Dohoda

18)

Mikyho mámu potkáme v obýváku, jak v legínách sleduje nějaký detektivní seriál, který neznám.

„Ahoj," houkne na ni Miky. „Ještě nespíš?"

„Zdravím," mávnu na ni, když se zjevím za Mikym.

„No ahoj," odloží ovladač na stolek a jde nám naproti. „Co ty tady takhle pozdě?"

„Pražské ulice jsou v noci nebezpečně, a hlavně ta vaše. Co kdyby na Miky zaútočil nějaký vzteklý jezevčík? Musel jsem ho přece doprovodit," odvětím a paní Ledecká se usměje.

„Přespí tady," vysvětlí Miky. „Není to problém?"

„V pořádku," mávne na něj rukou. „Pokoj pro hosty je zaházený krabicemi, tak se uložte u tebe."

„Budeš se ke mně v noci tulit?" dloubnu Mikyho do ramene a on zakroutí očima.

„Odpověděl jsi mi, kdo spí na podlaze," vrátí mi to. Alespoň už je před mámou schopný vtipkovat.

„Ale co když budu mít noční můry?"

„Neser, nebo spíš se Zoey," uzemní mě a jako na zavolanou se odněkud vynoří jeho čtyřnohá kamarádka. Tentokrát nezaječím, ale rychle se schovám za Mikyho záda, aby mě před ní chránil.

„Beru tu podlahu," řeknu a paní Ledecká se rozesměje. Přivolá si Zoey k sobě a usadí se zpátky na gauč.

„Dobrou kluci."

„Dobrou," zahučíme s Mikym. „A díky," dodám ještě a usměju se na ni, než zamířím nahoru za Mikulášem.

Miky mi půjčí náhradní spodní prádlo a já zapadnu do koupelny v jeho pokoji, kterou měl společnou se svou sestrou, když tady bydlela.

Pustím na sebe proud horké vody a mé ztuhlé tělo se konečně uvolní. Dnešní den byl rozhodně náročný. Stejně nechápu, proč kluci říkají Mikyho mámě medúza. Mě přijde moc milá a chová se ke mně hezky.

Vypnu sprchu, obléknu si Mikyho trenýrky a vejdu k němu do pokoje, kde se válí na posteli s telefonem v ruce.

„Kde mám své provizorní lůžko?" zeptám se a pozdvihnu jedno obočí. I když mě představa spaní na podlaze neláká, mám chuť si jen lehnou a spát až do oběda.

„Snad sis vážně nemyslel, že tě nechám spát na podlaze?" usměje se a plácne vedle sebe na posteli. Je dost velká pro tři lidi, takže by to nemusel být problém, kdyby sem jeho máma vešla. Ale stejně.

„Myslíš, že je to dobrý nápad?" odvětím, ale lehnu si pod přikrývku vedle něj. Otočím se na bok, čelem k Mikymu. Jsme v dostatečné vzdálenosti, aby nás to nepokoušelo. „Pořád nechápu, proč tvé mámě říkáte medúza. Mě se zdá v pohodě."

„Máma je drsná," řekne a taky se přetočí na bok, takže si hledíme do očí. Jediné světlo do pokoje hází pouliční lampa za oknem. „Ale tebe si z nějakého důvodu oblíbila."

„Je to divný," usměju se. „Tipoval bych, že za mou prořízlou hubu by mě měli rodiče nesnášet."

„Já tvou prořízlou hubu miluju," řekne do tmy. „Líbí se mi, že vždycky plácneš první věc, co tě napadne. Třeba když se přede všemi ve třídě zeptáš, jestli tě zvu na rande. Všem ta myšlenka přijde tak absurdní, že se tomu zasmějí. Dost účinně ze mě děláš heteráka, aniž by sis to uvědomoval."

„Miky, ty jsi přede všemi heterák. Nikdy jsi jim nezavdal příčinu k tomu, aby si mysleli, že si můžeš začít něco s klukem."

Hlasitě vydechne a zamračí se. Nejspíš jsem udeřil na citlivou strunu, protože se tváří, jako by mu to vadilo.