Daniel?

13. část

Strašně jsem se bála. Vůbec jsem nevěděla co dělat, tak jsem jen tak stála a čekala to nejhorší. Ten kluk si vyhrnul rukávy od trička a já čekala, že mě udeří nebo tak něco. Když ke mě natahoval ruku, tak jsem se lekla, popadla lampičku, která byla na stolku a vší silou jsem ho udeřila do hlavy. Skácel se k zemi se slovy "Auu, proč jsi to udělala?" Tak moment, ten hlas znám..

"Jamesi?" zeptala jsem se nejistě.

"Jo, jsem to já." odpověděl a chytnul se za místo, kam jsem ho udeřila.

"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se, když si sundal paruku.

"No docela jo. Máš teda pěknou páru."

"Proč si se převléknul proboha za Lamberta?" zajímala jsem se.

"Co za Lamberta? Tak tahle nevypadám."

"Myslela jsem si, že jsi dvojče Lamberta." musela jsem se smát.

"No tak to si pořiď brýle." vypláznul na mě jazyk.

"No dovol." praštila jsem ho ze srandy do ramene.

"Au, už jsi mi dnes dala jednu pořádnou ránu." zasmál se.

"Ani bych neřekla." vypláznula jsem jazyk.

"No moc ho neukazuj, nebo ti ho ukousnu." pohrozil mi ukazováčkem se smíchem. 

"Ale když mi ho ukousneš, tak s kým se pak budeš líbat?" nadzvednula jsem tázavě obočí.

"Pravda." přitáhnul si mě k sobě a následně mi věnoval polibek. Chvilku jen ochutnával mé rty, ale pak si jazykem probojoval cestičku do mých úst. Vyhledal můj jazyk a sváděl s ním náruživou bitvu. Ještě, že jsme seděli, protože jinak by se mi asi podlomily kolena. Líbal tak úžasně, tak dokonale. Naprosto věděl, kdy má spomalit a kdy zrychlit. Přiváděl mě do úplné euforie. Připadala jsem si jako v nebi. Nechtěla jsem aby tahle chvíle skončila. Ale po pár minutách musela skončit, protože nám docházel dech.

"Promiň zlato, ale došel mi dech." se smíchech mě objal.

"Mě taky, ale bylo to krásný." přiznala jsem.

"To bylo." pohladil mě po vlasech.

"Řekneš mi teda proč sis dal linky, tunu make-upu a paruku?"

"Já neměl v plánu tě vystrašit, ale pak mi to přišlo jako super nápad. Nic méně jsem chtěl jít s tebou nakupovat, tak jsem se tak zamaskoval, aby mě neotravovaly vřeštící fanynky a novináři."

"Takže to tě budu moct předevšema políbit?" usmála jse se.

"Když mě nepoznaj, tak jo." oplatil mi úsměv.

"Tak to zase nahoď paruku a vyrážíme do města."

 James si nasadil paruku a vyrazili jsme. Na chodbě jsem potkali pár lidí a všichni si prohlíželi mého společníka. Dokonce jsem potkali i Elisabeth. Hned jak nás spatřila se mě zeptala kdo to je.

"No, to je..." nenapadalo mě žádné jméno...

"Chris, její přítel." doplnil mě James hlubokým hlasem a dal mi pusu. Přímo před ní!!Ha, jaká škoda, že neví kdo doopravdy je Chris. Pěkně bych jí to natřela..

"My už musíme, tak se zatím měj." rozloučila jsem se sní a ruku v ruce jsem s Jamesem, teda Chrisem,  vyrazila do velkého obchodního domu. Hned jak jsme tam vešli, tak mě zatáhnul do jednoho zlatnictví.

"Ale tady je to drahý. Tady si nic nemůžu dovolit." řekla jsem, když jsem viděla prsteny za nejmíň 300 dolarů.

"A kdo řekl, že si musíš něco koupit? Kupovat budu já." usmál se a prohlížel si diamantové prsteny.

"Nechci ti nějak radit, ale ženské prsteny ti slušet nebudou." dloubla jsem ho prstem do žeber.

"Já vím, nebudu kupovat pro sebe." 

Není pro něho? Tak asi pro jeho ségru nebo mámu. Jasně, pro mámu. Přece říkal, že bude mít narozeniny.

"Líbí se ti?" ukázal na jeden velký diamantový prsten.

"Je krásnej, mamce se určitě bude líbit." usmála jsem se.

"Není pro mámu, je pro tebe." dal mi pusu na tvář.

"Ehm. Co? Chceš mi koupit tak drahý prsten? Ale Jamesi, to by nešlo." řekla jsem zaskočeně.

"Proč by ne. Chci ti ho koupit jako důkaz mé lásky k tobě."

"Nemusíš mi svou lásku dokazovat prstenem, já ti věřím."

"Já vím, ale i tak ti ho chci dát." udělal na mě psí oči. Proč na mě musí zabírat ty jeho pohledy? Nakonec jsem teda kývnula. Koupil prsten a nasadí mi ho na pravý prsteníček.

"Moc ti sluší." usmál se a chytil mě okolo pasu.

"Nespustím ho z očí." ujistila jsem ho a dala mu ruku okolo krku. Tak jsme společně procházeli obchody. Jamesovi se v jednom obchodě zalíbily sluneční brýle. Nebyly vůbec drahé, tak jsem mu nabídla, že mu je koupím. James však zavrtěl hlavou.

"Lásko, koupil si mi prsten, tak mě nech abych ti ty brýle koupila." políbila jsem ho na rty.

"Když na tom trváš." pokrčil rameny a usmál se. Byl tak roztomilej..

Potom jsme se vydali do cukrárny. Objednali jsme si velký pohár a navzájem se krmily a sem tam si dali pusu. Bylo úžasný, že jsme se mohli líbat na veřejnosti. Když jsme odcházely z cukrárny, tak jsme narazily na Adama Lamberta. Hned Jamese okřikl, že mu ukradl vzhled.

"Já ti ho neukradl." bránil se.

"Né? Tak mi vysvětli, proč máš dlouhý černý vlasy, linky a tunu makeupu jako já!"

"Adame, to sem já. James McVey z The Vamps. Nechtěl jsem ti ukrást vzhled, ale potřeboval jsem zamaskování aby mě nikdo nepoznal." zašeptal.

Adam jen nechápavě přikývnul a se smíchem odešel.

"Já ti říkala, že vypadáš jako Lambert." zasmála jsem se.

"Nojo, asi bych si ty brýle měl pořídit já." hraně si povzdychnul a zatáhnul mě do jednoho obchodu, konkrétně do jedné z kabinek.

"Co tu budem dělat?"

"Vždycky mě lákalo se s někým líbat v kabince." kousnul se do spodního rtu.

Děkuju všem za vote nebo komentář. Vždy strašně potěší a povzbudí k psaní dalšího dílu! :)