You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-29-

Dream's pov.

Po tom, co se všichni rozešli spát, šel jsem si do svého pokoje lehnout do postele. Pořád jsem se tak nějak rozhlížel, kde by mohl být Bad se Skeppym ale bylo mi tak nějak jasný, že se teď někde chumlaj v křoví.

Zavřel jsem za sebou dveře a šel si do ještě nevybaleného kufru pro šedé volné triko a spodní prádlo. ,,Ehh na kalhoty seru." Oblékl jsem se, vzal si telefon, co jsem položil na noční stolek a zachumlal se v posteli do peřiny.

Rozhodl jsem se po celkem dlouhé době zavolat jednomu z mých nejlepších kamarádů. Jmenuje se George Henry Davidson. No.. Prostě George. Pomáhal mi i se Sapnapem v mých nejhorších chvíli, ještě když jsem bydlel s rodiči a se sourozenci. Když jsem se mohl konečně odstěhovat, nevěděl jsem, jestli to sám zvládnu a v tu chvíli mě napadl ten nejlepší nápad na světě. Připojil jsem se na discord za klukama jako vždy a řekl jsem jim můj plán, že bychom se mohli nastěhovat do nového domu spolu. Tady ale nastaly větší komplikace v tom, že George bydlí v Británii a já s Nickem v Americe. Nakonec to dopadlo tak, že jsme skončili jenom my dva se Sapnapem. Myslím, že je to takhle nejlepší ale někdy mi schází to, že se s Gogym scházíme jenom online a nemůžu s ním mít žádný fyzický kontakt.

Připojil jsem se za Georgem. ,,Ahoj."
,,...Ohh ahojky Dreame." Chvíli mu trvalo, než stihl zareagovat na můj pozdrav, protože nečekal, že přijdu. ,,Jak je?" Přemýšlel jsem, abych neřekl zase nějakou kravinu jako vždycky. Nejdřív jsem ale zkontroloval, jestli nás někdo neposlouchá. Všechno bylo zdá se v pořádku. Byli jsme tam jenom my dva. ,,Ujde to. S Nickem a ještě s pár kamarády máme v plánu jít zítra do nějakýho zábavního parku." ,,Aha.." Něco mi chybělo. Ta šťastná energie, která mezi námi vždy proplouvala jakoby se vytratila. Něco se děje. ,,Nechceš mi něco říct?" Po mojí větě zavládno ticho. Nenaštval jsem ho? ,,Ono- No.. Přítelkyně se semnou včera večer rozešla.." Ouu ,,To je mi líto.. Asi jsi ji měl opravdu hodně rád viď?" Z druhé strany se začalo ozývat vzlykání a popotahování. ,,Mhm." Awhh rozchody bolí. Poslouchal jsem ho do té doby, než se alespoň trochu uklidnil.
,,Dreame? Z-zapneš si k-kameru, když si ji zapnu taky?" Bylo poznat jak George váhal, jestli to má říct nebo ne. Doslova bych pro něj udělal cokoli.

Natáhl jsem se z postele na zem a hledal jednu z mých miliard bílých masek s roztáhlím úsměvem, která měla dírky na oči, abych mohl vidět. Když jsem ji konečně nahmatal, nasadil jsem si ji a zapl kameru. Hned po mně si jí zpustil i George. Ležel v posteli stejně jako já. Měl rozcucháné vlasy, velké kruhy pod očima, které měl celé od slz a černou mikinu. Hned jsem poznal, že to byl můj merch. Ten bych poznal i na kilometry. ,,Vsadím se, že bez toho krámu na obličeji vypadáš líp.." pod maskou jsem zčervenal. Gogy se začal pochechtávat, takže předpokládám, že jsem musel být rudej i na krku. Ale mě to nezajímalo. Chtěl jsem, aby byl šťastný. Pomalu jsem si začal sundávat masku. Když jsem jí měl kompletně dole, opatrně jsem otevřel oči, protože jsem se bál Georgové reakce. Ten jenom zahleděně koukal na displej telefonu a ani se nehnul. ,,Klidně si ji nasadím zpátky, pokud ti to vadí.." Najednou se zpamatoval z 'tranzu' a zavrtěl hlavou ze strany na stranu. ,,Nene nenasazuj si jí, byla by to škoda.. Teda- myslím, že jsi hezčí bez ní- Teda- ughh.." Začal jsem se smát a, když jsem viděl, jak George rudne.

Pár minut jsme si povídali o blbostech, dělali kraviny a já si nemohl odpustit si  trochu zaflirtovat. Hnědováskův hlas slábl, on začínal zívat a pořád mumlat nesrozumitelné věty. ,,Můžeš spát jestli chceš." Zabručel na souhlas. Poslouchal jsem jak spokojeně podřimuje a potichu dýchá. Ani se mu nedivím, že je takhle unavenej, když na Floridě je půlnoc a v Británii je o pět hodin pozdějš. ,,Dobrou noc 'lásko'." George znovu vydal nějaký podivný zvuk ale tentokrát to bylo nespokojené zamručení. Protáhl se mi můj úsměv na tváři a začal jsem zavírat oči jako on.

Z ničeho nic mi zazvonil mobil a já se z mého snu o létajících krávách propadl zpátky do reality. Jako první jsem zkontroloval, jestli jsem nevzbudil George a odpojil jsem se z hovoru. Volal mi Zak. Možná se konečně dozvím, kde s Badem vězí. Zmáčknul jsem na displeji zelené tlačítko a telefon si dal k uchu.
,,Ano?" ,,P-pomoc." Skeppy hovor položil. Co se to sakra děje. Je mi jasný, že to není nic pěkného. Ještě jsem Georgovi poslal snap, kde jsem se vyfotil a napsal k tomu srdíčka. Navlíkl jsem na sebe kalhoty, černou mikinu a nasadil jsem si zpátky svojí masku akorát jinou. Byla vlastně úplně stejná. Jediný co bylo odlišný byl zamračený obličej místo usměvavého. Běžel jsem ke dveřím na hlavní chodbu ale ještě než jsem je otevřel, šáhl jsem do batohu pro pistoli. Nebyla tam. Dobře dobře. Mysli Clayi. Probudit ostatní na pomoc by byla až moc velká ztráta času a navíc by nás snáz někdo mohl uvidět. Běžel jsem zpátky do kuchyně a prohrabal snad všechny šuplíky. Našel jsem příborník a v něm krásně ostrý a ještě nepoužitý kuchyňský nůž. Teď by se hodil Techno na orphany.