Nic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...
Karl Pov: Když George usnul, tak jsme pokračovali v naší konverzaci. Mluvili jsme o Tommym. Nemáme ho moc rádi, protože je až moc vlezlej a strašně otravnej. Plus má tu svojí partu ve které je ještě Ranboo, Tubbo a Willbur. Nemáme je rádi. Často se s nimi hádáme. Dream dřív šikanoval Tommyho. Ne brutálně, ale je fakt, že občas mu facku dal. Snad se ale tohle George nedozví... mám ho celkem rád a tak nechci přijít o kámoše.
„Nad čím přemýšlíš?" Zeptá se mě Nick a položí mi ruku na stehno. Lehce zčervenám a podívám se mu do očí.
„Ale nic.... Jsem v pohodě" usměju se a políbím ho. Jak moc ho miluju... Dream udělá jen ten svůj nechutný výraz a začne si s někým psát na mobilu. Pak se s nimi rozloučím a když odejdou, rozhodnu se jít spát.
George Pov: Vše jsem slyšel... a nemyslím si, že je to pravda. Je mi líto Tommyho a těch ostatních. Zkusím se ho na to ráno zeptat a teď už půjdu spát...
RÁNO
Vzbudil jsem se asi o hodinu dřív a tak jsem se převlékl a šel k Tommymu do pokoje. Včera mi ho ještě stihl ukázat. Zaklepal jsem a čekal než někdo otevře.
„Je ahoj Georgi... co tu děláš tak brzo ráno?" Zeptal se rozespalý Tommy a pozval mě dovnitř.
„Vzbudil jsem se o něco dřív a chtěl bych se na něco zeptat..." zvážnil a ukázal mi ať se posadím na postel. Byl na pokojem ještě s jedním vyšším klukem co má brýle.
„Tak co potřebuješ? Jo a tohle je Willbur" ukázal na toho kluka. Pozdravil jsem ho a spustil jsem.
„Co se stalo mezi vámi a Karlem, Nickem a Dreamem?" Zeptal jsem se a šli vidět, že jim to moc není příjemný.
„No... dřív jsme se s nimi bavili celkem hodně... já i Willbur. Byly jsme spolu každý den a pak když přišli Ranboo a Tubbo, tak se vše zvrtlo. Kluci si mysleli, že jsou naše druhá možnost, protože prý když oni nemohli, tak jsme dolejzali za nimi, což nebyla pravda. Dream byl ještě dřív taky v pohodě, ale pak poznal Techna a začal být protivný a být děvkař. Každý se ho teď bojí... a když jednou Tubbo naštval Dreama, tak ho Dream začal bít a tak jsem se přidal do rvačky a začal jsem chránit Tubba... oni se pak s námi přestali bavit a nenávidí nás..." řekne smutně a obejme Willbura. Věděl jsem, že nejsou úplně zlatý, Karl, Nick a Dream. Obzvlášť Dream.
„To je mi moc líto... pardon, že jsem vás rušil" řekl jsem a pomalu odcházel. Nechtělo se mi zpět na pokoj a tak jsem se šel projít. Sedl jsem si opět na lavičku v parku a přemýšlel. To je Karl a Sapnap takový? Jako u Dreama se ani nedivím, že je takový, ale zrovna oni dva? Nevím... radši se jim budu nejspíš vyhýbat...
Byl čas snídaně a tak jsem vstal a šel ke škole. V jídelně bylo zase plno a tak jsem musel čekat frontu. Když na mě přišla řada, tak jsem si vzal cereálie s mlékem a nevěděl jsem kam si sednout. Bylo tu plno.
„Halo Georgi tady!" Křikl na mě Karl a zamával mi. Nejistě jsem se usmál.
„Georgi! Tu jsme!" Zamával mi Tommy s Willburem a dalšími kluky. Usmál jsem se a vydal se k nim. Sedl jsem si vedle Tommyho a začal jsem se tam seznamovat s ostatními kluky. Karl se sem stále koukal i s ostatními a šlo vidět, že je to Karlovi líto... vrtal jsem se v tom talíři. Přemýšlel jsem. Co když jsem mu ublížil? A nebo co když mi Tommy neřekl pravdu? Měl bych se ujistit...
„Kluci já už půjdu... nemám hlad" falešně jsem se usmál a tak jsem vstal a odnesl jsem tác i s jídlem. Šel jsem na pokoj. V pokoji jsem si sedl na postel a přemýšlel jsem... opět. V tu chvíli někdo zaklepal na pokoj a tak jsem řekl dále a vešli dovnitř Karl, Sapnap a Dream...
„Georgi co ti řekli? A kam si se dnes tak vypařil?" Zeptal se Karl. Mám se jich teď na to zeptat? Nebo nám mlčet? Rozhodl jsem se, že radši budu mlčet.
„Nic... jen jsem chtěl poznat nový lidi hah... a včera jsem slíbil Tommymu, že si k němu sednu... no a byl jsem... byl jsem ráno v parku... probudil jsem se o něco dřív" nahodil jsem falešný úsměv a oni mi to sežrali. Začal mi zvonit telefon a tak jsem to zvedl.
„Ahoj zlatíčko!" Usmál jsem se a kluci po mě hodili nechápavý výraz. Ségře říkám zlatíčko nebo Laylo, nebo i Lili.
„Ahoj! Jak se máš?" Tak moc mi chybí ten její hlas... kéž by tady byla...
„Ale jo ujde to... co ty a táta?" Šlo poznat, že zněla trochu smutně a tak jsem se jí musel zeptat.
„Asi fajn... akorát se včera vrátil opilej domů..." Zadrhl se mu dech. Vždy když se opije dělá... no... nehezké věci. Ne že by jako někoho znásilnil to ne, jen... občas někoho zmlátí.
„Jsi v pořádku?! Neudělal ti něco?" Vstal jsem a začal jsem chodit sem a tam. Kluci jen nechápavě na mě koukali. Kdyby to zažili, pochopili by.
„Ne dobrý... asi. Stihla jsem se zamknout v pokoji..." Pousmál jsem se a vydechl. Díky bohu... Pak ještě chvíli jsme si povídali, ale pak jsem musel jít už na hodinu. O hodině jsem si sedl s Tommym, jelikož Willbur byl už s někým v lavici...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak jo, tady máte kapitolu jelikož jsem dnes domaa:)) večer nejspíš vyjde další!! Papa<33
