Nic pro mě neznamená✔️

Kapitola 16. - část 2

,,Rose, děláš si prdel?" křičel na mě Patrick, když mě odtáhl do ložnice, kde nebyl takový kravál.
Můj mozek už trochu plaval v lihu a proto jsem pochytila jen pár slov. ,,Co?"
V zoufalství schoval obličej do dlaní. ,,Rose, takhle to dál nejde. Já nevím, jestli to je tím věkovým rozdílem nebo něčím jiným, ale už mě to nebaví."
,,Co tím chceš říct?"
Nahlas vydechnul. ,,Bože...tebe to fakt nenapadlo? Už jsme spolu dva roky a něco, chtěl jsem náš vztah posunout dál a ta dnešní večeře měla být pro ten posun dost zásadní. Ale ty se chováš jak puberťák, který se utrhne z řetězu. Myslel jsem, že jsi na to připravená, ale očividně nejsi."
Polkla jsem všechny ostré poznámky a řekla jenom: ,,Ty se se mnou rozcházíš?"
Nevěřícně kroutil hlavou. ,,Víš co, necháme to na ráno. Až budeš trochu střízlivá. Protože domluva s ožralým je horší než s malým děckem. Jdu spát k tátovi." Vzal si bundu a odešel z ložnice. Kousala jsem se do vnitřního rtu.
,,Patricku," zavolala jsem jednou. Přece to nemůže skončit takhle.
,,Patricku!" zavolala jsem podruhé. Konečně jsem ho dohnala.
,,Mám přece narozeniny," namítla jsem a zatahala ho za rukáv.
,,A já jsem si je představoval trochu jinak."
,,Já vím...Tak na večeři zajdeme zítra a dneska to tady zkus vydržet. Kvůli mně."
Pokusil se o úsměv. Slabý, ale přece jenom tam byl. ,,Dobře."
Nevím co to do mě vjelo, že najednou nechci aby Patrick odcházel. Asi to, že tady pro mě vždycky byl a není mi lhostejný.

Šli jsme si sednout k Daisy a Jamesovi. Adrien se bavil s Jasonem u otevřeného okna v jídelně a oběma unikal z pusy nikotinový kouř.
Využila jsem toho, že Patrick a Daisy našli poprvé společnou řeč a odkradla se ke klukům do jídelny.
,,Dáš mi, Adriene?"
Koketně se usmál. ,,Když ty dáš mi.."
Jason se zadusil smíchem a Adrien ho musel několikrát pobouchat po zádech. Pak taky propadl záchvatu smíchu.
,,Víš moc dobře, že bys to Daisy nikdy neudělal. A ani já." Přimhouřila jsem na něj oči a vytáhla si cigaretu z krabičky, kterou právě Jason vytáhl z kapsy. Zapálila jsem ji a euforicky vydechla kouř.
Na uchu jsem ucítila teplý dech. ,,Umíš si představit, co se mnou tenhle pohled dělá?"
Pohlédla jsem do Jasonových šedých očí, ve kterých se odrážely jiskřičky.
Kousla jsem se do rtu. ,,A ty si umíš představit, co se mnou děláš jenom tím letmým dotykem?"
Zhluboka se nadechl.
,,Ehm ehm," odkašlal si Adrien a pohledem ukazoval za nás.
Varoval nás právě včas. Patrick. Štrádoval si to přímo k naší skupince.
,,Rose? Ty kouříš?" byla první věc, na kterou se mě zeptal. Kdybych tak věděla, že tahle jednoduchá otázka odstartuje řetězec událostí, které naberou rychlý spád a ovlivní celý zbytek večera..
,,Je toho hodně, kamaráde, co o Rosie nevíš," zvedl koutky Jason a na tváři se mu objevil ďolíček.
Rychle jsem otočila hlavou jeho směrem a střelila po něm varovným pohledem.
Vypadal, že už toho dost vypil a asi mu zakrněla část mozku, která kontroluje, co říct může a nemůže.
,,Cože? Rosie?! " vykulil oči Patrick.
Snažila jsem se zachytit Daisyin pohled a ona, jako by to vycítila, se chvála Bohu rozešla mým směrem.
,,Patricku, pojď, zajdeme ti pro drink," zavěsila se do mého přítele.
Na tváři mu vyskočil odporující výraz a vyškubnul se z jejího sevření.
,,Ne, nejdřív chci vědět, o čem tady Jason mluví."
Hodila jsem po Jasonovi prosebný pohled. Chvíli to vypadalo, že si to nakonec rozmyslí a nic neřekne. Ale potom, s pohledem upřeným na mě, řekl: ,,Rose, promiň...já už to prostě nezvládám. Musíme mu to říct."
Do očí už se mi hrnuly slzy. Ne, teď fakt ne. Tohle se neděje. Tohle je jenom blbý sen.
Adrien s Daisy měli oba provinilé výrazy a kousali se do rtu.
,,Co mi musíš říct? A proč všichni máte ty pohřební výrazy?"
Teď. Musím to říct já. Sníží to katastrofu aspoň o setinu procenta, když se to dozví ode mě.
,,Patricku...jak jsi Jasona přivedl tehdy k nám domů, tak...to nebylo poprvé, co jsem ho viděla. Známe se už něco přes šest let."
Zatím nevypadal, že by byl nějak naštvaný. To se ale v deseti vteřinách změní.
,,A? Tak je fajn, že se znáte dýl, ale proč jste mi ani jeden nic neřekli?" nejistě se usmál.
,,Protože jsme spolu chodili. Čtyři roky. Hodně jsme se milovali. A pak jsem Rosie zlomil srdce a na její dvacáté narozeniny se s ní rozešel."
Patrickovi se pomalu do obličeje hnaly záblesky vzteku. ,,Co?" vypadlo z něj.
,,To není všechno," ozvala se pološeptem Daisy.
,,Já...myslela jsem si, že to je za mnou, že už k Jasonovi nic necítím, ale potom jsme na sebe nějak narazili a prostě...všechno to bylo zpátky, během pěti vteřin. Patricku, já ho pořád miluju."
Pootevřel pusu. Jason se taky tvářil překvapeně.
,,Je to tak, kamaráde...Já Rosie taky pořád miluju." Soucitně se slabě usmál Jason a propletl si se mnou prsty.
James, na kterého jsme asi všichni zapomněli, a který se tady najednou objevil, když slyšel náznaky hádky, se rozhodl taky promluvit.
,,Počkat...Já jsem myslel, že spolu jenom spíte, ne že se zase milujete."
Zásah. Konec. Vyvrcholení katastrofy.
S Jasonem jsme současně otočili hlavy jeho směrem. Jamesi, proč musíš všechno zhoršovat.
,,Vy jste...spolu spali?" zkřivil Patrick obličej a z očí mu šlehaly plameny.
Mlčení mě i Jasona to asi prozradilo. Patrick se rozmáchnul a jeho pěst mířila přímo Jasonovi do obličeje.
,,Patricku!"
Potom ho shodil na zem a zaklekl na něho. Adrien s Jamesem ho sice zvládli odtrhnout, ale pořád kolem sebe kopal a mlátil. Pomohla jsem Jasonovi vstanout a Daisy opatrně sáhla na jeho nafialovělé oční víčko.
Při tom doteku syknul bolestí.
,,Zabiju tě, ty hajzle!" křičel Patrick a všichni účastníci párty se na nás dívali. Takovou scénu asi nečekali.
Potom zapíchl prst mým směrem. ,,A s tebou, ty děvko, si to ještě vyřídím."
Jason s krvavým rtem a fialovým okem se rozběhl jeho směrem. Naštěstí jsme ho nějakým zázrakem s Daisy udržely. ,,Neříkej jí děvko! Jediný, kdo je tady děvka, jsi ty! To ses nepochlubil tvými zářezy ve Švédsku?!"
Oba byli úplně rudí vzteky.
Šokem mi spadla brada. Patrick mě podvedl?!
,,Co...cos to říkal?" zlomeně jsem se zeptala Jasona. Moje sevření povolilo.
,,Tady pan dokonalý zvládl ve Švédsku ojet, cituji, aspoň pět krásných blondýnek, jak se sám chlubil. Takže to on tě podvedl jako první, ne ty jeho."
Patrick se znovu proti Jasonovi rozběhl, ale Adrien a James ho zase zpacifikovali.
,,Tak to by stačilo, ty sketo!"
Došla jsem k nim a vlepila Patrickovi facku.
Pak jsem si vzala bundu a vyběhla z bytu.
Netrvalo dlouho a vyběhli za mnou Jason, Adrien, James a Daisy.