George Pov:
Už jsem nic skoro necítil... všechna ta bolest přešla. Už mě nic nemrzelo, ani jak jsem se před tím s Dreamem pohádal a ani jak na mě kluci vyjeli. Už mi bylo jedno jestli zemřu nebo ne. Věděl jsem, že už to přijde. Za minutu nebo za hodinu. Dream mě svíral ve své náruči a nehodlal mě pustit. Každou minutou mi stále říkal, že vše bude v pořádku, že já budu v pohodě. Nevěřil jsem tomu, ale snažil jsem předstírat, že mu věřím. Kluci seděli u nás, stejně jako můj otec se sestrou. Ještě včera třeba jsem věřil v zázrak, že najednou se vyléčím, ale teď nic. Už v nic nevěřím.Hodiny pomalu utíkali a už bylo šest večer. Já byl uz celkem unavený, ale snažil jsem se nadále zůstat vzhůru. Dream se pak na mě podíval a spustil.
„Georgi jestli jsi unavený, tak se klidně prospi" Pousmál se na mě a políbil mě na čelo. Chtěl jsem spát, opravdu jsem chtěl, ale jestli je toto můj poslední den, tak ho nechci rozhodně prospat. Chci ho ztrávit s mými milovanými.
„To je dobrý... nejsem tolik unavený" Pokusím se o úsměv, který se mi zcela povede. Karl si pak sedne blíže ke mě a chytne mě za ruku.
„Znal jsem tě sotva měsíc, ale hned jsem si tě oblíbil a bral tě za svého bratra Georgi. Navždy tě s klukama budeme mít v srdcích a opravdu si přeju, abych ti mohl nějak pomoct... abych převzal tu nemoc od tebe a zachránil tě, ale nejde to..." začnou mu téct slzy po tvářích a já je pokusím setřít.
„To nevadí... mám tě rád Karle... vás všechny" podívám se i na ostatní a oni se na mě usmějou. Já začnu trochu kašlat, ale po chvíli to přejde.
„Layla už usnula, tak.. dobrou noc Georgi. Miluji tě" Věděl jsem, že táta ještě odejít nechce, ale psala mu ta jeho nová přítelkyně. Chtěl jsem se rozloučit ještě s Laylou, ale nestihl jsem ji říct ahoj... tak aspoň jsem ji vzal za ruku a strhl můj náramek, který mi koupila ještě má matka. Dal jsem jí ho na ruku a rozloučil jsem se s ní.
„Ahoj sestřičko... miluju tě" pousmál jsem se na ní a pak táta odešel i s mou sestrou v náruči. Kluci tady pak ještě zůstali aspoň tři hodiny než už museli jít pryč... jediný Dream tu mohl zůstat. Mohl jsem si vybrat jednu osobu a tak jsem si vybral jeho.
„Máme tě strašně moc rádi Georgi a omlouvám se ti strašně moc, jak jsem byl na tebe před tím nepříjemný" řekne se slzami v očích Nick. Já se na něho usměju a chytnu za ruku.
„To nevadí... mám tě rád Nicku. Ahoj... kluci, tohle není sbohem, ale uvidíme se později..." Oni se na mě usmějou a odejdou. Pak ke mě přijde ještě Will...
„Tak Gogy... za tu chvíli jsem nikdy nepotkal lepšího kamaráda jako jsi ty. S tebou jsem se cítil jako já a považoval jsem tě za vlastního bráchu. Mám tě strašně moc rád. Ahoj" usmál se na mě a políbil mi ruku jako gentleman.
„Ahoj... taky mě mám strašně moc rád... brácho..." Začnu mít slzy v očích a on pak začne odcházet. Já začnu brečet a Dream mě více sevře. Lehne si vedle mě a přitáhne si mě do objetí.
„Miluji tě Georgie..." Řekne a připojí své rty na ty mé. Měl strašně moc sladké a jemné rty... rozletělo se mi miliony motýlků v břiše a pak se odtáhl... pohlédl do mích očí a usmál se. Stekla mu slza po tváři.
„Taky tě miluju..." tentokrát jsem to byl já kdo přisál své rty na ty jeho a když jsem se odtáhl zašeptal jsem ta slova...
„Hah... zamiloval jsem se do kluka s bezcitným srdcem, ale podívej... přeci jen má tvé srdce city..." Stekla mi opět další slza a on si mě přitáhl do silného objetí a začal pomalu vzlykat.
*
„Chceš poslouchat písničky..?" Zeptal se mě a podal mi jedno sluchátko. Já přikývl a vzal si ho. On pustil nějakou písničku z jeho play listu (teď nwm jestli je to dohromady) a oba dva jsme zavřeli oči. Já si lehl na jeho hruď a vnímal hudbu. Pomalu jsem začal usínat, ale to jsem nevěděl, že se už neprobudím. Clay a já jsme se milovali a nikdy ne jeho lásku nezapomenu. Poslední slova hudby, která jsem slyšela byla z písničky Say Something.
"Say something im giving up on you..."
Im not crying, you are. Kmo to je až moc sad. Možná ne dost, ale snažila jsem se. Chudák Clay... až zjistí, že drží mrtvý tělo. 😂😭 Na jednu stranu to je vtipný, ale na druhou smutný. Good night:((
-Words: 778
ČTEŠ
~A boy with a callous heart~ //DNF
FanfictionNic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...