I umění je láska

64

Po nějaké době jsme šli z hřiště, Simon musel už domů kvůli dřevu ( jojo život na vesnici) rozloučili jsme se. A já s Tomem a El šli domů, El si tu našla nějakou kamarádka a bydlí kousek od nás tak se konečně zabaví sama. Když jsme přišli domů tak Tom už musel domů, ale El se s ním chtěla rozloučit tak mu dala pusu na tvář..bylo to celkem cute. Pak běžela domů, já se s Tomem rozloučila. Ještě se mně zas zeptal jestli mně má vyzvednout, řekla jsem že ne. Že pojedu na motorce. Poté už odjel, já šla k sobě do pokoje kde jsem trošku poklidila. Pak zas přišla El.

E - Natašo?
N - Ano?
E - Proč máma brečela když jsi byla dole s Tomem a pak jste šli do pokoje?
N - To nevím že brečela...až budeš starší řeknu ti to.
E - Prosím řekni mi to je mi už 8, a máma o tobě furt mluví. Co se mezi váma stalo?
N - Ty mi nedáš pokoj co?
E - Ne.
N - Dobře ale nikomu nic říkat nebudeš a budeš dělat že o tom nevíš ano?
E - Jo.

Kývla jsem na ní ať jde sednout na postel a já seděla na židli. Jen jsem na ní koukala a přemýšlela jak jí to vysvětlit.

N - Víš mně máma měla moc brzo, v 15. A ona brala...drogy. Víš co to je?
E - Ve škole nám o tom říkali co to je.
N- To nám usnadní vyprávění super. No tak máma brala drogy. A byla na mě moc mladá, a nechtěla mně. Tak mně nechala u babi a dědy když žil. Skoro 18 let jsem o ní nevěděla..až když umřel děda tak se tu objevila a řekla mi že je moje máma a že mám sestru. No...a já jsem na ní naštvaná že se mi za celý život neozvala a chce teď ze sebe dělat super mámu. Víš mě se děti na základce smáli že nemám mámu že mně nechtěla...a zas staří lidi mně viděli jako dceru feťačky. Ona mi spíš hodně ublížila, ale jsem ráda že k tobě se chová jako k mámě. Ale ona nikdy nebude moje máma.

Měla jsem slzy na krajíčku...je to pro mně upřímně trošku nepříjemné o tom mluvit. Ale stejně by se o tom dozvěděla. Jen na mně koukala..bylo jí asi divné tohle slyšet o její matce. Stekla mi slza po tváři, El to viděla a šla mně obejmout. Když mně objala stuhla jsem, to je poprvé co mně obejmula takhle jen tak. Já jí poté obejmula taky.

E - Je mi tě líto...a můžu poslední otázku?
N - No?
E - Jakej byl děda? Já...já ho nestihla poznat.
N - Tohle ti řeknu až já budu v pohodě ano? Ale jedno ti povím. Byl to nejlepší děda na světě a měl by tě určitě rád.

Pohladila jsem jí po tváři a ona pak odešla z pokoje. Já za ní zavřela, vzala jsem si kytaru a začala na ní hrát. Jediné co mně napadlo bylo ,,21 Guns,, trošku jsem si u toho zpívala. Chtěla jsem zahnat stesk po dědovi, furt jsem se s tím nevyrovnala. Po hraní jsem kytaru uklidila a šla se osprchovat. Poté jsem se převlíkla do pyžama co mám od Billa. Pak jsem hned skočila do postele, zas jsem si přihlížela pokoj...chce to větší uprávu. Zítra něco vymyslím.

Probudilo mně to hrozné zvonění na mobil...vůbec se mi nechce. Vylezla jsem z postele a šla si udělat ranní hygienu. Rovnou jsem se nalíčila.

A pak si vybírala Fit.

( jen ty kalhoty, boty, tričko a bundu)

Celkem jsem stíhána tak jsem si dala snídani a rychlé kafe. Doufám že nepotkám Erika...jinak ho podříznu..už sebou tahám nůž kdyby náhodou. Rychle jsem vypila kafe vzala si helmu a jela na motorce do školy. Kluci tam už na mně čekali, ze všema jsme se přivítala jen s Tomem víc. Tom už klukům stihl říct že jsme spolu. Kluci dokouřili a my jsme šli ještě ke skříňkám a Tom si mně držel za ruku...ty pohledy těch holek byli nejlepší. Břehu mně u srdíčka když někoho naštvu...celkem toxic osobnost vím.
Najednou kolem mě prošel Erik, s monoklem, a krásnou jizvou na rtu ode mně. Prohlížel si mně pohledem, já ho vraždila pohledem. Když jsme navázali oční kontakt tak znervózněl. V očích jsem měla čistou nenávist. Hned přidal do kroku, poté jsme s dvojčata šli do třídy a s Tomem jsme se furt drželi za ruce.