Nic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...
Ten blbec Karl odešel někam s Nickem a řekl mi ať jdu pro Davidsona. Ugh proč zase já? Dojdu k k tomu pokoji a zaklepu na dveře. Nic. Zkusím to tedy ještě jednou a stále nic. Prostě vejdu dovnitř. Otevřu dveře a uvidím spícího Davidsona. Přiblížínm se k němu a pousměju se. Je roztomilý... Počkat co?! Co to říkám?! Jako jo je to pravda, ale- UH NE! I když... pohladím ho po tváři a on se trochu zachvěje. Pousměju se a v tu chvíli otevře své nádherné oči.
„Co tu děláš?" Sedne se a promne si oči. Aww je tak- dobře dost Dreame.
„Sorry. Za pět minut začíná hodina, měli by jsme už jít. Přišel by sem Karl, ale no. Je jaksi zaneprázdněný" Zasmál jsem se a on semnou. Má tak hezký smích...
„Nevěděl jsem, že se umíš i smát" Usmál se a já nazpět.
„No jo no... tak pojď" Podám mu ruku a on ji přijme a zvednu ho na nohy.
George Pov; Vyjdeme z pokoje a dojdeme do naší třídy, kterou mám i s klukama. Oh každý s někým sedí... Karl s Nickem, Tommy s Willem, Ranboo s Tubbem a Alex s Dreamem... sednu si tedy sám do zadní lavice a tam koukám do blba. Začne hodina a já dělám, že mě to nějak zajímá.
Píšu si zápis a najednou mi přiletí na lavici papírek. Kouknu se po třídě a vidim Dreama jak se na mě dívá. Vezmu papírek a otevřu ho.
Ahooj, dnes je párty, zajdeme tam? Jdou tam i kluci. -Dream:)
Usměju se nad tou zprávou a odpovím nazpět.
Nevím:0
Hodím mu papírek nazpět a on se na mě podívá a zamračí se. Začne něco psát a pak mi ho hodí nazpět.
Jo pojď!!
Protočím nad tím oči, ale nakonec tedy souhlasím. On se vítězně usměje. Zajímá mě proč je najednou tak milý... Začnu dávat pozor a začnu si zapisovat zápisky.
Ahh konečně konec hodiny! Dobře, tohle byla ta nejnudnější hodina na světě. Učitel furt mlel o druhý světový, jako mám rád války, ale tohle se nedalo. Furt říkal jaká to byla strašná doba atd. Šel jsem ke skříňce a to by nebylo ono, kdyby mi někdo nepodkopl nohy a já nespadl na tvrdou podlahu.
„Ježíši sorry Davidsone, já tě neviděl jak jsi malej" začal se smát i s těmi ostatními a kousek ode mě byly kluci. Alex se ke mě rozešel a pomohl mi vstát.
„Jsi v pohodě?" Zeptal se Alex, když mi pomáhal sebrat učebnice ze země.
„Jo. Není to poprvé" pousměju se falešně a vstanu.
„Jéé další malý skrček. Hodili by jste se k sobě" dodá nějakej kluk a začnou se opět smát.
„Co jsi to řekl?" Vyjel na něho Alex a já se ho snažil vzít pryč, ale nedalo se to.
„Jé skrček se opovážil na mě vyjet?" Zasmál se a Alex taky. Poté zpevnil pěst a začal mlátit toho kluk. Všichni na tohle koukali a pak přiběhl Dream, který odstrčil ty dva od sebe konečně.
„Schlatte můžeš toho kurva pro jednou nechat!" Zakřičel na toho kluka a pak Dream do něho strčil.
„Ježíši tak sorry no" Protočil oči v sloup a pak odešli. Většina na mě furt koukala, což mi začalo být pěkně nepříjemný a tak jsem rychle utekl na záchody. Zamkl jsem se do kabinky a začal jsem zrychleně dýchat.
„To... to kvůli mě se Alex porval... všichni na mě koukali a smáli se mi. Jsem loser. Nikdo mě nemá rád, jsem na všechno sám" řekl jsem si pro sebe a začal jsem potichu brečet. Nesnáším pozornost ostatních lidí...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Okay pardon, že včera nevyšla žádná kapitola a že nevyšla ani žádná kapitola v ten pátek jak jsem slibovala. Bohužel jsem byla hodně unavená a hold jsem usnula.
