George Pov:
Začal jsem se pomalu probírat s menší bolesti hlavy. Pamatuji si pouze ze včera, že jsme tancoval a pak mě nějaký kluk zavedl do pokoje, kde mě začal líbat a svlékat mi mikinu. Poté jako by mi nohy přestaly fungovat a spadl jsem na zem a on si mezitím rozepínal pásek od kalhot... pak někdo vtrhl do pokoje a to je vše. Posadil jsem se, ale bolest hlavy mi to zatrhla a tak jsem si opět lehl. Povzdechl jsem si a snažil se ještě vzpomenout. Ale nic. Na nic si pak už nepamatuju. Něčeho jsem si ale přeci jen všiml. Tohle nebyla moje mikina... byla zelená a voněla jako... Dream...Karl se začal probouzet a jak uviděl, že jsem vzhůru, tak vstal a přišel ke mě a sedl si na postel.
„Georgi jsi v pohodě?" Zeptal se starostlivě Karl a já přikývl. I když si moc nejsem jistý...
„Zas tolik si toho ze včerejška nepamatuju..." řeknu a otočím se na bok. Jelikož byla dnes sobota, nemusel jsem tak brzo vstávat, ale snídaně končila za půl hodiny. I s mou líností jsem vstal a převlékl se. Dreamovu mikinu jsem ale nesundal. Přišli jsme pro kluky a Dream stále na mě koukal. Karl si opět něco šuškal s Nickem a potichu se tam smáli a přitom se drželi za ruce. Taky bych chtěl mít někoho takového... Povzdechl jsem si a nejspíš můj povzdech slyšel i Dream. Přišel ke mě a začal se ptát co se stalo.
„Ale... jen závidím klukům, že mají toho druhého... taky bych chtěl někoho jako mají oni" ukázal jsem na Nicka a Karla a posmutněl jsem.
„Jsem si jistý, že někdo jako ty, si někoho najde brzy" usmál se na mě pohladil po rameni. Lehce jsem zčervenal a pousmál jsem se. Třeba to budeš ty, koho si najdu. V tu chvíli přišla nějaká děvka a skočila po Dreamovi. Nevypadal dvakrát nadšeně.
„Ahojky Dreamíku. Včerejšek by jsme si mohli někdy zopakovat" políbila ho na tvář a já zesmutněl. Zrychlil jsem krok, čehož si všimli i kluci a začali se ptát sebe co se mi opět stalo. Opět.
Chtěl jsem si jít sednout ke klukům, ale byla tam nějaká holka už... povzdechl jsem si a šel jsem si sednout někam do rohu sám.
„Ahoj jsem Fundy a tohle je Eret. Mohli by jsme si k tobě sednout?" Zeptal de milý zrzek a já přikývl.
„Jsem George" představil jsem se a oni se pousmáli.
„No a... ty jsi tu novej? Moc často jsem tě tu neviděl. Jako minulý rok" já přikývl a začali jsme jíst. Mezitím jsem si uložil jejich číslo do kontaktu a poté jsme se rozloučili a já šel zpět do pokoje. Zrovna mi volala ségra a tak jsem hovor přijal.
„Ahoj! Tak co jak se máš?" Zeptal jsem se jí a ona mě pozdravila nazpět.
„Ujde to. Táta si našel novou přítelkyni! Nějakou Kate, je celkem milá a bohatá!" Vykřikla ségra. Nemohl jsem uvěřit svým uším. On že zrovna sbalil nějakou bohatou holku? Tak u něho je asi všechno možný, ale jsem rád, že je šťastný.
„To je skvělé! No... asi se mám tak dobře..." řekl jsem sklesle a ona to hned poznala. Začala se ptát co se děje a takhle. Pouze jsem ji odbyl, že je mi fajn a pak jsem hovor ukončil. Lehl jsem si na postel a rozhodl jsem se, že budu celý den spát.
Dobře tady je druhá kapitola za den:)) mám energii ještě na další, ale nevím nevím no. Zasloužíte si ji?? :) Btw abych vás napnula, tak v další kapitole se všechno zvrtne...:)~
-Words: 594
ČTEŠ
~A boy with a callous heart~ //DNF
FanfictionNic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...