George Pov:
Ten kluk mě začal tahat po schodech nahoru do nějakého pokoje. Snažil jsem se ho odstrčit vší silou, ale nedalo se to. Měl až moc velkou sílu. Dotáhl mě do pokoje, kde mě následně přirazil ke zdi a začal mě líbat. Začali se mi do očí hnout (?) slzy. Cítil jsem se tak bezmocně... nemám žádnou sílu, jsem prostě nicka. Poté svou rukou začal vjíždět pod moje triko a tam si začal hrát s mou bradavkou. Bylo to tak nepříjemné... Poté ruku odendal a začal vjíždět do mého rozkroku...Dream Pov:
„Kluci, kde je George?" George jsem tu už neviděl aspoň pět minut... bojím se celkem o něho.„Nevím... pojďme se po něm kouknout" Vydal ze sebe Nick a všichni jsme se rozdělili a začali jsme hledat. Já byl s Alexem a Nick s Karlem atd. Vyšli jsme schody nahoru a začal jsem prohledávat pokoje.
„Myslíš si, že je v pohodě?" Zeptal se Alex a podíval se na mě. Je v pohodě? Stalo se mu snad něco?
„Nevím." Snažil jsem se otevřít jedny dveře, ale byly zamčené. V tu chvíli se v tom pokoji ozval křik a vzlyky. Podívali jsme se s Alexem na sebe a pak jsem začal vší silou bouchat na dveře a po chvíli jsem je vyrazil. Na zemi ležel George bez mikiny a nad ním stál polonahý kluk. Ihned jsem na ně zakřičel a tomu klukovi jsem jednu vrazil, že spadl na zem a byl tuhej. Přiběhli jsme k Georgovi a on tam pouze nehybně ležel a nevnímal. Dal jsem mu svou mikinu a poté jsem si ho vzal do náruče. Řekl jsem Alexovi ať jde pro kluky a že jdeme pryč. On tak udělal a já šel mezitím ven.
„Georgi budeš v pořádku... jsem tu" Stále dokola jsem mu říkal, že vše bude v pořádku, ale on nic neříkal... kluci pak přišli a začali se ptát co se stalo. Šlo vidět, že se o George opravdu bojí... i já... George se více zachumlal do mé hrudě a tak jsme se rozhodli jít už domů. Nebo jako do školy.
Konečně jsme došli ke klukům do pokoje a George mi mezitím usnul v náruči. Položil jsem ho opatrně na postel a přikryl jsem ho. Chvíli jsem ho pozoroval než přišel Nick.
„Dreame co je mezi tebou a Georgem? Nikdy ses k nikomu takhle nechoval..." Zeptá se a podívá se mi do očí. Má pravdu. Co je mezi mnou a Georgem? Cítím k němu něco, ale není to tak, že bych se před ním sklonil na kolena a prosil, aby byl mým přítelem. Navíc jsem na holky. Každý v téhle škole to ví.
„Nic" řeknu bez emocí a on si pouze povzdychne a odejde... nebyl jsem příliš krutý? Zeptám se sám sebe. Nejspíš jsem nebyl úplně nejmilejší... ale to nejsem nikdy. Naposledy se na něho podívám a poté odejdu z pokoje a zamířím si to... kam vlastně jdu? Chci jít na pokoj za Nickem a Karlem a přemýšlet jestli k němu něco cítím? Rozhodl jsem se uvolnit, což znamená, že jsem šel za jednou holkou z mích děvek Amy a zaklepal na dveře. Ona se šibalsky usmála a pozvala mě dovnitř.
(WHY IS THIS FANART SO HOT?! Btw tohle jsem kreslila:) teda jako není to můj fanart, ale že jsem to prostě překreslila, chápeme se ne?)
Snad jste nečekali moc dlouho:) přemýšlím, že vydám ještě jednu kapitolu:DD půlku jsem napsala ve třídě xD. Pap
-Words: 570
ČTEŠ
~A boy with a callous heart~ //DNF
FanfictionNic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...