Dohoda

38)

Blíží se maturitní ples a mě mají každým dnem sundat sádru. Kolem plesu se udělalo velké divadlo. Hlavně holky to extrémně prožívají obzvlášť po tom, co nějakého idiota napadlo, udělat dámskou volenku a celý ples tak má být ve velkém stylu.

Takže se chodby školy vyjímají novými dekoracemi. Nad plakáty s nápisy „Zlato, půjdeš se mnou na ples? Tvá princezna.", s Mikym řveme smíchy.

Ale někteří naši spolužáci mají úroveň. Taková Vanesa si to s hlavou hrdě vztyčenou nakráčí k nám do třídy, klekne si na jedno koleno před Davida a normálně se ho zeptá, jestli bude její doprovod na maturák. Po chvilce váhání souhlasí a Vanesa zase odkráčí, za bouřlivého potlesku.

My si s Mikym odpykáváme trest za rvačku, což znamená, že zcela nedobrovolně po škole trávíme čas ve školním sklepě a umýváme stoly a židle, které budou potřeba na ples.

Je to opruz, ale zato jsme spolu. A ve vší počestnosti, protože nás každou chvíli kontroluje školník, jak nám to jde.

Říct, že jsem spokojený pro teď není to správné slovo. Cítím se šťastně a když mi Miky přehodí ruku přes rameno v jídelně, ani na nás nikdo nehází znechucené pohledy. Všem to je jedno.

Až na jednu výjimku.

Nejednou na školních chodbách potkáme Aleše. S pomocí Stáni a ostatních kluků z plaveckého oddílu, kteří kolem nás vytvoří ochranou hradbu, se nám daří se mu vyhýbat.

Ale ty nenávistné pohledy, které nám věnuje? Ty nejdou přehlédnout. Miky do mě pokaždé hučí a snaží se mě uklidnit, protože si všimne, jak se pořád ohlížím přes rameno se strachem, že se tam objeví. Ví, že jsem už častokrát zvolil jinou trasu po cestě domů. Ví, že jsem se vyhýbal mým oblíbeným místům i o těch dárcích, které konečně přestali chodit. Ví všechno a pořád mě tlačí do toho, abych zažádal o zákaz přiblížení. Dokonce mi nabízí pomoc od jeho mámy, ale nechci to řešit. Brzo máme maturovat a nadobro se tak Aleše zbavíme.

Sejde z očí, sejde z mysli.

On z toho nevyvázl tak lehce, jako já a Miky. On nedostal třídní důtku, ale za ty rozvěšené fotky a rvačku ve škole rovnou ředitelskou. A nesmí jít na maturitní ples, z čehož jásáme. Alespoň se nemusíme stresovat, co by se na plese mohlo zvrtnout, kdyby se tam objevil.

Na hodině angličtiny, nám Kučerová zrovna vysvětluje, jak budou probíhat maturitní testy. Zmiňuje to už po čtvrté, takže jí ani trochu nevěnuje pozornost.

Kenny: Máma tě chce poznat.

Miky: Takže jsi jí odpustil?

Miky: Už mě přece zná :D

Kenny: Nejspíš jí neodpustím nikdy. Ale dal jsem si předsevzetí do nového roku ohledně druhých šancí. Takže pokud zase něco neposere...

Kenny: Zve nás na večeři.

Miky: Když to nebudou těstoviny...

Kenny: Chce si u mě šplhnout. Očekávej všechny druhy těstovin, co na světě existují.

Miky: 🤢

Sjedu Instagram, kde jsme si s Mikym zveřejnili fotky jako pár a dostalo se nám přesně těch ohlasů, které jsem čekal. Mikuláše díky mně sleduje několik stovek lidí – hlavně holky – a vychvalují jeho profil do nebes. Na můj popud zveřejnil pár svých uměleckých fotek, hlavně se Zoey, ale i mé. Povedlo se mu zachytit několik momentek, když se směju, když zpívám, nebo se mračím do telefonu. Ani jsem si nevšiml, že mě fotí.