You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-3-

Ranboo's pov.

S rukou v ruce jsme došli až před vyšší panelový dům. Celou cestu jsem Miu slyšel jen zívat a už to vypadalo, že každou chvílí usne. Potichu jsem otevřel dveře a vešel na chodbu, z které vedly schody do různých pater.

'Výtah nepřístupný?' přečetl jsme si pro sebe nápis na ocelových dveří. Bydleli jsme až v pátém patře takže bylo těžké přiznat, že je opravdu mimo provoz. Podíval jsem se vedle sebe.
,,Budeme muset po schodech.." pošeptal jsem Mie, která vydala jen malé 'mhm'. Nejspíš mě ani nevnímala ale co se dalo dělat.
Nakonec jsem nabral všechnu sílu a vydal se po schodech.

,,Marku?" ozval se vedle mě jemný hlásek po kterém jsem uslyšel další zívnutí.
,,Copak?" Řekl jsem a otočil se čelem k blondýnce.
,,Nechceš mě vzít??" Protočil jsem oči a trochu se uchechtl.
Nechápu, jak ještě neusnula...
,,Ty asi budeš hodně unavená, že jo?"
Ona jen přikývla a při tom si rukou pomalu mnula oko.
,,Dobře." na nic jsem nečekal, vzal ji kolem pasu, nadzvedl ji a přitáhl si ji k sobě. Ona si obmotala nohy kolem mého pasu, ruce kolem mého krku a hlavu si položila do mého ramene. Malinko jsem se pousmál a pokračoval v cestě po schodech.

Když jsem vystoupil na poslední schod v pátém patře, ujistil jsem se, že je jestě vzhůru a opatrně jsem ji položil na zem. V podstatě už z poloviny odpadla a tak málem spadla. S mojí malinkou pomocí jsme se oba dostali až do našeho bytu, který byla celkem námaha odemknout. Zavřel jsem za sebou a pokračoval do ložnice.
,,Počkej tady. Můžeš zatím nachystat nějaké věci na cestu, jestli chceš." Řekl jsem Mie, když jsem ji pokládal na postel a ze skříně jsem vedle ní hodil černý batoh.
Z džínové bundy na mém rameni jsem vytáhl peněženku a svůj telefon, který posledních pár hodin přežíval na ubohých deseti procentech. Napojil jsem ho na nabíječku a položil ho na noční stolek. Džísku jsem hodil na postel, dal Mie polibek na čelo a běžel pryč z bytu. Samozřejmě jsem si nezapomněl vzít klíče.

Seběhl jsem znovu celé schody až do přízemí, kde se hned vedle nefunkčního výtahu nacházel automat s pitím. Z peněženky jsem vytáhl dva dolary, vhodil jsem je do otvoru, kam se mají vhazovat peníze a naklikal jsem číslo toho, co bych si chtěl koupit. Z automatu vypadl bílý monster, který jsem plánoval vypít, abych za volantem náhodou neusl.

Monster ultra 4 ever😫
(prosím, ať vás ani nenapadne myslet na TU jednu fanfikci😭)
-not me drinking one rn💀

Schody jsem znovu vyběhl a udýchaný jsem odemkl dveře do bytu. Namířil jsem si to do pokoje, kde jsem nechal Miu a vstoupil do něj.
,,Jsem zpátky." Řekl jsem. Jenže odpovědi se mi už nedostalo a hned jsem pochopil proč. Mia ležela na posteli a spokojeně oddechovala. Spala. Co se dalo čekat... Mírně jsem se pousmál, došel jsem až k ní a lehce ji pohladil po délce jejích vlasů. Je pěkná..

Ze skříně jsem vytáhl jednu deku a k tomu pár náhradního oblečení a dal věci do připraveného batohu. Potom jsem ještě zašel do kuchyně a ze skříňky pod dřezem vytáhl dvě pet láhve, do kterých jsem nalil vodu a přidal citrón. Dochystal jsem zbytek potřebných věcí, jako je třeba jídlo nebo nějaká hygiena, kdyby jsme někde přespávali. Vše jsem dal do batohu. Samozřejmě jsem u toho všeho usrkával pití z plechovky.

,,Mio?" Nechci jí budit ale budeme muset vyrazit..
Mírně jsem zatřásl jejím ramenem, aby se probrala. To ale nečekaně nezabralo.

Tak a teď si přestanu hrát na andílka-
...
,,VSTÁVEJ!!!" zařval jsem na celý byt se smíchem a v ruce jsem držel zvonící budít. Tenhle rachot by probudil snad i dinosaury.
Nejspíš stejně jako právě probudil mé sousedy....
Mia leknutím vyskočila z postele. Když se vzpamatovala, vzala nejbližší polštář a hodila ho po mně. Nějakým způsobem se trefila do budíku, který mi vypadl z ruky, spadl na zem a nejspíš se rozbil, protože přestal zvonit.
,,Já tě asi zabiju!!" Zakřičela Mia ale já se jí jen smál.
-

Po nějakém čase blbnutí, jsme se konečně rozhodli pobrat věci a jít do auta.

Vyjel jsem z garáže, ve které auto stálo už nějaké ty týdny a nečekaně bylo jako nové.
Mia si sedla vedle mě na místo spolujezdce a věci leželi na zadních sedadlech.

To bychom měli... Teď tam jen dojet...

Nastavil jsem navigaci, jelikož jsem si už dříve od Mii zjišťoval Darrylovu adresu a myslím si, že se od té doby nestěhoval..
Mia usnula během pěti minut, čeho jsem se už ani nedivil.

Cesta nebyla nějak extra zajímavá. Chtěl jsem se stavit pro nějaké jídlo, tak uvidím.

Tohle bude ještě zajímavé..

Mia's pov.

Cítila jsem, jak se auto pomalu zastavuje. Za chvíli jsem se nějakým způsobem probudila a zjistila, že vedle mě nikdo nesedí. V tom jsem někoho uviděla, jak jde směrem k našemu autu a v ruce drží jakési papírové pytlíky s jídlem. Kdo by asi mohl být dvoumetrový blonďatý chlápek...
Pousmála jsem se. To už Mark auto odemykal a sedl si na své sedadlo.
,,Oh. Už jsi vzhůru." Řekl a podal mi mé jídlo.
Měla jsem takový hlad... Pro jídlo bych v ten moment dokázala i zabíjet.

,,Jak dlouho jsi byla vzhůru?" Zeptal se Mark po nějakých deseti minutách.
,,Chvilku. Probudila jsem se, když jsi přicházel." To jídlo bylo výborné. Hamburger jsem neměla pěkně dlouho..

______
Menší chill kapitolka😍
Nebojte, nepředělávám to na Ranboo×Mia story😭😭

Nezapomeňte udržovat pitný režim<3

LIDI!!!
CELÁ MÁ FYP JE JENOM RANBOOV EYE REVEAL😭😭😍
HE'S SO HANDSOME :O

927 words