~A boy with a callous heart~ //DNF

15. Kapitola

George Pov:
Vyzvedli jsme ještě kluky a jako vždy, první jsme si to namířili do jídelny. Já jsem upřímně hlad moc neměl. Začal jsem se v tom hrabat a přemýšlet proč mi bylo včera tak blbě.

„Halo Georgi?" Zvednu hlavu a kouknu se na Tommyho co mi mává před obličejem.

„Jo promiň. Co si říkal?"

„Jen jestli ti je už dobře. Včera ti prý tekla krev z nosu a prý si v noci šel k Nickovi pro prášek" Takže kluci jim to řekli... Ach jo.

„Jo... je mi už fajn asi." Pousměju se na něho a on mě už tedy nechá být. Já něco málo sním a počkám na kluky, kteří ještě dojídají to svoje. Konečně dojí a tak se tedy vydáme do třídy. První hodina francouzština, skvělý. (Na některých školách jsou na výběr různé jazyky jako např.: latina, němčina, ruština a francouzština) Sedl jsem si dnes s Dreamem a tak jsme si chvíli povídali. Potom přišel učitel do třídy a tak jsme se začali učit. Upřímně francouzsky jsem se nikdy neučil, takže je to celkem těžký.

„Pane Davidsone. Přečtěte větu číslo 10" řekne učitel a já začnu hledat kde je ta věta a přečtu ji.

„Un garçon et un chat" přečtu ji a poté ji i přeložím. (Překlad: chlapec a kočka. Haha miluju francouzštinu) Poté začnu dělat nějaké cvičení v pracáku a Dream to všechno ode mě opisuje. Na můj sešit dopadne červená tekutina čehož si všimne i Dream.

„Už zase..." vstanu a zeptám se učitele jestli nemohu použít toaletu.

„Pane Davidsone máme francouzštinu. Francouzsky mluvte prosím" už mi leze na nervy. Prostě jsem odešel a slyšel jsem za sebou ještě křik učitele. Došel jsem na záchody a do svého nosu si nacpal toaleťák. Celkově jsem dnes nějaký unavený. Došel jsem zpět do třídy, kde mě seřval učitel, ale to jsem nějak neřešil a pak jsem si sedl na své místo a položil jsem si hlavu na lavici a po chvíli jsem i usnul...

„Hej Georgi vstávej. Už zvonilo" Co? Vždyť jsem usnul jen na chvíli. Otevřel jsem oči a přede mnou stál Dream a budil mě. Ani jsem nezaregistroval, že mi řekl jménem. Avšak jsem to ignoroval.

„Jasný..." vstal jsem a vzal si věci a šel jsem ke skříňce. Tentokrát tady ti idioti z pátku? Teď nevím. Vzal jsem si Matiku a šel jsem s klukama do třídy. Přišli k nám i Ranboo a Tubbo. Drželi se za ruce a chechtali se. Závidím jim. Jim a Karlovi s Nickem. Vím že jsem to už říkal, ale je to prostě pravda. Pousmál jsem se na ně a ve třídě jsem si sedl opět s Dreamem. Začala hodina a já se opět snažil dávat pozor. Krev z nosu mi stále tekla. Zajdu si dnes k doktorovi... rozhodl jsem se a tak se pak omluvil z poslední hodiny a vydal jsem se k doktorovi.

V NEMOCNICI

„Číslo 156" ozvalo se mé číslo a já tedy vstal a vešel doktorovi do kanceláře (?).

„Jméno, věk a telefonní číslo?" Zeptal se celkem milí a mladší doktor.

„Celým jménem George Henry Davidson, 17 a *********" řekl jsem a on si to vše napsal.

„Tak Georgi, copak tě trápí a kde máš rodiče?" Zeptal se a přistoupil ke mě. Ukázal ať si sednu na lehátka a já tak udělal.

„Jsem tu na intru a táta je v New Yorku. Matka zemřela na leukémii" řekl jsem a on tedy kývl.

„A... skoro pořád mi teče krev z nosu a začínám být hodně unavený což moc často nejsem. A včera v noci mě začala bolet hodně hlava" řekl jsem a on si opět něco zapsal. Vzal si tu věc kterou se svítí lidem do očí a posvítil mi tedy do očí a pak si něco zapsal.

„Tak. Odeberu vám krev a zhruba za dva dny vám dám vědět výsledky. Jelikož nejsi ještě plnoletý, tak nemohu ti zatím nějak moc pomoct. Nemohu ti ani dát nějaké prášky bez vědění tvého otce. Bylo by fajn, kdyby se sem dostavil a podepsal pár papíru jestli to je možné. Zatím ti jdu tedy odebrat krev" řekne a já tedy souhlasím. Vezme jehlu a zabodne mi ji do žíly. Začne mi pomalu odebírat krev a poté jehlu odendá a nalepí mi na ránu náplast s obrázkem. Ještě mi řekne pár informací a já poté odejdu zpět do školy.

Bez fanartu dneees. Dejte mi vědět pokavad chcete, abych sem ještě dávala nějaké ty fanarty a nebo jestli ne. Prozatím papa.

-Words: 737