You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-34-

Mia pov.

Poppy mi půjčila nějaké náhradní oblečení, protože kvůli neplánované hádce se svým přítelem a náhlému odvezení "cizími lidmi" až sem, žádné nemám. Zaka vlastně znám ze školy a jsme docela dobří přátelé, takže jsem se nemohla bát, že by mě tam někde za rohem znásilnili.

Otočila jsem se zády ke své kamarádce a začala jsem ze sebe svlékat propocené oblečení. Ona udělala to samé. Oblékla jsem si bílé tílko, černé džínové kraťasy a šedou košili, kterou jsem si nechala rozepnutou. Samozřejmě jsem nezapomněla na spodní prádlo. To je snad samozřejmost. Na krk jsem navlékla pozlacené řetísky. Když jsem se otočila, stála za mnou Poppy, která na sobě měla fialové přilehlé šaty nad kolena.
,,Sluší ti to." pochválila jsem jí. ,,Tobě taky." usmála se nazpět a vyrazila ven z pokoje. Já šla hned za ní.

Za tu dobu, co jsme čekali, až budou všichni ready jsem se mohla unudit k smrti. Dream hledal svou masku, která mu prý někam utekla nebo co. Když jsem mu začala vysvětlovat, že nemá nohy naprdl se a řekl, že bez ní nikam nejde. Kluci-. Sedla jsem si na zem, opřela se o zeď a nohy přitáhla k bradě. Z kapsi jsem vytáhla telefon, abych se mohla nějak zabavit. Rozhodla jsem se napsat Ranboovi. Ten mi nečekaně po pěti sekundách odepsal.

R: Ahoj. Právě jsem na letišti brm brm.
P: Takhle nedělá letadlo šéfe.
...
P: Kam pádíš??
R: S kamarádem z británie jsem se domluvil, že za ním zaletím.

Takže na mě teď nebude mít čas..

Bad's pov.

Ležel jsem na gauči a čekal. Čekal, čekal a čekal. Sekundy, minuty, hodiny... Kdo by řekl, že jedna pitomá ztráta masky, může zabrat tak dlouho.

Ještě, že jsem u sebe měl Zaka, který na mě obkročmo ležel celou tu dobu a při tom si hrál s pramínky mých vlasů. Já vnímal jen teplo, co z něho proudilo a jeho dech. Když jsme se zároveň podívali do očí, pohledem jsem sjel na jeho rty a na chvíli jsem si ho přitáhl do krátkého polibku. Začal jsem se trochu víc soustředit na jeho ruku, co něco hledala v mých vlasech a tahala za ně. Odtáhl jsem se a otevřel oči. Zak je nechal zavřené a jeho rty byli stále trochu pootevřené. Malinko jsem se uchechtl. Přitáhl jsem si ho na hruď a položil mu hlavu lehce pod můj krk. Bradu jsem položil do jeho vlasů a jemně jsem ho začal hladit po zádech. On kolem mě obtočil ruce a víc se uvelebil.

Potom jsem usnul.

Time skippp...

Konečně jsme mohli vyrazit. Karl se rozhodl, že nakonec půjde taky ale s tím, že odejde, když mu bude víc špatně.

Jelikož Karl taky neměl žádné oblečení, musel jsem mu půjčit svojí budu, aby s námi mohl alespoň dojít na parkoviště. Tam mu Nick z auta vyndal jeho náhradní oblečení a on se převlékl.

,,Šest dospělích." Řekl jsem, když jsme stáli u pokladny. Paní přikývla. Podal jsem jí peníze a ona nás pustila dál do parku. Zak se mě držel jako klíště a nadšeně ukazoval na všechny atrakce kolem nás. Holky po chvilce prohlásili, že mají hlad a že si zajdou do bufetu. Vlastně se jim ani nedivím, když nesnídali. My jsme se rozhodli sjet jednu horskou dráhu. Byla tam celkem dlouhá řada tak na půl hodiny. Na jednu jízdu tam bylo něco kolem deseti řad po pěti sedadlách. My čtyři jsme si samozřejmě sedli hned na začátek. Vedle mě si sedl nějaký kluk s dioptrickými brýlemi.

,,Kluci?? Nemyslím si, že je tohle dobrý nápad.." ozval se najednou Karl a polkl. ,,Too late.." řekl Nick. Začali jsme se rozjíždět. Před námi byl vysoký 'kopec' který jsme pomalu vyjížděli. Když jsme byli nahoře, Skeppy mě chytil za ruku a pořádně jí zmáčkl. To stejný jsem viděl i u Sapnapa s Karlem. Naposledy před smrtí jsem se podíval vedle mě na toho brejlatýho týpka. Vypadal celkem natěšeně.. Najednou jsme se rozjeli rychlostí vychru. Zak se Sapnapem začali řvát jak na lesy mezitím co si Karl držel ruku před očima, aby se na to všechno nemusel dívat a vycházeli z něj hrané zvuky falešného brečení. Já se snažil vypadat co nejvíc v pohodě ale moc to nešlo kvůli vítru, co mi foukal přímo do pusy.

Kluk vedle řval něco o sirotcích a o nějaké druhé nejhorší věci, co se jim může stát. Byl hodně divnej.. Celkem mi někoho připomínal. Twl koho asi-

Jeli jsme i vzhůru nohama a strašně rychle.

Začali jsme zastavovat. Karl vypadal, že se za chvíli pozvrací. Nick mu pomohl se odpoutad ze sedadla a v náručí ho odnesl pryč. Zak se hyperaktivně zvedl, chytl mě za ruku a vyběhl z celé atrakce. Zastavili jsme se u stánku, kde se prodávali fotografie z každé jízdy na horské dráze. Skeppymu se rozzářili oči. Podíval se na mě a potom zpátky na fotky. Protočil jsem očima a od kluka, co je prodával jsem dvě koupil. Tu druhou jsem předal Sapnapovi.

,,Hahah vypadáte jako nějaký socky. Nic ve zlým." zasmál se kluk s fotkou v ruce, který seděl vedle mě. Počkat. Ten hlas..

,,To tys byl ten, co řval nesmyslný ptákoviny až někam na lesy!" Odbil ho Zak. Kluk se přestal smát a podíval se na menšího vedle sebe. ,,Aspoň jsem v tom dobrej. To musím uznat Skeppy." Zaka to celkem zaskočilo. Byl to asi fanoušek.

,,TECHNO!!!"
__________________
Ehm ehm
Omlouvám se za pauzu
Taky mi docházejí nápady twl
Prosim vás na kolenách poraďte mi!!!