You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-12-

Bad's pov.

V klidu jsme seděli v u stolu a popíjeli kávu. Taková tradice.

O tom, co se stalo před asi deseti minutami se s ostatními radši bavit nebudu, ještě by si mysleli, že jsem do Zaka zaláskovanej- což je tak trošku pravda...

,,Tak co Zak?" ozval se najednou Nick a usrkl si ze svého hnku. Moje hlava byla zaplněná, netušil jsem, co mu na to říct, tak jsem radši seděl a díval se na něj prázdnýma očima.

,,Tady jsou všechny informace, které jsem včera sepsala." vyrušila mě z myšlenek Poppy, která na stůl pokládala nejméně dvacet kusů papírů poskládaných na sobě. Snad to bude stačit.

,,Asi před týdnem se BadW objevila u Claye doma. Do teď z toho má menší trauma." řekla Poppy a poukázala na Dreama sedícího na gauči s telefonem v ruce. Chudák.

Zvedl jsem hlavu od papírů a oddychl jsem si. ,,Dobře, zkuste to nějak pořešit, půjdu se podívat Zakem." oznámil jsem jim a odsedl si od stolu.

,,SIMP!!" zařval Clay zpoza gauče a já zrudl. Měl jsem chuť mu něco říct ale neměl jsem na to po dnešku sílu. Vždyť už bylo nějakých osm večer. Když jsem odcházel z místnosti, jen jsem na něj ukázal prostředníček. Už nejsem ten "Badboyhalo", kterého všichni známe, že?

Z druhé místnosti jsem slyšel jen hlasité posmívání a Clayův výsměch konvice.

Zak's pov

,,Kde je??" myslel jsem si, když jsem snad už hodinu čekal na mého kamaráda, než příjde.

Kamaráda? Dá se mu vůbec říkat kamarád po tom, co udělal? Nejsem si jistý, ale tohle by někdo, kdo je JEN kamarád neudělal. Nebo si to alespoň myslím...

Po pěti minutách čekání mě to přestalo bavit a tak jsem trochu šmejdil po jeho kanceláři. Nic moc tam nebylo.. Až na pár, spíš víc papírů.

Když jsem si jen tak posedával na židli za Darrylovým stolem, najednou moji pozornost zaujala menší skříňka. Bylo v ní hodně barevných složek a dokumentů. Moje zvědavost převzala vedení. Došel jsem ke skříňce a vytáhl zelenou složku. Pomalu jsem ji otevřel.

,,Dream?" přečetl jsem nadpis. ,,Proč by měl mít informace o Dreamovi?" papírů uvnitř bylo opravdu dost, složku jsem ale nechal samu sebou po tom, co jsem uviděl světle modrou a jestě víc mohutnou. Dál mě zaujala velká rudá, snad jestě dvakrát větší. Vzal jsem právě tu:

,,Wendy Smith" řekl jsem si v duchu. To bude určitě BadW. Jsem si tím víc než jistý. Začal jsem rychleji listovat papíry. Byly tam snad miliony jejích případů. Pár jsem si jich přečetl.

Cítil jsem se, jakoby mě někdo sledoval. Bylo to dost strašidelné.

Když jsem se dostal na poslední stránku, zatajil se mi dech: ,,Po několika měsících byla zachycena v apartmánu jednoho ze členů." přečetl jsem potichu. Bleskově jsem desky zavřel a zastrčil zpět do skříně.

Páni.. Tak tohle už v životě neudělám.. Jenže ta modrá až tyrkysová na mě pořád čekala a vsadím se, že kdyby měla oči, propichovala by mě pohledem. Stál jsem tam jako socha. Mělo to opravdu cenu? Nechtěl jsem váhat, jenže tohle nešlo. Zevřel jsem oči a složku otevřel. Budu toho nejspíš litovat. Nakonec jsem se konečně odhodlal a podíval se.

"Zak Ahmed." stálo na přední stránce. Čekal jsem to ale stejně mě to překvapilo tak, že mi srdce málem vypadlo z těla. Co také čekat po tom, co jsem zjitil, že ve skříňce budou nejspíš informace o všech, které Bad a ostatní znají a i o těch, kteří ani pomalu neví, že tenhle gang existuje. Vlastně by se dalo říct, že je tak trochu stalkují.

Povzdychl jsem si a otočil na další stranu. Věk, bydliště, rodina, škola.. Byly tam o mě snad všechny informace od věcích, co o mě všichni ví jen když se na mě poprvé podívají po úplné maličkosti, o kterých si nejsem ani sám jist. Bylo mi na zvracení. Jak tohle může někdo udělat?? Byl tam dokonce zapsán i můj bývalý vztah s Badem..

Najednou jsem uslyšel vrzání dveří za mnou. Tušil jsem, že to je on, nic jsem ale raději neříkal a zůstal otočený zády ke dveřím. Sevřel jsem pěst tak, že se mi na ruce začaly tvořit žíly.

,,Zaku?" řekl brunet stojící ve dveřích. Mé nervy přetrvaly. Dál jsem svůj vztek neudržel.

,,Co si o sobě myslíš!? Kde všechno tohle zjišťuješ?!!??" zakřičel jsem ne moc nahlas. Na hrudi jsem začal pociťovat nepříjemný tlak zlosti, který měl zřejmě brzy vyjít ven.

,,Neříkal jsem ti, že se v tom nemáš co hrabat?" řekl zrazeně Darryl. Nemyslel to špatně. Možná byl jen vystrašený, že jsem zjistil něco víc.. Už tak jsem narušil hodně věcí..

,,Odpověz mi!" slzy mi stékaly po tváři. Bez náznaku emocí na obličeji jsem nehybně stál. Avšak uvnitř mého těla se hemžilo tisíce pocitů. Začal jsem tiše vzlykat.

,,Zaku, tohle tě nemusí zajímat..." řekl už klidněji, protože si nejspíš všiml mého rudého uslzeného obličeje.
,,Prosím, nech to být." dořekl.

Když jsem naštvaný, začnu brečet. Vsadím se, že se tohle děje více lidem.. Dřív jsem se za to hodně styděl, protože mi ve škole říkali, jaká citlivka jsem. K tomu jsem se rozbrečel ještě víc a učitelé mě vždy našly na pánských záchodech s panickými záchvaty, protože jsem zameškal dost hodin a za celý den se moc neukazoval. Nesnášel jsem druhý stupeň..

Tw: swearing bahaha(dopici ja si pamatuju, jak jsem taky taková byla a učitelce ze mě skoro mrdlo😭🤩)

Slzy stékaly z mého obličeje a vždy spadly na špičky mých bot nebo na šedý koberec. Mé tělo se začalo rychle oteplovat, celý jsem se třepal a potil. Upustil jsem jeden vzlyk, druhý, třetí.. Obličej jsem měl zakrytý v mých dlaních a pomalu se mi začalo mlžit vidění. Přestával jsem ovládat kontrolu nad dýcháním a slzami jsem se začal dusit. To jsem celý já...

Najednou jsem na mém rameni ucítil něžný dotek, který trval jenom pát vteřin. Mě to ale připadalo jako několik minut, přijemných minut dušení a kašlaní, které jsem pomalu přestával vnímat. I když to byla jen chvilka, cítil jsem se jinak.. Měl jsem z toho hrozně divný pocit, ale ne takový, že by se mi to nelíbilo. Právě naopak. Nakonec mi Bad sundal ruce z obličeje a svou rukou nadzvedl moji hlavu za bradu, abych se mu díval do očí. Mé oči mě pálily a měl jsem je celé rudé od slz. Ústa jsem měl lehce pootevřená, takže jsem je rychle raději zavřel. Když jsem to ale udělal, začal jsem cítit slanou chuť SLZ na jazyku, které mi tam po celou tu dobu stékaly.                   Mňam.

"Bože, já ho asi miluji..." Pomyslel jsem si, když mi utíral obličej do rukávu jeho košile, kterou si oblékl na dnešní večer, když jsme měli naplánováno jít do té restaurace.

Když přestal a svěsil ruce zpátky podél těla, vklouzl jsem mu do dlouhého obětí. Cítil jsem se celkem špatně po tom, co všechno jsem mu řekl..

,,Omlouvám se.." řekl jsem přes ucpaný nos. Nemohl jsem mu vidět do obličeje, ale když mi ruce obmotal kolem pasu a více mě stiskl pochopil jsem, že mi nejspíš odpustil. Byl jsem hrozně rád. Usmíval jsem se z koutku do koutku a dál se tulil k Badovi. Na tohle asi nikdy nezapomenu.

Netrvalo dlouho a mně se díky zavřeným očím a vyčerpanosti po dni začalo chtít spát. Proto jsem to vše vzdal a z malinko trapné situace proklouzl spánkem.
____________________

Budeme všichni dělat, že vydávám každy den a že jsem stoprocentně aktivní ok??
Hahah

Nezapomeň se napít🍼

Mf ja tě vidim! Dělej, zajdi si pro to pití!

Omlouvam se za chyby

1240words