Nic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...
Karl Pov: Celý den se nám George vyhýbá a já si uvědomuji, že je to má chyba. A ne snad? Byl jsem právě teď u Nicka a Dreama v pokoji. Dream je jako vždy s nějakou děvkou v pokoji.
„Karle... to bude dobrý, nemusíš být smutný" usmál se na mě něžně Nick a políbil mě na krk. Pousmál jsem se, ale věděl jsem, že to dobrý nebude.
„Nicku ale já nechci aby mě neměl rád... už tak se mi lidi smějou, že jsem gay... a nemají mě rádi, protože se bavím s Dreamem." Začnou mi slzet oči a tak mě Nick silně obejme a já mu začnu brečet do ramene. Opravdu nemám rád, když mám pocit, že je vše má chyba a ostatní mě pak kvůli tomu nemají rádi... Nick mě hladil po zádech, což mě uklidňovalo a po chvíli jsem i usnul.
George Pov: Nechtěl jsem se vyhýbat Karlovi, ale nejsem připravený s nimi ještě mluvit... procházel jsem se kolem školy a pak mě někdo zatáhl za roh a prudce do mě strčil až jsem narazil na zeď. Do obličeje jsem jim neviděl. Ano. Je tu víc lidí. Mám pocit, že asi pět lidí tu je.
„C-Co po mě ch-chcete..." vykoktal jsem a začal jsem se klepat.
„Ale nic. Jenom... pokaždé když je tu někdo nový, tak mu dáme takový dáreček" zhrozil jsem se. Snažil jsem se poznat někoho, koho bych znal, ale jelikož jsem tu nový, tak jsem nikoho nepoznal. Jeden z nich mi dal pěstí a zbytek mě začali mlátit.
„Hej nechte ho!" Někdo za nimi zakřičel a oni tedy přestali. Ostatní odešli a ta osoba se vydala ke mě.
„Uh... jsi v pohodě?" Počkat... Dream?! Co ten mi chce! Chtěl se mě dotknout, ale já jsem ruku rychle dal pryč a dal si před obličej ruce, abych se ochránil, kdyby mi chtěl dát pěstí.
„Hej v pohodě, nechci ti ublížit" řekl a posadil se vedle mě. Já tedy dal ruce k zemi a on si povzdychl. Koukal se na mé rány na obličeji a řekl, že to nic není.
„Proč mě nemáš rád" Zeptal jsem se ho a pohlédl jsem mu do očí.
„Já nemám rád nikoho. Už jsem prostě takový. Lidi mi říkají, že nemám city a taky je to pravda. Dřív mě šikanovali a snášel jsem to špatně. Dokonce mi i zemřel otec, kterého jsem měl rád. Od té doby je pro mě všechno temné. Můžeš si o mě myslet co chceš, že jsem děvkař, že nemám srdce a že všem pouze ubližuju. Vlastně to je i pravda" řekl a já se koukl na zem. Nemám ho rád, ale na oplátku mi ho je líto... chvíli jsme tam seděli než se mi začali zavírat oči a začal upadat do spánku...
Dream Pov: Chvíli jsem přemýšlel, než jsem ucítil tlak na mém rameni. On... mu usnul na rameni?! Děláš si prdel! Dobře, klid Dreame... Snažil jsem se uklidnit a tak jsem opatrně podebral George pod koleny a rameny a vynesl jsem si ho na princeznu. Opatrně jsem ho nesl ke škole a snažil se, aby nás nikdo neviděl. Nechtěl bych, aby si někdo o mě myslel, že jsem gay. Fuj nemám rád moc gaye, ale Nicka a Karla podporuju. Potichu jsem vešel do Georgova a Karlova pokoje a tam už seděl Karl s Nickem a muckali se tam. Hned jak si mě všimli, tak se odlepili.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Nějak si představte, že ho drží jop?)
„Co se mu stalo?!" Vykřikl Karl a vstal. I Nick vstal a přešel ke mě.
„Pššt, někdo ho trochu zmlátil a tak jsem ho přinesl do pokoje" řekl jsem v klidu a položil jsem ho na postel.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Woohoo tak tady máte druhou kapitolu a třeba vyjde ještě třetííí!
