You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-36-

Technoblade's pov.

Snažil jsem se je odvést co nejdál od ostatních. Šel jsem úplně vepředu, vedl jsem je. Zamnou se ozýval smích, který jsem poslouchal. Snažil jsem se vnímat všechna slova, co každý z těch třech řekl. Známe to- dRbY. Zároveň jsem se ale soustředil na cestu.

,,Poslyš Techno.. Není ti smutno, když jsi většinu času sám?" ozvalo se najednou zamnou. Zmenšily se mi zorničky. ,,Jak ty můžeš vědět něco o tom, že jsem sám...? Nikoho nepotřebuji to je vše." odfrkl jsem si a rukou naznačil, že půjdeme doprava, kvůli končícímu chodníku. ,,Kam to vůbec jdeme?" zeptal se Skeppy. Zastavil jsem se a založil si ruce na hrudi.

,,Už jsme zde."

Skeppy's pov.

Stáli jsme před domem. -vysokým domem.. Nebo zpíš nějakým panelákem. Vypadal opuštěně.. Odtrhl jsem od něj oči a začal se dívat kolem sebe. Dům stál v nějaké opuštěné čtvrti. Nejezdila zde auta ani se nezdálo, že by tady chodili lidé, ale přez to, to tady vypadalo opravdu špinavě a strašidelně. Jediné světlo, které nám v ten moment umožnilo alespoň trošičku vidět, bylo světlo měsíční. Lampy buď vipadaly, že za chvíli spadnou a nebo byly hodně poničené. Ani jedna ale nesvítila. Domy okolo se zdály opuštěné, popelnice a lavičky byly převrácené a většina oken bylo vysklených. Chodník na tom taky nebyl úplně nejlépe.. Nějaké cihly ležely mimo.

,,Půjdeš dovnitř? Nemám celý den." upozornil mě Techno. Já se málem 'posral', jelikož jsem nedával pozor a lekl  se ho. Už jsem radši nic neříkal a následoval jsem ostatní do domu. Uvnitř to mohlo být snad ještě tmavší než venku, kdyby chodby neosvětlovaly malé lampičky, zavěšené za strop. Kolem nás byly tmavé dveře.

Technoblade došel k nějakému stolku, na kterém byla položená prasečí maska. Ale ne výrazně růžová s úsměvem. Naopak byla hodně strašidelná. Kdybych v noci šel sám po ulici a viděl bych někoho v ní, asi by se mi zastavilo srdce. Měla bledě růžovou barvu s malými náznaky krve. Z krvavé tlamy jí vylézalo několik ostrých tesáků a oči byli bez náznaky života- bílé.

Po nasazení masky, se Techno podíval k nám. Měl jsem i pocit, že z Karla snad vyšla duše, protože stál jako skála a upřeně se na masku díval. ,,Tady ty b-bydlíš?" zeptal jsem se. Technoblade  ale vyprskl smíchy. ,,Tady?! Ani náhodou. Hah můj pokoj k tomuhle vlastně nemá moc daleko ale rozhodně není až v takhle krytickým stavu, jako tahle zatuchlina." Nervózně jsem se usmál a on začal vysvětlovat věci, co bychom měli nejspíš vědět.

,,Masku nosím jen ze zvyku. Žádná magie. Nikoho zde ani nemusíte čekat, jsme tady sami. A držte se blýzko mě."
...
Šli jsme po schodech dolů. To má podzemí? Rychle jsem doběhl ostatní, protože jsem byl vzadu zaneprázdněn prohlížením všeho okolo. ,,Proč jsme sem vůbec lezli?" pošeptal jsem  Karlovi. ,,Můj nápad to nebyl, vzpomínáš? Pokud se něco stane, já za to rozhodně neručím!" ,,Hej buďte tam vzadu sticha. Máte smůlu, ven se už nedostanete." napomenul nás Techno. Zalapal jsem po dechu a naráz jsme se mi tři zastavili.
,,Prosím?!" nahrnula se do toho všeho už i Mia. ,,Jak se opovažuješ tohle vůbec říct?! Já se ti moc omlouvám ale pokud nám jenom zkřivíš vlásek, neskončí to dobře." páni. Umí být celkem drsná.
,,Aww ty si opravdu myslíš, že na mě stačí tak malá holčička.." Techno se nepřestával smát ale vsadil bych se, že to bral jako seriózní věc.

,,C-co jako teď plánuješ udělat.." řekl Karl a my se znovu rozešli. ,,K ničemu drastickému nemám žádný důvod. Jste prakticky ještě děti a bylo by to poměrně zlé.." ,,Ehm ehm haló?? Jsem starší než ty!!" upozornil znovu hnědovlásek. ,,Těší mě 'starší než ty'. Pořád ale nevidím nikoho, kdo by se na to ptal." zažertoval Techno.
...
Došli jsem k nějakým dveřím. Všude okolo nich byli pavučiny. Upřímně jsem myslel, že za nimi bude něco, co nikdo z nám nebude čekat. Že se všechen ten  strach rozplyne a my se ocitneme někde na druhém břehu, kde budou dávat slevu na hranolky, bude tam alkohol, párty... Ano. Vlastně ne- byla za nimi temná místnost s mřížemi. To jsem opravdu nečekal. ,,Vlezte si dovnitř."
Poslechli jsme.

Ono to vipadá tak jednoduše.. Někdo si může říkat- já bych mu nakopal/a držku, že by se už neprobral a utekl/a bych. Ale ne. Vážně jsem teď ani nemyslel na ty roky, co jsem s Technem hrál kostičkovanou hru a vysmíval se nad jeho prasečím skinem.

Bál jsem se ho.                            [as]

,,Nic vám neudělám. Jen mám nějaké nevyřízené účty s Badboyhalem."
Taky mi chvílemi přišlo, že se ho Techno štítí...
Zabouchl dveře. Po chvíli jsem uslyšel cinkání klíčů a zamykání.
,,A to jsi opravdu musel zavřít zrovna nás?" zeptala se Mia. Najednou se z druhé strany mříží vynořil Techno a posadil se na židli. ,,Využil jsem toho, že jste se chtěli jít projít a taky vím, že Darrylovi na vás hodně záleží. Hlavně teda na Skeppym."

Odtrhl jsem zrak od mříží a šel si prohlédnout celou celu. Nic extra.. Byla tam jen jedna zašpiněná postel na které seděl Karl. Kolena měl přitažená k sobě a položil si do nich hlavu. Trochu jsem popošel, posadil se vedle něj a rukou jsem mu prohrábl vlasy. On hlavu zvedl a podíval se na mě. Oči měl plné slz.
Aww..
V tu ránu mě obejmul a převalil nás na postel. Objal jsem ho nazpět.

Mám pocit, že jsem po chvíli usnul.
___________________________

Halloooo-

Za pár kapitolek budu ukončovat :))
Opravdu se omlouvám, jenže mi dochází nápady a nevím, co bych dál psala..