Daniel?

48. Část

Opláchla jsem si obličej studenou vodou a pak mě napadlo, že bych mohla mít v kabelce korekční tyčinku, která by mi modřinu mohla aspoň trochu zakrýt. Rozeběhnula jsem se ke skříňkám, vyndala z kapsy klíč a odemknula skříňku s číslem "7", které je mimochodem moje oblíbené číslo. Vylovila kabelku, ale bohužel tyčinka tam nebyla. Sakra! Budu muset říct Jamesovi pravdu....

Šla jsem do kantýny pro led, ale žádný neměli, tak jsem vzala dva nanuky. Jeden nanuk jsem si přiložila na monokl (samozdřejmě s obalem, nejsem blbá: D) a s tím druhým jsem šla za Jamesem.

"Lásko, proč si držíš nanuk na obličeji? Je ti vedro?" smál se, když mě viděl.

"Ne. Totiž... Já... upadla jsem na schodech." vymyslela jsem rychlou výmluvu a doufala, že mi to zbaští.

"Vážně? Ukaž." oddělal mi nanuk z tváře a zděšil se nad modřinou.

"Proboha. To ti udělal on? Pověz, byl to on? No tak, řekni mi to a nelži mi."

Nemůžu mu říct pravdu, nechci aby se James kvůli mě popral.

"Né, přehlídla jsem schod, spadla jsem a přitom jsem se praštila o zábradlí. Nic vážného. Věř mi." pokusila jsem se o úsměv.

"Jestli zjistím, že to bylo jinak..." 

"Nezjistíš, protože to jinak nebylo."

Opravdu jsem mu nerada lhala, ale nechtěla jsem aby se dozvěděl pravdu. Určitě by si toho týpka našel a ten by mu mohl ještě víc ublížit a to nesmím za žádnou cenu dopustit. Přiložila jsem mu nanuk na levé oko. Měl tam pořádný monokl. James se usmál, pohladil mě po ruce a poděkoval. Seděli jsme na podlaze, na obličeji jsme měli přiložený nanuk a beze slov jsem na sebe koukali. Museli jsme vypadat opravdu vtipně a vtipněji budeme vypadat až každý uvidí, že máme monokly.

"Zlato, půjdeme už?" zeptal se mě po chvilce James.

"Můžeme, ale jak potom zamaskujeme ty naše monokly?"

"Já mám mikinu s kapucí, budu se dívat dolů, takže si nikdo ničeho nevšimne."

"No já nemyslela právě teď. Já myslela co večer, ty jsi v porotě a já tancuju."

"Mám šikovnou maskerku, zakreje mi to a domluvím aby ti to zakryla taky a neboj, nikomu nic neřekne. Je to tak trochu kamarádka." usmál se a pomohl mi na nohy.

"Ty seš teda vybavenej."

"Vím." zazubil se. Vyhodily jsem nanuky a šli si do skřínky pro věci. Hodily jsme na sebe mikiny s kapucí a rychle běžely k limuzíně. Naštěstí nás nikdo nespozoroval.

Dojeli jsme k hotelu a James mi slíbil, že za mnou co nejdříve příjde maskérka, že to jde domluvit. 

Odešla jsem do pokoje, shodila jsem ze sebe oblečení a vlezla si pod sprchu.

Z POHLEDU JAMESE

Šel jsem se na pokoj rychle převlíct a pak sem proletěl chodbou jako tryskáč. To víte, když máte mega monokl přes oko, tak vám nic jinýho nezbyde.

Bez zaklepání jsem vletěl do maskérny za Claudii.

"Ahojky. Prosím tě, mohla by jsi něco udělat s tímhle?" ukázal jsem na svůj monokl.

"Jasně, sedni si. Radči se ani nebudu ptát odkud to máš." vzala nějakou hnědou tyčinku ze stolku.

"Klidně můžeš."

"Tak povídej." pobídla mě a začne se věnovat mé modřině.

"Udělal mi to kluk od Elisabeth."

"Počkej. Samm? To není možné." zarazila se.

"Ty ho znáš?"

"Jasně, je to můj velice dobrý kamarád. To já jsem ho Elisabeth dohodila."

"Tak to asi byla chyba... Víš co, nebudeme to řešit ju?"

"Dobře." dodělala ještě posledních pár úprav a už jsem stál před zrcadlem bez monoklu.

"Jsi vážně úžasná, děkuju ti." objal jsem ji a dal pusu na tvář.

"Nemáš za co." usmála se.

"Prosím tě. Mohla by jsi mojí Danielle taky pomoct? Taky má tak trochu modřinu."

"Neříkej, že jí to udělal samm?"

"Né, spadla ze schodů a praštila se o zábradlí. Aspoň tak mi to řekla."

"Tak at se u mě staví, jo?"

"Dobře, vyřidím. A děkuju. Měj se." zamával jsem a odešel. 

Šel jsem za Danielle ji to říct. Zaklepal jsem na dveře, ale neotevírala, tak jsem si prostě otevřel. Zamčeno nebylo, to přímo vyzívalo k tomu abych vstoupil. Slyšel jsem sprchu.

Ále, ona je ve sprše? Jdu tam!

Ale né, to by nebylo hezký. Nebudu jí přece očumovat, když se sprchuje. Byl bych jako nějakej úchyl.

Ale na druhou stranu...

Děsně mě lákalo tam jít. Neovládnul se a šel za ní. Dveře měla otevřené, jackpot pro mě :D

Potichu jsem tam vešel a za průhlednými orosenými plastovými dveřmi jsem viděl jak se rýsuje její nádherná postava. Bože, je tak nádherná. Ještě chvíli jí takhle budu pozorovat, tak se neovládnu a skočím tam za ní.

Co byste řekli? Jasně,že sem se neovládnul. Tolik jsem jí chtěl, tak moc, že sem si vysléknul naprosto všechno co jsem měl na sobě a vlezl si za ní. Se šokem se otočila a zakryla si své intimní partie.

"Panebože, ty jsi mě vylekal, co tu děláš?"

"Slyšel jsem sprchu, tak jsem si nemohl pomoct. Danielle, jsi tak nádherná." políbil jsem ji. Ona mé polibky naštěstí obětovala. Oddělala si ruce ze svých partií a přitáhnula si mě k sobě. Celá se chvěla. Měl jsem na ni takovou chuť. Zajel jsem jazykem do jejich úst a sváděli jsme divokou bitvu jazyků. Bylo to tak smyslné a nádherné až se mi podlomila kolena. Danielle na tom byla asi podobně ,protože mě na sebe natiskla ještě víc. Přestala mě líbat na ústa a přešla ke krku. Její polibky byly tak něžné a zárověn dravé. Úplně mě tím dostávala. Pak přešla k mému uchu. Něžně ho zkousavala a šeptala mi velmi intimní slovíčka. Jedno z nich bylo, že mě chce. Tím mě dostala ještě víc.

"Danielle, taky tě chci a moc." řekl jsem a začal jí líbat na prsou. Začala nepravidelně vzdychat a prohýbat se v zádech. Podíval jsem se na ni a vypadala jako anděl. Pak jsem přešel k jejímu bříšku. Nebyla tlustá ani hubená. Prostě akorát. Nádherně vysportovaná postava. Zasypaval jsem její podbříšek letmými polibky.

"Jamesi, už mě netrap. Chci tě." přitáhla si mě k sobě za krk a něžně se otřela kolenem o mé mužství....

Tak co, už jim to konečně výjde nebo jim to něco překazí? : D

Jelikož se pomalu blížíme ke konci, tak asi je nechám si zadovádět :D

Děkuju strašně moc za komentáře a votes!!! :3