You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-37-

Badboyhalo's pov.

Probral jsem se ještě za tmy. Ležel jsem na tvrdém asfaltu a docela mě bolela hlava. Pokusil jsem se posadit. Nečekaně to fungovalo, jenže když jsem chtěl ještě do stoje, moje nohy se podlomily a já spadl na zadek.
Sakra...
Alespoň jsem se podíval kolem sebe-
O pár kroků dál ležela Poppy. Měla  rozcuchané vlasy a v ruce držela flašku s alkoholem na dně. Vedne ní ležel Dream se Sapem. Váleli se po sobě, jakoby byli manželé.
Někdy je fakt nechápu..
Porozhlédl jsem se ještě trochu víc, abych našel Skeppyho, Karla a Miu. Jenže po těch třech nezbylo ani smítko. Nejspíš šli zpět do hotelu jenže jsme ho měli zaplacený jen na jednu noc a oni tam už v podstatě nemají co dělat. Proto jsem pro jistotu z kapsy vytáhl telefon. Nejprve jsem se podíval na čas.
Hmm 4:18 am.. Za chvíli, by mělo vycházet slunce.
V tu chvíli jsem si taky uvědomil, že budou ještě spát, jenže to mi stejně nedalo a vytočil jsem Zakovo číslo. Poprvé se ale nic neozvalo, tak jsem to zkusil znovu. Konečně se hovory po nějakých dvaceti sekundách spojily.
,,Zaku? Kde jste všichni??" nic se neozývalo. ,,Haló?" zkusil jsem znovu. Najednou se ozval hlas. ,,B-Bade?" asi jsem ho probudil.. ,,Klidně spi dál. Jen jsem se chtěl ujistit, že jsi v pořádku.."
,,N-ne." ozvalo se znovu.
Ne?
,,Zaku co se děje?!?" znovu se nic neozývalo.
,,M-my jsme ve velkém domě a-a.. Cela" cela...
BadW?!?
,,Skeppy kdo tam je?" zeptal jsem se už trochu klidněji znovu. Ale pořád jsem vyšiloval to ne že ne. ,,Dave.."
Techno? Ale ten pracuje sám...
,,Byla tam i Wendy?" slyšel jsem jen nesouhlasné zamručení, tak jsem se alespoň trochu uklidnil. ,,Hej zase mu nevyžvaň všechno!!" ozval se najednou v pozadí hlas Technoblada.

Trochu jsem zuřil. Už se zase dostal do nějakého průšvihu, jenže tentokrát s sebou přitáhl i další dva lidi. Opravdu  nebyl dobrý nápad, aby sem jezdil.

Vstal jsem. Tentokrát jsem nespadl a popošel jsem za těma spáčema. Do každého z nich jsem dvakrát žďuchl aby se probrali. Taky jsem si všiml, že začalo vycházet slunce. ,,Co chceš ty idiote. Vždyť musí být tak pět ráno.." řekl ospalým hlasem Sapnap. ,,Dobře ale probere tě fakt, že je tvůj kluk právě uvězněn v cele a nemůže se dostat ven?"
,,Cože?!" Nick se v tu ránu postavil tak rychle, že jsem se divil, že nesletěl.
,,Nedělám si prdel!! Musíme jít!" zařval jsem, aby se probudili i ostatní.
...
Šli jsme po prostředku silnice. Nejezdila žádná auta a my, jsme se tak mohli lépe orientovat. Velký dům.. Zahli jsme do poslední uličky. Všechno tam bylo rozbité, a tmavé i když už svítilo slunce. Najednou jsem před sebou uviděl ten dům. Vysoký, tmavý s vysklenými okny. Zavolal jsem ostatní a opatrně vešel dovnitř. Řekl jsem Poppy, která šla poslední, aby nechala pootevřené dveře. Procházeli jsem chodbou, cestu nám ukazovali malé svíčky na zemi. Došli jsme sotva dvacet kroků a najednou se dveře zabouchly. ,,To není možné.. Přísahám, že jsem je zajišťovala." řekla Poppy. Moc jsem to neřešil. Každopádně jsem věděl, že jsme tam byli správně.

Sešli jsme nějaké schody. Byly dost dlouhé, takže jsme se hodně zadýchali.
,,Jaký je plán?" zeptal se Nick. ,,Asi takový, že nevím co mám čekat.." ,,Ale vždyť bez plánu nemůžeme jít dál! A co takhle když se něco stane? Jaký je záložní plán?" zeptal se znovu. ,,Budeme zdrhat." pousmál jsem se nad Dreamovým nápadem a pokračoval v cestě.

Dole na nás čekala cedule s nápisem- vejděte do vedlejších dveří. Přišlo mi to až moc jednoduché. Ten plán se nejspíš nakonec bude hodit. ,,Poppy, Dreame? Vás Techno neviděl a je menší pravděpodobnost, že ví, že jste tady. Někde se schovejte, jste naše druhá šance, pokud se něco stane." přikývli. Já se Sapnapem jsme vstoupili do dveří a nechali je pootevřené, aby ti dva věděli, co se děje. Nic jsme tam ale neviděli. ,,Haló?" najednou se rozsvítilo světlo a před námi se objevil Technoblade. ,,Hej kdo rozsvítil ty světla? Ještě pět minut..." ozvalo se ze strany. Byla tam cela, kde stáli ti tři. Nemohl jsem si pomoct a trochu se uchechtl. ,,Karle drž hubu, ničíš atmosféru." řekl Techno. Není až tak strašidelnej..
,,Co po mně chceš?" zeptal jsem se. ,,Nic extra. Jenom omluvu.." řekl Techno. ,,A to přesně za co?"

Techno mi neodpověděl. Místo toho se postavil, došel ke dveřím, kterými jsme přišli, vešel do nich a za sebou je zabouchl. Já si překřížil ruce na hrudi a čekal, co se bude dít.
Panebože venku jsou ti dva!! Začal jsem hrozně panikařit ale snažil jsem se any to nešlo vidět. Najednou se z druhé strany cely znovu objevil. Oddychnul jsem si. Mám pocit, že ti tři museli být hodně vystrašení, protože se všichni najednou bleskurychle postavili. Techna ale zajímal jen Skeppy. Došel k němu, silně ho chytil za loket, přišel s ním ke mřížím a namáčkl ho na ně čelem k nám. ,,TECHNO PUSŤ MĚ!!" zakřičel Zak. On ho ale totálně odignoroval. ,,Darryle vidíš toho skrčka? Podívej se mu pořádně do očí, protože ho z největší pravděpodobností vidíš naposledy."

Vyvalil jsem oči. Naposledy?
,,Co chceš.." zeptal jsem se podruhé.
,,Bade... Proč si asi myslíš, že je ze mě tohle.." Techno na sebe ukázal. Ale ne, už vím na co poukazuje. ,,Abych to tady neprotahoval a šel rovnou k věci-

TY JSI BYL TEN, KDO MI KURVA ZABIL RODIČE!!!"
________________________
Ejhleeee ono to ještě žije💀✋

Jop guys.. Byla jsem možná kapáneček líná udělat další kapitolu. Hlavně jsem se ale začala trošičku víc věnovat sobě a věcem, co bych nejspíš měla udělat.

Teď budu nejspíš zase trošičku aktivní ale už ne na dlouho ;]