Sid byla už přes tři týdny v nemocnici s dětmi. Naštěstí všechna dostupná a možná vyšetření ukazovala, že jsou obě děti v úplném pořádku. Ani to ale Annu neuspokojilo a víc a víc se zamotávala do svých temných myšlenek. Stále ji trápilo, že její děti musí být vystavovány tolika různým nástrahám.
Bylo pár minut po půlnoci. Na nebi jasně zářil úplněk a Anna jeho vlivem nemohla spát. Proto se skláněla nad inkubátory s dětmi a pozorovala jak sladce spí.
Najednou si všimla něčeho znepokojivého. Malému Arturkovi se nezvedal hrudník. Nedýchal. Sid absolutně, na pár vteřin, strnula šokem. Když se z něho probrala okamžitě přeběhla ke své posteli a začala volat na sesternu. Její hovor přijala zjevně velice otrávená sestra: "Slečno Novotná, co se děje?" Sid měla problém se vůbec vyjádřit: "Artur... On, on... Vůbec nedýchá." Setra byla zjevně flegmatičtější, než by bylo zdrávo: "Má monitor dechu, kdyby nedýchal, víme o tom." Sestra se chystala telefon položit. Sid jí ale stihla zadržet: "Moc vás prosím. Přijďte sem. Pro můj klid..." Anička byla velice vyplašená. Když telefon sestra položila, Sid přešla zpět k inkubátoru. Byla sice už docela unavená, ale při porovnání Adélky a Arturka jasně viděla, že u jejího syna se hrudníček nezvedá.
Sestra na to vstoupila do pokoje. Po chvilkovém pozorování dětí se zhrozila: "A do háje." Okamžitě otevřela inkubátor a začínala malému chlapečkovi uvolňovat dýchací cesty a začala ho oživovat. Mezi tím zaúkolovala Sid: "Zavolejte na sesternu ať sem okamžitě pošlou doktorku Hrdličkovou." Sid se začínala klepat po celém těle strachem: "Co se děje? Co je s ním?" Potřebovala znát odpověď. Setra jí ale jen ostře zopakovala úkol: "Zavolejte doktorku Hrdličkovou!" Anička se pod vlivem strachu a stresu rozplakala. Nicméně šla udělat co jí sestra nakázala. Do telefonu mluvila velice chraplavým hlasem plným slz: "Pro-prosí-m pošlete sem pa-ní dokto-rku Hrdlič-Hrdličkovou. Pokoj tř-i sta patnáct."
Paní doktorka do pokoje vlétla jako velká voda. Okamžitě začala zjišťovat situaci: "Co se děje?" Setra jí začala pomalu a zjevně dost neochotně popisovat celý příběh. Sid se mezi tím snažila domoci odpovědi co je s jejím dítětem. Ani jedna z žen na ní ale vůbec nereagovala. "Takže nevíme jak dlouho nedýchá! Skvěle!" Ukončila naštvaně doktorka rozhovor se sestrou. "Ne-nedý..." Sid nebyla ani schopná zopakovat slova doktorky. S tím se jí začalo dělat fyzicky špatně. "Vemte slečnu Novotnou na chodbu! A pošlete mi někoho dalšího! Schopnýho!" Tyhle věty už Sid slyšela hodně vzdáleně. Před očima měla černo. Jen cítila jak jí podpírají něčí ruce a někam vedou. Po krátké vzdálenosti ji daný člověk někam posadil. Pak už slyšela vzdalující se kroky. Záhy však uslyšela dusot několika párů nohou ze směru kam předtím ten člověk odešel. Pokud by si nebyla jistá, že se nachází v nemocnici, měla by dojem, že kolem ní právě proběhlo stádo splašených buvolů.
Sid měla stále před očima úplnou tmu. Jediné co zvládala vnímat byly zvuky a doteky. Někdo se posadil vedle ní a snažil se jí utěšit: "Nebojte, vše bude v pořádku..." Sid nebyla schopná odpovědi ani jiného náznaku, že vůbec vnímá. Hlas pokračoval: "Volali jsme už vašemu partnerovi, za chvíli tu bude..." Sid ten hlas znala ale v momentálním stavu si ho nebyla schopná zařadit.
Adam klimbal nad nudnými záznamy z práce. Ačkoliv mu často vypomáhal děda, ani tak nezvládal všechny povinnosti z práce a tak si jí musel brát i domů a dělat ji po nocích aby měl vše v pořádku. Když už skoro spal s hlavou zabořenou v dokumentech rozprostřených po stole, rozezněl se Adamův telefon. Malátně telefon vyhrabal z pod papírů a hovor přijal. Ani se v rozespání nepodíval kdo mu volá. "Adam Hruška. Slyším." "Zdravím pane Hruško. Potřebujeme nutně abyste urychleně přijel do nemocnice." tahle naléhavá slova Adama probrala, jako by ho někdo pokropil živou vodou. "Stalo se něco?!" Volající ho jen rychle odbyla: "To se dozvíte až přijedete." s tím telefon položila. Adam na sebe rychle hodil bundu, popadl klíče od bytu, klíčky od auta, zamkl byt a co nejrychleji se vydal za do nemocnice.
První velké problémy. Bude Adélky bráška vpořádku? A ustojí to Sid s Adamem?
ČTEŠ
Kdy se vrátí?
FanfictionSid s Adamem se snaží být dokonalými rodiči pro své novorozené děti. Postupně se bohužel objevují problémy, které jim nejen tenhle cíl značně komplikují. Volné pokračování Kdy se vrátíš?