Nic necítí... všechno mu je fuk. Ani na rodině mu nezáleží. Všechno je pro něj temný. Má bezcitné srdce, tvář z kamene, oči plné hněvu a smutku a duši temnou jako je on sám. Ovšem je tu chlapec, který mu je protikladem. Který k němu začne něco cítit...
Dream Pov: Znáte ten pocit, když mám láska vašeho života řekne, že by ten vztah neměl šanci a že by to stejně nevyšlo a vám to pak láme srdce? Ten pocit teď právě mám. Mám pocit jako by se mi rvalo srdce kousek po kousku. Tohle se mi děje už podruhé... poprvé se mo to stalo, když mi zemřela sestra. Miluju George, ale musím respektovat jeho slova. Mrzí ho to stejně jako mě? Reaguje právě teď stejně? Šel jsem ulicemi a v tu nejhorší chvíli začalo pršet. Nějak jsem to ale neřešil, jen jsem přemýšlel nad Georgem. Nesmím ho ztratit... nechci. Miluji George strašně moc a kdyby se mu něco stalo, tak by mi to zlomilo srdce. Ale je tady ta šance, že stane... může to být dnes i zítra, nebo za týden nebo měsíc. Ale už je to 100% e zemře... není tady ani jedno zasraný procento... já- nesmím ho ztratit. Lituju toho, že jsem mu řekl to co k němu cítím. Teď jsem pokazil naše přátelství a George mě za to bude nesnášet a já sebe taky. Nechci aby odešel s tím, že za vše můžu já a že jsem ho zklamal a udělal smutného. Chci kdyžtak aby odešel s pocitem, že jsem ho miloval a i všichni kolem něj. Chci aby odešel šťastný.
*
Dorazil jsem do školy na kolej a tak jsem šel k sobě do pokoje a byly tam skoro všichni. Nick, Karl, Tommy a Willbur. Jejich pohledy padly na mě a ztichli. Já se posadil na postel a zeptal se co je.
„Jsi... v pohodě? Vypadáš strašně, co se stalo?" Zeptal se Nick a sedl si ke mě na postel. Ihned jsem si vzpomněl na George a ten okamžik kdy se to stalo... nevydržel jsem to a začal jsem brečet. Nick mě na to objal a já mu začal hlasitě vzlykat do ramene. Slovy mě utěšoval, ale moc se to nedařilo. Stále jsem měl v hlavě ten okamžik, kdy jsem řekl Georgovi ta slova a on reagoval... no tak jak reagoval. Rvalo mi to opravdu tak strašně moc srdce. Jak kdyby ho někdo hodil do kyseliny a ta ho pomalu rozpouštěla.
Po nějaké době jsem se trochu uklidnil a on Nicka se odtáhl. Utřel jsem si své slzy a kluci to vše jen pozorovali.
„J-Já... řekl jsem co m Georgovi... cítím... ale nereagoval tak jsem si myslel. Místo toho mi řekl, že to nejde a já- toho teď lituju" řeknu zlomeně a kluci mě obejmou.
„To je mi líto Dreame. Neví o co přichází" Řekne Tommy. Já se ale odtáhnu a podívám se na něho.
„Ale on by semnou klidně byl, kdyby věděl že teď nebo zítra nezemře. Jeho operace nevyšla... on... on prostě zemře! Není tady ani jedno debilní, zasraný procento! Teď jsem posral náš vztah a ani jsem se s ním nerozloučil... nechci aby odešel a byl na mě naštvaný. Já ho prostě miluju!" Zakřičím a Tommy se lekne.
„Promiň... nechtěl jsem ječet" omluvím se a pak opět rozbrečím.
„Dreame měl by jsi si jít lehnout. Jsi unavený a musíš se prospat. Třeba s tím George je v pohodě a není na tebe naštvaný" pousměje se na mě Nick a ukáže ať si lehnu na postel. Já si tedy lehnu a on mě přikryje.
„Dobrou noc... Clayi" usměje se na mě a pak s klukama odejde. Já začnu pomalu propadat spánku a ještě než usnu vyslovím pár slov z úst.
„Miluji tě Georgi... strašně... moc..."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Theres NO Patches, ale je cute:)) )
Takže... první bych tu chtěla něco říct. Dnes si mě pozvali do zástupkyni kanceláře, kde se mě ptali na výlet kam jsme jeli. Jde o to, že se tam něco stalo a omylem jsme něco rozbili. Já a tři kamarádky. Prostě jsme hráli hru a díky ní kamarádka tu věc trochu rozbila a teď se to řeší s ředitelkou a zástupkyní. Je tu šance, že dostanu napomenutí a nebo i něco horšího. Každopádně jsem totálně be stresu a doufám, že nebudu mít problém jelikož jsem tak trochu lhala zástupkyni no. Dobrou noc:(
