."

 "To je jasný, že bych se kvůli tobě popral. Šel bych kvůli tobě i do samotného pekla. Šíleně moc mi na tobě záleží."

 "Mě na tobě taky, ale prostě jsem nechtěla aby z toho všeho byl skandál. Proto jsem ti neřekla pravdu." 

"No, ale teď skandál bude."

 "Já vím. Co budeme dělat?" 

"No to nevím. Budu si muset promluvit se Shawnem."

James zavolal na řidiče, že můžeme odjet na hotel. Řidič nastartoval a vyjeli jsme.

Najednou jsem ucítila strašnou ránu a udělalo se mi černo před očima...

Ták, předposlední díl! 

Podle konce jste už asi poznali, že jsem si to nerozmyslela a poslední díl bude špatnej :D

Jinak povídka už má přes 100.K! Děkuju strašně moc! Právě díky takové čtenosti, komentářů a votes jsem se rozhodla, že bude další serie! Tak nesmutněte, že ff je u konce a bude špatnej konec ;) I love you, all! :)