Nic pro mě neznamená✔️

Kapitola 17.

,,Jak ti je, Rose?"
Pomalu jsem otevřela oči a zjistila jsem, že ležím u Daisy v bytě na gauči. Spala jsem tady? Vedle gauče na zemi byla rozestlaná další peřina. Jason spal na zemi...ale proč ne se mnou?
Pokusila jsem se vyčarovat na tváři milý úsměv, no nevím, jak to nakonec vypadalo. Možná jako bych chytla křeč do koutků a spolkla hořký šťovík.
,,Fajn, díky," poděkovala jsem tiše. Až teď jsem zaregistrovala, že kolem mě všichni tři sedí v kruhu a se starostí si mě prohlížejí.
Jasonova ruka mi několika pohyby přejela po paži. Povzbudivě se usmál. Jak může on vypadat po ránu tak dobře?
,,Tvůj přítel ti asi desetkrát volal," řekl mimoděk Adrien.
,,Já žádného přítele nemám," odpověděla jsem klidně a posadila se do tureckého sedu. Daisy ke mně natáhla sklenici s vodou a vděčně jsem se napila. V puse jsem totiž měla úplně sucho.
,,Můžeš tu zůstat, jak dlouho budeš chtít. Vy oba." Podívala se na Jasona a on jí odpověděl vděčným úsměvem.
,,Nebo jestli chceš, můžeš zůstat u mě. Byt už bude asi opravený." Modrošedé oči se zadívaly do mých.
,,To bude asi lepší, přece jenom se tady nemůžeme mačkat čtyři u Daisy v 2+1," usmála jsem se.
,,Máme ti zajet pro věci, nebo chceš jet sama?" Adrien mi podával mobil a skutečně tam bylo jedenáct zmeškaných hovorů od Patricka. ,,Vlastně bych jela jenom s Daisy, jestli to nevadí."
Daisyin zářivý úsměv mluvil za vše.

Po snídani odjeli kluci k Jasonovi do bytu zkontrolovat, jak to tam vypadá a jestli už se tam dá zase bydlet.
My s Daisy jsme si musely dát panáka whisky, abychom dostaly kuráž se vůbec na Patricka podívat. Já se na něj teda dívat nechci.
Zastavily jsme před vysokou budovou. ,,Mám jít dovnitř s tebou?"
Hodila jsem po ní nechápavý pohled. ,,Co myslíš? Jasně že jo."
Vylezla z auta a následovala mě.

Když jsem otevřela dveře, při pohledu na tu scenérii před námi se mi chtělo rozesmát. Tohle všechno bude Patrick uklízet sám. Pokud si nenajme nějakou úklidovku.
,,Kde máš kufry?"
,,V šatně za ložnicí, bohužel i se skříní s oblečením."
Povzdechly jsme si a co nejtišeji, aby Patrick nejlíp nezjistil, že jsme tady vůbec byly, vyšly schody do druhého patra mezonetu.

Oblečení jsme se ani neobtěžovaly nějak skládat, prostě jsme je házely ze skříně a věšáků rovnou do kufrů.
Bez Daisy bych tohle dělala asi do večera, proto jsem ráda, že tady je a co nejdřív vypadnem.
Přesunula jsem se do koupelny pro mou kosmetiku. Velkou IKEA tašku, kterou mi Daisy půjčila, jsem naplnila kosmetickými taštičkami, líčidly, čistidly na pleť - prostě vším, co bylo moje a přišlo mi pod ruku.
Z koupelny jsem měla všechno a naplněnou tašku jsem postavila na chodbu před schody. Vedle ní už stály dva kufry. Můj notebook! Sakra, naposled jsem ho měla v ložnici na nočním stolku.
Dveře do ložnice byly pootevřené. Co nejtišším krokem jsem opatrně vlezla dovnitř. Myslím, že jsem dokonce zadržela dech. Potichu jsem obešla postel, na jejíž levé straně oddychoval Patrick, k nočnímu stolku na mojí straně.
Ozvalo se hlasité zachrápání. Musela jsem si dát ruku před pusu, abych nevyjekla. Byl to Patrick, který se ve spánku jenom otočil na druhý bok.
Rychle jsem chmatla po počítači a nabíječce a utíkala ven. Do prdele, ještě nabíječka na mobil! Já jsem pitomá...
Ukořistěný noťas jsem položila na kufr, který jsme zabalili Jasonovi a znovu se potichu rozběhla do ložnice.
Kde je Pan kaštanová hlavička? Proč neleží v posteli? Před chvilkou tam byl.
,,Aaah," zalapala jsem po dechu, když jsem zezadu ucítila jeho tělo a jak mi rukou zakryl pusu.
,,Pusť mě!" snažila jsem se křičet přes tlak jeho dlaně. ,,Hned!"
,,Rose, jenom si chci promluvit. Oba si musíme promluvit. Podívej, já jsem udělal chybu, tys taky udělala chy-"
,,Ne, já s tebou už nikdy mluvit nebudu!" vyškubla jsem se z jeho sevření a rychlostí geparda doběhla k nočníku stolku a ze šuplíku vytáhla nabíječku na mobil.
,,Já jsem tady už hotová, klíče ti nechám v kuchyni na pultu. Kdybych něco zapomněla, nevolej mi, nepiš mi, prostě to vyhoď nebo daruj na charitu." Už jsem byla napůl v chodbě, kde čekala Daisy, která zvládla už všechno ostatní zabalit. Jenže Patrickova ruka mě bolestivě stiskla za předloktí a sevření nepovolovalo.
,,Nech mě být! Ty prase jedno!"
Propaloval mě pohledem. Daisy za námi doběhla a snažila se moji ruku zachránit.
,,Ne! Dokud si to nevyříkáme, nikam nejdeš. Ani jedna z vás."
,,Fajn, chceš si to vyříkat? Je konec, jestli jsi to včera nepochopil, tak jsme se rozešli a už nikdy, nikdy, tě nechci vidět!"
,,To to všechno zahodíš kvůli nějakému namachrovanému blbečkovi, který tě odkopnul jak psa?" nevěřícně zakroutil hlavou a v očích byl ironický náznak pobavení. Daisy mu propalující pohled oplatila.
,,Představ si že jo, mileráda. Ten namachrovaný blbeček mě totiž během našeho vztahu nepodváděl a nedělal ze mě vězně ve vlastním bytě. Daisy, jdeme!" Udělala jsem krok ven, jenže Patrick to jen tak nevzdával. Posměšně si odfrknul.
,,Erica Starholdová. Říká ti to něco?"
,,Jestli se se mnou chceš bavit o modelingu, tak pokud jsi ještě nepochopil, že nemám čas a hlavně nechci, tak máš smůlu." Konečně pustil moji ruku a já toho využila k rychlému útěku. S Daisy jsme tahaly jeden kufr dolů za druhým. Patrick za mnou pořád volal, jako bych ho dost dlouho neignorovala.
,,Víš, Rose, včera, jak jsem neuměl usnout, jsem trochu bádal. Na internetu stačí zadat jméno Jason Tanner a vyjedou ti opravdu zajímavé věci. Věděla jsi, že spolu s Ericou krátce chodili v roku 2019?" Na tváři mu hrál vítězný úšklebek.
,,A co jako? Co mi je do toho s kým Jason chodil po našem rozchodu." Poslední kufr. Snášela jsem ho ze schodů a Daisy už přivolala výtah, kde zavazadla postupně skládala.
,,Měli spolu dítě, Rose. A pokud vím, chodili spolu těsně předtím, než jste se rozešli. Člověk by dokonce řekl, že to může být důvod vašeho rozchodu."
I když jsem se snažila jeho slova ignorovat a ty lži si nepouštět k tělu, nějaká moje sebemenší část tomu možná uvěřila. Nechtěla jsem ale Patrickovu dopřát to zadostiučinění a proto jsem se falešně usmála a od vstupních dveří bytu na něho zavolala: ,,Měj se, Patricku. Snad už se nikdy neuvidíme."
Odpovědí mi bylo další odfrknutí. Došla jsem k výtahu, který Daisy už nějakou dobu držela, a rychle nastoupila, abych neměla čas přemýšlet nad tím, co mi právě Patrick řekl.

Jasonův byt byl připravený k bydlení. Když jsem vešla dovnitř, zalapala jsem po dechu.
Není to sice jeho starý, skromný, útulný byteček, ve kterém jsme spolu bydleli kdysi, ale i tak byste při vstupu do tohoto bytu přesně poznali, kdo tu bydlí.
Byt byl opravdu velký. Byly tady dvě ložnice, jeden volný pokoj, v němž zatím byla provizorní posilovna lomeno pracovna, rozlehlá kuchyně s jídelnou spojená s obývákem, koupelna, pak ještě záchod zvlášť, a obří moderní balkonová terasa. Celkově bylo tohle místo hodně moderní.
,,Wow," nesnažila jsem se skrýt nadšení.
Jason mě chytil rukou kolem pasu a vtiskl mi polibek do vlasů.
,,Už jsi viděla ložnici?" Lišácký úsměv prozrazoval všechny jeho úmysly, kam s touto otázkou směřoval.
Otočila jsem se čelem k němu a pověsila mu své ruce kolem krku. ,,Jenom jsem nakoukla. Postel vypadá docela pohodlně."
Jeho ruce sjely z pasu na můj zadek a chtivě ho stiskly. ,,To by ses měla přesvědčit sama," polechtal mě jeho teplý dech na uchu.
Nečekala jsem déle, a přitiskla se na jeho rty. Polibek nabíral na intenzitě a my jsme se pomalu posouvali do ložnice.
V hlavě mi ale přece jenom na malý moment vyskočila představa Jasona a Ericy. Co když Patrick říkal pravdu? Co když spolu opravdu mají dítě? Erica je známá modelka, a asi všichni ví, že už je matkou, ale otce nikdy nikdo nějak nezkoumal...Je možné, aby to byl Jason? A co když se právě kvůli tomu se mnou rozešel?

Malinko delší povídání od autorky xD:
Na začátek se omlouvám za trochu delší přestávky ve vydávání, ale bohužel jak začíná škola a ještě k tomu příští týden odjíždím na celý týden do Anglie, absolutně nestíhám 😅nechci si tady stěžovat, (určitě vás to ani nezajímá), ale říkám to jen proto abyste si nemysleli, že je třeba tahle kniha pozastavena a počítali s vydáváním nových částí tak jednou za týden (když se zadaří, tak i dvakrát :))
Mějte se hezky, užívejte poslední dny prázdnin a pokud někteří jdete do školy nebo zrovna nastupujete do prváku na střední (možná i na vysoké), přeji vám hodně úspěchů, skvělé školní výsledky a abyste si tento školní rok užili na maximum...utíká to totiž jako blázen a než se nadějete - už maturujete a promujete :)
Xx <3