Daniel?

20. část

Z POHLEDU JAMESE

Přišel jsem do koupelny a nemohl uvěřit svým očím. Elisabeth ležela ve vaně. Byla celá od krve. Všiml jsem si nože na okraji vany.

"Elisabeth, co jsi to udělala?" propadnul jsem v pláč. Nebyl jsem schopný jakéhokoliv pohybu. Byl jsem v úplném šoku, že jsem nevěděl co dělat. Místo toho abych se přesvědčil o tom jestli žije, tak jsem tam jen klečel a brečel. Kdyby nepřišla Danielle, tak byl asi Elisabeth vykrvácela. Danielle

zavolala sanitku, ta během pár timinut přijela. Zastavily Elisabeth krvácení a řekli, že je na tom dost zle, ale že snad přežije. Danielle mě odnesla na postel a snažila mě utěšit.

"Já za to můžu. Podřezala se kvůli mě.." pořád jsem opakoval do kola.

Můžu za to, že to udělala. Kdybych se s ní vyspal, tak by tohle neudělala..Jsem pitomec..

"Zlato, ty za nic nemůžeš. Má poruchu osobnosti a ty to víš. Neobvinuj se." říkala mi Danielle a slyšel jsem jak i ona začala brečet.

"Můžů za vše. Danielle, nebreč, stačí, že tu brečím já. Elisabeth má poruchu kvůli mě...Já za to můžu." brečel jsem jako malé dítě.

"Lásko, nemůžeš za to. Udělala to, protože chtěla. Chtěla jen na sebe upozornit, nic víc." pořád mi opakovala, že za to nemůžu, až jsem z toho usnul.

Z POHLEDU DANIELLE

Nechápu jak si James může myslet, že může za to co Elisabeth udělala. Pořád dokola jsem mu opakovala, že za to nemůže a vše bude v pořádku. Za chvíly mi už usnul v náručí. Byla jsem ráda, protože mi rvalo srdce, když plakal.

Opatrně jsem ho položila a odešla se umýt do svého pokoje, protože jsem určitě musela být rozmazaná z toho jak jsem chvíly brečela.

Bylo už 20:00 a já vůbec nebyla připravená na dnešní kolo.

No, pochybuju, že dnes bude, potom co se stalo. Převlékla jsem se a došla zpátky za Jamesem. Překvapilo mě, že byl už vzhůru.

"Ahoj lásko." pozdravil mě. Seděl na postely a usmívál se.

"Ahoj, koukám, že ti je už lépe."

"Jo, volal jsem do nemocnice a řekli mi, že Elisabeth je už mimo nebezpečí."

"Tak to jsem ráda. Hele chtěla jsem se zeptat, jestli dnes bude kolo soutěže."

"Jej, tak to nevím. Úplně jsem na to zapoměl. Půjdu se zeptat Shawna, tak počkej." usmál se, dal mi pusu na tvář a odešel.

Jsem moc ráda, že je mu lépe. Nepřežila bych se dívat na to jak je smutný a na dně...

"Takže, dnes soutěž není." usmíval se, když přišel a radostně skočil za mnou do postele.

"Tak to je fajn." usmála jsem se a položila si hlavu na jeho hruď.

"Danielle, chtěl bych ti poděkovat." řekl po chvilce ticha.

"Nemáš mi za co děkovat." 

"Ale mám. Zavolala jsi záchranku. A pak jsi mě utěšila. Nevím co bych bez tebe dělal." říkal zatím co mě hladil po vlasech.

Neřekla jsem na to nic. Věděla jsem, že to myslel upřímně. Užívala jsem si jeho přítomnosti. Bylo krásné poslouchat jeho oddechování a tlukot jeho srdce. S Jamesem jsem byla opravdu štastná. Ikdyž mi lhal, tak jsem byla přesvědčená o tom, že mě miluje.

"Tak co na to říkáš?" zeptal se najednou.

"Ehm. Ćože? Já se nějak zamyslela, promiň."

"A nad čím?" 

"Nad tím, jak jsem ráda, že tě mám."

"Vážně? Já jsem taky hrozně moc rád, že tě mám a miluju tě." dal mi pusu do vlasů.

"Taky tě miluju." políbila jsem ho na rty. On mi polibek opětoval a zeptal se jestli mám hlad.

"Něco bych si dala. A na co ses mě to vlastně předtím ptal?"

"Na to, co teď. Jestli nechceš něco k jídlu."

"Jo ahá. No něco bych si dala, ale to už jsem říkala." usmála jsem se.

"Tak já něco objednám." opětoval mi úsměv se a popadnul mobil.

"Dobrý večer, tady James Mcvey. Prosil bych si nějaký steak s hranolkami a pak velkou porci Lassagní. Přiveste to na adresu jako vždycky. Jo a ještě dvě koly. Děkuju. Nashle."

"Téda, tomu říkám servis." zasmála jsem se, když hovor ukončil.

"Jo, dováží mi to skoro pořád."

Chvíly jsme si povídali a pak poslíček přinesl jídlo.

"Steak pro mě a lassagne pro tebe." podal mi krabičku s jídlem.

"A jak víš, že nechci steak?" nazvedla jsem levé obočí. Rozhodla jsem se, že si z něho malinko vystřelím.

"Aha. Tak si vem steak a já si vezmu ty Lassagne." usmál se. Sakra, neskočil mi na to...

"No, já zůstanu u těch Lassagní."

"Myslel jsem si to. Vím jak je miluješ." dal mi pusu na rty.

"Co? Jak to víš?" 

"Já ne, ale Daniel to ví." zasmál se a pokračoval,

"A taky jsi mu psala, je James Mcvey roztomilej a sladkej." uchechtnul se. Začervenala jsem se.

"Jsi sladká, když se červenáš." usmál se a pohladil mě po vlasech. Díval se na mě tím svým svůdným pohledem. Malinko jsem znervózněla. Vždy, když mi složí poklonu, tak jsem nervozní. Nevím proč, ale je to tak. Vůbec jsem nevěděla, co mám na to říct nebo udělat. Naštěstí James konal za mě. Políbil mě a opatrně mě položil na postel. Z něžných polibků přešel na vášnivé. Na hodně vášnivé. Jazykem si probojoval cestu do mých úst a našel ten můj. Začali jsme svádět vášnivou bitvu o nadvládu. Bylo neuvěřitelný, co se mnou dokázal udělat polibek. Cítila jsem se najednou úplně jinak. Zase jako v sedmém nebi.

Jednou rukou mě hladil po vlasech a tou druhou po levém boku. Připadalo mi, že nic nedělám, že se jen tak válím, tak jsem ho jednou rukou hladila po zádech a druhou rukou jsem mu zmáčkla zadek. To Jamese úplně vyrajcovalo. Přestal mě líbat a přesunul rty na můj krk. Nejdříve mi na něj dával malé pusinky, ale pak mi jemně zuby zkousnul kůži a jazykem zanechvál mokré cestičky. Pak přešel k mému pravému uchu. Jemně mi ho skousl. Moc dobře věděl, jak moc mě tohle vzrušuje. Převalila jsem ho pod sebe abych mu oplatila tu slast, kterou mi způsobil. Rozepla jsem mu košily a vrhla se na jeho krk. Zuby jsem jemně stiskávala kůži a cítila jak je James ještě víc vzušený, protože mě v podbříšku začal tlačit malý James. Potichu vzdychl mé jméno a zavřel oči. Přešla jsem k jeho uchu. Jemně jsem přes něj přejela jazykem a ucítila jak se zachvěl. V tu chvily jsem zase ležela pod ním. Sundal mi tričko a odhodil ho někam do neznáma.

"Krásná podprsenka, ale obávám se, že bude muset dolů." šibalsky se usmál.

"Jamesi, ty se nezdáš. Překvapuješ mě čím dál tím víc."

"Já za to nemůžu, to děláš ty. Jsi nádherná." zašeptal a začal mě znovu líbat...

Tentokrát trochu úchylnej konec :D 

Všem děkuju za minulé komentáře, byla jsem překvapená,  že se vám ff líbí tak jak je :) Děkuju moc ♥