You've changed.. But I still love u- |skephalo| FF

-1-

Skeppy ani Bad od teď nejsou youtubeři. Skeppy- Zak. Badovu přezdívku budu ještě používat, protože se to celkem hodí k jeho charakteru.

Zak's pov.

-O tři roky později.-

(Skeppymu je 24/Badovi 29)

Zrovna jsem jel na oslavu jednoho mého kolegy z práce. Je o trochu starší než já ale je pořád svobodný, takže si to nejspíš může dovolit. Nebudu si nic nalhávat- jaká ženská by chtěla muže, který se poflakuje po pařbách a každý den ojede nějakou jinou holku.

Po mé pravé straně seděla má přítelkyně. Jmenuje se Sarah. Byla o hlavu nižší než já ale za to byla hodně toxická.

Měla vytažené malinké zrcátko a rtěnkou si přejížděla po rtech, aby se upravila. Oblékla se do černých přilehlých šatů, které byly navíc hodně krátké. Nerozmlouval jsem jí je. Byly krásné a navíc by mě ještě poslala do prdele.

Konečně jsme byli na místě. Zabočil jsem na parkoviště a zajel na volné místo.
,,Jsme tady." řekl jsem a sundal ruce z volantu.
Sarah si uklidila rtěnku do kabelky
,,Jo, všimla jsem si" zasyčela a protočila oči.

,,Můžeš být prosím trošku milejší?" ani se mi neobtěžovala odpovědět a začala vystupovat z auta.

Proč se s ní nerozejdu? Je to trochu težší.
Před několika lety jsem měl přítele. To se ale rodičům nelíbilo. Proto mi domluvili vztah s dívkou nějakého bohatého nadřízeného mého otce. To byla Sarah. Odmítnou jsem nemohl.

Teď jsem už starší a mám vlastní byt v jednom z nejdražších hotelů v mém městě. Jsem hrdý na to, kam jsem to dopracoval. Tvorba na youtube mi ve finančním ohledu hodně pomohla.. Chybí mi ty časy.

Povzdechl jsem si, vytáhl klíčky, vylezl jsem z auta a zabouchl za sebou dveře.

Potom jsme šli na danou oslavu.
Vešli jsme do dveřích velkého krásného moderního domu.
Hned jako první mě přivítal oslavenec. Ten nasměroval všechnu jeho pozornost na mou přítelkyni a nespustil z ní oči. Odfrkl jsem si a poodešel o kousek dál.

Chvíli jsem se jen poflakoval kolem, nechal si nalít trochu vína a snědl zákusky, co byly na předem objednaném a pěkně upraveném stole uprostěd místnosti.

Bylo zde přeplněno. Všude stály stoly okolo kterých sedělo pár hostů. Bylo to zařízené hodně společenky na můj vkus.

V rohu místnosti stály známé osoby. Byla to menší dívka. Vedle ní stál opravdu vysoký muž. Typl bych si klidně dva metry deset. Na očích měl sluneční brýle a zbytek obličeje mu zakrývala dvoubarevná rouška.

Povzdechl jsem si a naposledy jsem se ohlédl za svojí přítelkyní, která byla obklopena různými neznámími muži v oblecích.
Potom jsem se vydal k těm dvoum.

,,Ahoj Marku." pozdravil jsem vyššího mladíka se světlejšími vlasy. Byl oblečený v obyčejném bílém tričku a přes rameno měl přehozenou černou džínovou bundu.
,,A Mio." začal jsem se trochu šklebit vzhledem k našemu výškovému rozdílu. Sice jsem nebyl tak vysoký jako Mark ale alespoň jsem vedle něj nevypadal jako trpaslík. Blondýnka mě hned začala probodávat pohledem. Nebylo to nic příjemného nebudu lhát. Nebýt Marka, který rychle změnil téma, nejspíš bych vzal nohy na ramena a už se nikdy neukázal.
,,Čau Zaku! Jak to jde?" Chce se mi to natahovat nebo prostě řeknu že je všechno v pohodě?
,,Uh.. Mohlo by být líp." Odpověděl jsem jednoduše a rukou naznačil ať to neřeší. Jak bylo vidět, nedali si pomoct.
,,Měl by jsi se se Sarou rozejít.. jak vidím tak ti to nedělá moc dobře co?" Řekl Mark a na hrudi zkřížil ruce.
Povzdechl jsem si a začal jsem si připravovat výmluvu, abych se o tom nemusel bavit.

V tom se ale z ničeho nic spustil alarm. Byl tak hlasitý, že jsem přes něj neměl šanci nic slyšet. Do místnosti se vrhlo několik svalnatých můžu v neprůstřelných vestách, kteří se rozběhli do davu lidí. Když jsem se otočil zpět na mé kamarády, byli pryč a já začal panikařit. Začal jsem utíkat k zadnímu východu na zahradu, cestou jsem narazil do pár lidí a dokonce jsem si všiml, že se za mnou rozběhlo několik těch mužů.
Když jsem byl konečně u dveří rychle jsem je otevřel a pokusil je za sebou co nejprudčeji zabouchnout. Bohužel je jeden z mužů zastavil, musel mít sílu. Neohlížel jsem se a prostě běžel dál. Jednou jsem oběhl celý bazén, který tam byl, jenže z mé druhé strany se na mě vrhl další muž a já tak neměl šanci utéct. Ještě než jsem stihl něco vymyslet jeden z nich mě chytl a to už bylo pozdě. Svalil mě na tvrdou dlažbu a chytl mi ruce za zády, abych se nemohl hýbat.
,,Hele hele mladíků. Kam si myslíš, že se snažíš utéct?" Řekl jeden z nich hlubokým hlasem. Všiml jsem si, že na obličeji měli masky a nebylo jim za žádnou cenu vidět do obličeje.
,,Hej! Pusťte mě! Nic jsem neudělal!" Zakřičel jsem.
,,A riskovat že nás udáš policii? Nikdy."
,,Kdo k čertu jste?!" Zeptal jsem se už klidnějším hlasem.

Jeden z vojáků ke mně přišel a dřepl si.  Zvedl jsem k němu zrak. To musel být jejich velitel. Měl malinko odlišnou masku od ostatních. Tu si ale zanedlouho sundal a já vše hned pochopil.

,,Dlouho jsme se neviděli, Zaku." Řekla žena přede mnou.
-
Bože můj jak já nesnáším vymýšlet začátky😭
Omlouvám se za chyby! Čeština není zrovna má silná stránka-

Nezapomeňte udržovat pitný režim<3

875 words