Kdy se vrátí?

14. Vysvětlení

V infocentru uložili děti zpět do kočárků a Adam se vydal Aničku doprovodit k pavilonu. Jakmile stáli před ním, měl dokonce tendenci jít s Annou dovnitř, Sid ho ale zarazila: "Ty momentálně nepracuješ, takže tam nemáš co dělat. Vše je v nejlepším pořádku." ujišťovala ho. "Dobře no. Věřím ti." vzdal Adam pokus nakouknout alespoň do zázemí na pár jeho dlouhou dobu jediných kamarádů, "Tak já se alespoň mrknu do expozice." Anička obdivovala jeho neústupnost. "Tak jo. Kdyby jsi něco objevil, dej mi vědět... Jo a dík za snídani." Pak už Sid zmizela za dveřmi do zázemí. Adam vzal kočárek a šel projít expozici. Opravdu důkladně ji zkontroloval ale nic, co by vyžadovalo pozornost nezjistil. Byl na Sid pyšný, že to takhle zvládá.

Sid se pustila do vyklízení jednoho z nově uvolněných terárií. Byla zamyšlená, a proto jí Izy, která vešla a pozdravila, trochu polekala. Jak sebou škubla, poranila si ruku o jeden z klacíků v teráriu. "Sakra." zasyčela si pro sebe. "Co je?" Izy se lekla, že zase způsobila nějaký malér. "Ale nic. Jen jsem se bodla o klacík." uklidňovala ji Sid. Vytáhla ruce z terária a šla si to opláchnout a ošetřit desinfekcí. Izy jí to nakonec zalepila náplastí, aby se jí do toho nic nedostalo. "Co mám dělat teď?" chtěla znát své nové úkoli Izy. "Mohla bys prosím dodělat to terárium? Já tu mám ještě několik papírů na vyplnění." "Jasně. A dopovíš mi prosím jak to bylo s tou Amazonií?" dožadovala se Izy pokračování. "Samozřejmě. Jen udělám ty papíry."

Jak řekla, tak splnila. Rychle dodělala papíry a vydala se Izy pomoct s dalšími terárii. Při tom jí vyprávěla, jak se narodil Addy, jak se vrátil Adam a dokonce jak se našly jeho rodiče. Izy nemohla tolika náhodám ani pořádně věřit. Už začínala tušit, proč jí rozhodil Addyho přesun. Stejně tak absolutně chápala, že na tom nebyla úplně nejlépe když se dozvěděla, že se Adam ztratil. Jednu věc jí ale i tak Sid zamlčela, a to napadení mladíkem. Stále to brala jako věc, která by jí mohla v očích jiných silně poškodit a dehonestovat ačkoliv za to nemohla. Z podobného důvodu si Anča nechala pro sebe i problém ze specializovaného oddělení pro předčasné porození. Z toho by podle ní mohl mít pro změnu někdo pocit, že není dobrou a dostatečnou matkou. To si ostatně sama o sobě myslela. Ta myšlenka jí dokonce neustále pronásledovala.  

Izy se snažila všechno dostatečně pochopit. Pořád jí to ale nepřišlo dost, k tomu aby to vyvolalo takhle prudké stavy. Svým způsobem i tušila, že jí Sid neřekla vše, protože se možná za něco stydí. Rozhodla se proto později zeptat přeci jen i Adama. Každopádně Sid poděkovala za její upřímnost a důvěru. "Tohle s někým sdílet chce opravdu odvahu." vysekla jí nakonec poklonu. Sid se na ní jen smutně usmála. Společně dočistily i poslední terárium. Pak se převlékly a vydaly se každá domů. Sid z Izy měla dobrý pocit. Nevěděla jak to, ale sedla jí úplně stejně jako Tes, ačkoliv se od sebe tolik lišily. Samozřejmě ne vzhledem ale povahou. 

Když Anička vstoupila do jejich bytu, vyděsil jí bordel na jídelním stole i pod ním. Nacházela se na něm hromada papírů. Beze slova k němu přešla a začala zkoumat jejich obsah. Byla to různá místa. Ve městech, parcích, uprostřed ničeho,... Sid mezi nimi nenacházela žádnou souvislost. "Jé Ani. Ty už jsi doma?" zeptal se jí udiveně Adam který se právě vynořil z pokojíčku dětí, "Teď jsem je uspal." "Ahoj. Co to je?" poukázala Anča na hromadu papírů. "Toho si nevšímej. Jen sem něco hledal..." odbyl jí Adam a začal bleskurychle sbírat všechny papíry a strkat je do jednoho šuplíku.

Rychle vytrhl i papíry, které Anna právě držela v ruce a odvedl řeč jinam: "Tak jak to s Izy jde? Je alespoň trošičku lepší než Bob?" "Izy je tisíckrát lepší než Bob. Popravdě, ráda bych si ji tam nechala. Zároveň by to ale bylo k Bobovi nefér..." povzdechla si Sid. "To jo. Ale třeba by jsi je tam mohla mít dočasně k ruce oba." snažil se jí povzbudit Adam. "Sám moc dobře víš, že to nejde." odvětila Anička. "Když se nezeptáš, nedozvíš se to." Ukončil jejich rozpravu Adam. Anička na konec s povzdechem přikývla a uznala, že má pravdu. Pak už se oba věnovali kňourání dětí z vedlejšího pokoje.

Co Adam hledal za místa? A proč?