You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-stín v koutě-

Skeppy's pov.

Po jeho přehnaném protáhnutí se posadil zpět za počítač a začal něco mumlat k chatu. Já jsem se rozhodl ještě chvíli počkat a dělat nějaké zvuky, které by ho mohly přimět myslet si, že něco není v pořádku. Vedle sebe jsem uviděl pohozenou propisku. Chvíli jsem promýšlel nad svým rozhodnutím ale netrvalo dlouho a zmiňovaná propiska se už válela na druhé straně pokoje. Bad se hned podíval na místo, kam dopadla. Vypadal o něco víc vystrašený než předtím. Zvedl se ze židle a začal prozkoumávat kout pokoje, kam propiska dopadla. Já jsem využil příležitosti a vlezl si do skříně vedle mě, jako to kdysi udělal A6d, když byl u mě na návštěvě. Wow... to bylo už hodně dávno. Když nad tím tak přemýšlím, byl to asi jeden z mých nejlepších pranků, co jsem kdy udělal. Dveře od skříně jsem začal pomalu zavírat a se zadrženým dechem jsem doufal, že ani trochu nezavrzají. Nechal jsem malinkou škvíru, abych viděl, co se bude dít.

,,Uff to bylo dost strašidelný, málem se mi zastavilo srdce." Řekl Bad po tom, co si znovu sedl na židli a u toho se nervózně zahihňal. Mé nedočkavé já zasáhl malý šok, probíhající po mých zádech, který dostávám v podobných situacích. Někdy mě zajímá, jestli to je normální nebo jsem proste jenom divnej-. Po chvíli mě už nebavilo se jen schovávat a tak jsem se rozhodl přijít s něčím lepším. Hah.. trolling Badboyhalo but it's irl. Zapnul jsem si mobil, kterého jas mi málem vypálil obdélník do obličeje a po zapnutí Youtubu vyhledal video s epilepticky nebezpečnými světly. Zapnul jsem 1 hodinovou verzi, asi jsem si myslel, že ho s telefonem v ruce budu nahánět po celém domě a naposledy jsem se zhluboka nadechl. Se zatnutými zuby a zavřenými oči jsem začal vší silou mlátit do vnitřku skříně.

Bad's pov.

Moje srdce uvnitř hrudi se začalo pomalu klidnit na svoji původní rychlost, ne ale na dlouho. Při nejhorším mám pod stolem svoji pistol.. pomyslel jsem si, když jsem nenápadně nahmatával místo kde se nacházela moje jediná ochrana. Mé srdce se znovu nesmírnou rychlostí rozbilo po tom, co jsem uslyšel hlasité zvuky vycházející z mé skříně. Měl jsem chuť si vyrvat uši z hlavy. Rat? Jsi to ty??

Vzal jsem pistoli a utekl na druhou stranu pokoje, kde stála černá sedačka. Dřepnul jsem si do rohu a snažil se zadržet slzy hromadící se v mých očí. Najednou někdo vylezl ze skříně a začal se ke mně přibližovat. Že by se ten sen stal skutečností?! Jsem si na 100% jistý, že tohle sen určitě není. Raději jsem vší silou zavřel oči, ale cítil jsem se, jako kdybych přes víčka mohl pořád vidět. Dál jsem cítil, jak byla osoba úplně u mě a malinkou dlaní sevřela můj krk.

,,V-vypadni z mého domu, pokud nechceš zažít pravou chuť tvé krve. Já...já.." zakřičel jsem, snažící se zloděje alespoň trochu vystrašit. Nevypadalo, že by to fungovalo a tak jsem pomalu kontroloval a začal odjišťovat pistoli. Chat se snažil marně dovolat pomoci, jenže nikdo nevěděl ani mojí adresu, ani v jakém městě bydlím. Začaly mě bolet oči a všechny svaly jakoby přestaly fungovat. Že by mě BadW konečně dostala? Uvidí mě teď několik tisíc lidí umřít?

"bubu" Skeppy's pov.

Ouu shit. To jsem přehnal.
Z Badových úst se ozývaly tiché bláboly, kterým jsem nemohl rozumět a marně se snažil zaostřit zrak přes všechny jeho slzy. Už chyběl jen krůček k tomu, aby se mi zhroutil do náruče. Seděl tam jako stěně bez matky, což bylo rozkošný- nebudu lhát.. Trochu jsem se od Bada odtáhnul ale nechal jsem jednu ruku na jeho stehně a druhou mu odhrnul slzy z očí. Když jsem viděl, že to nepomáhalo, stejnou ruku jsem položit na jeho rameno a ukazováčkem začal dělat malé kroužky, aby se uklidnil. Viděl jsem, že to opravdu pomáhalo a on se už jen snažil zjistit, kdo jsem.

,,Zaku.." vydechl. Nic jsem neříkal a stoupnul si. Nabídl jsem mu ruku, aby se mohl postavit. Bad ji přijmul a pěstí si promnul oči. Rozjasnily se mu oči. Netrvalo dlouho a držel jsem ho v rukou. Už jsem si mohl představit všechny fotky nás, objímajících se uprostřed Badova pokoje. Teď je doslova krkmíme novým kontentem.
Znovu brečel, teď ale nejspíš ze zmatenosti nebo štěstí, že to byl jenom podělanej vtip. Nemohl jsem moc říct, která z dvou možností to byla. Počkal jsem než se Bad uklidní a potom se nějak dostal ke stolu s počítačem. Konečně mě pustil a já ho nechal sednout na židli.

,,Awww omlouvám se Babyyy" poznal jsem jak se Badovi začaly červenat už tak rudé tváře. Usmál jsem se na něj, sedícího malinko pode mnou a pozdravil jsem stream.

,,Chat sorry za neplánovanou návštěvu Badboyhala.. Hihi.. Promiň Bade..." zasmál jsem se trapně a provinile jsem se Darrylovi omluvil. On se na mě pitomě díval a pořád tak nějak zpracovával vše, co se za posledních deset minut stalo. Nebylo to poznat, ale v objetí jsme stáli nějakou dobu..

Bad se po chvíli topení se v mých očí zamračil a uraženě našpulil rty. Nějak jsem to nezaregistroval ale začaly mi díky mé trapnosti rudnout tváře. ,,Já.. měl by jsi ukončit stream. Je už dost pozdě." Řekl jsem směrem na monitory ukazující nás oba, vypadající jako idioti co se právě probudili. Měl jsem hrozně rozcuchané vlasy a Bad opuchlé oči. Semknul jsem obočí k sobě a pomalu se podíval zpět k Badovi pro jeho odpověď. Dokázal jsem ve světle monitorů pochytit malé přikývnutí, nemohl jsem odolat pousmání. Začal jsem se potichu smát, protože jsem viděl jak Bad pomalu usíná.

,,Pá chat! Mějte se hezky!" Zašeptal jsem do mikrofonu a stream ukončil. Když jsem se ujistil, že je vše v pořádku, počítač jsem vypnul a znovu se otočil k Badovi. Opravdu se mi nechtělo rušit jeho spánek ale takhle spát nemohl. Zakňučel jako štěně, když jsem ho silou začal nadzvedávat a skoro poslepu jsem ho vedl k posteli.

,,Kde budeš spát ty?" Řekl, jakoby znovu panikařil ale přitom v klidu ležel se zavřenýma očima. Usmál jsem se, ano znovu. Když se ocitnete v přítomnosti Badboyhala, moc tomu odolat nejde.

,,Goodnight Badboyhalo." řekl jsem, zakryl jsem ho a naposledy jsem se na něj podíval. Ještě jsem si vzpomněl na svůj telefon, který jsem nechal ležet na zemi a začal ho nahmatávat. K mému štěstí jsem nahmatal úplně něco jiného, tak jsem to položil na stolek vedle. Snažil jsem se dál a po nějaké minutě jsem ho našel ležet pod malým kobercem. Vzdychnul jsem si a zapnul baterku na daném telefonu. Konečně jsem se zvedl a namířil světlo na stolek. Můj zrak zaostřil na černé blýskavé věci. Zalapal jsem po dechu. Jeden špatný pohyb a bylo by po mně. Polknul jsem nasucho. Moje hruď se prudce zvedala. Díky bohu, že jsem udělal to, co jsem udělal. Pistoli jsem otočil tak, aby mířila na zeď a odešel z pokoje.

Ráno

Bad's pov

Díky počasí bych řekl, že bylo nejméně šest hodin ráno, což je většinou čas, kdy chodím spát, jenže jsem zjistil, že jsem se hluboce mýlil po tom, co jsem se podíval na čas na svém mobilu. Rozhlédl jsem se po pokoji, ale zrak jsem upevnil na několika flašek alkoholu na svém stole vedle klávesnice. Hlava mi znovu spadla do polštáře a mám pocit, že jsem znovu na pár minut usnul. Po větším probrání jsem se konečně zvedl na nohy. Kde je Rat? Zeptal jsem se sám sebe. Normálně jsem ji ráno budil já, šel s ní ven a nakrmil ji... jak se vůbec dostala z mého pokoje? Z předchozího dne jsem si pamatoval jen pár úryvků, které ani nezapadali do sebe. Kdybych to nebyl já, možná bych si i myslel, že to byl jen sen. Najednou jsem postřehl tlumené štěkání z dolního patra. Zvuky se stávaly čím dál tím vím tlumené až mi bylo nevolno.

Vběhl jsem do dveří co nejrychleji to šlo a celý můj obsah žaludku skončil v záchodové míse. Nechutný, fakt nechutný. Pro jistotu jsem nad tím vším ještě chvíli stál a potom se přesunul k  umyvadlu. Rovnou jsem si vyčistil zuby a umyl si obličej. Styk se zrcadlem jsem raději minul a vydal se rovnou zpět do mého pokoje.

Ve skříni bylo vše poházené, marně jsem se snažil vzpomenout proč. Vzal jsem si nějaké náhodné oblečení a oblékl si ho. Uklidím to potom.

1382words