21. Kapitola

62 12 1
                                    

Karl Pov:
Sledovali jsme je s klukama jak se objímají. Dream k němu musí něco cítit, protože takhle se nikdy k nikomu nechoval. Stejně jako George. To jak se na sebe dívají, jak spolu navazují kontakt a to jak se George nebo Dream smějou když jeden z nich něco řekne. Usmál jsem se nad tím a sevřel jsem silněji Nickovo ruku. On se ke mě sehl a políbil mě. Usmál jsem se a obal jsem ho. George s Dreamem se na nás usmáli a dále si povídali. Je hustý jak George dokázal změnit kluka bez srdce, s kamenným výrazem a děvkaře. Přišel jsem blíž k Georgovi a objal ho.

„Doufám že se uzdravíš... jsi něco jako můj brácha. Mám tě rád" řeknu a odtáhnu se od něj. On se na mě usměje a dojdu zpět za Nickem. Chvíli jsme si ještě spolu povídali a pak jsme se odtáhli. Dále jsme si povídali, ale po hodině jsme už museli jít jelikož přivezli Georgovi medicínu a pak večeři.

George Pov:
Kluci už odešli a moje nálada opět klesla dolů. Přišla jedna moje osobní sestřička a začala si semnou povídat.

„No a co ti kamarádi co tu byly? Máš je rád?" Zeptala se. Je tu semnou ani ne deset minut a oblíbil jsem si ji víc jak mého vlastního otce.

„Ano. Jsou něco jako moje rodina... ale je tu Dream... tedy Clay. Cítím k němu něco, co k ostatním necítím... no a... prostě mě dokáže rozesmát a dělá mě šťastným." Dořeknu a ona se na mě usměje.

„To je hezké. Taky jsem v tvém věku měla nápadníka. Jmenoval se Jay. Já a Jay jsme byly spolu deset let... vzali jsme se po dvou letech co náš vztah začal a musím ti říct, že jsem ho milovala. Ale jednoho dne vážně onemocněl a podlehl. Snášela jsem to hodně špatně... už je to pět let od jeho smrti. Ale stále si pamatuji, jako by to byli včera" dořekne a podívá se na mě.

„To je mi líto. Určitě byl skvělý muž. Víš... já ani nevím jestli mě miluje. Nebo jestli ke mě něco cítí. Vím jen to, že jsem se zamiloval do kluka bez citů a s ledovým srdcem" řeknu a podívám se k zemi.

„Jestli se je takový jak říkáš, tak má k tomu nejspíš nějaký důvod. Neměj mu to za zlé. A jsem si jista, že city k tobě opětuje. Šlo to vidět, když jsem ti přinesla medicínu a večeři. Díval se na tebe kouzelně a zamilovaně. Patříte k sobě" usměje se na mě a já ji úsměv oplatím. Pak odejde a já tu skončím opět sám... jídlo vynechám, vezmu si medicínu a rozhodnu se jít si lehnout.

Dnes o něco kratší pardooon:( Btw nejspíš mám zánět močových cest:/ jako měla jsem tělocvik a to bylo něco

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dnes o něco kratší pardooon:( Btw nejspíš mám zánět močových cest:/ jako měla jsem tělocvik a to bylo něco. Úplně mě chytlo v podbřišku a zároveň i močák. Já vám říkám, že ještě doteď mě to trochu bolí, ale odpoledne vám říkám, že mi trvalo aspoň 20 min. než jsem došla domů a to je co říct. No nic dobrou noc:3

-Words: 509

~A boy with a callous heart~ //DNFKde žijí příběhy. Začni objevovat