I umění je láska

72

Dneska se jde na ten soud...jsem nervózní? ANO! Celé moje tělo doufá že to dopadne tak že mu dají 30 let!
Už jsem se nalíčila jako vždy a udělala si culík a teď jsem se jen oblíkala.

Kluci by měli už čekat před soudní budovou, já tam jedu s babi. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Šla jsem dolů za babi a řekla jsem jí že můžem jéct. Sedli jsme do auta...naše nervozita by se dala krájet. Jeli jsme hodinu.
Před budou byli už kluci, byli oblečení podobně jako já. Hned jsme se objali a s Tomem jsme si dali pusu.

B - Nevadí mi mluvit před lidma ale tohle...je jiné mám knedlík v krku.
Gu - Nejsi sám...to bude náš první soud.
N - To teda.

Přišla k nám babi s klukama se pozdravila, a přála nám hodně štěstí. Pak se musela odebrala do soudní místnosti, když není svědek tak je "divák"
Po chvilce za náma přišel Jacob a Anna s jejich právníkem. Podala jsem mu záznam od gynekoložky, doufám že to pomůže jako důkaz. Ale řekl mi že si předvolali mojí gynekoložku aby jim to tam vysvětlila či co.
Byl čas už jít dovnitř, přišli jsme dovnitř...byl tam Erik tvářil se jako by nic neprovedl. Vraždila jsem ho pohledem, tohle mu nedaruju.
Sedli jsme si s klukama, a byli jsme nervózní. Soud začal nejdřív vyslýchali Erika, pak Annu a Jacoba. Poté Erikův právník chtěl vyslechnout mě..zvedla jsem se a šla k tomu pultíku.

Pr - Slečno Natašo...prý jste se s Erikem už znala před tím " daným " incidentem je to pravda?
N - Ano je, měla jsem s ním vystupovat na jeho maturitě.
Ps - A byli jste s panem Erikem někdy ven? Nebyli jste přátelé náhodou?
N - Pokud vám Erik řekl že jsem s ním měla na maturáku jednoho panáka na který mě pozval tak to je pravda. Ale nikdy jsem s ním nebyla kamarádka, a nikdy nebudu.

Jen se uchetl jeho právník a podíval se na mně...něco se mi tu nelíbí.

Pr - Pane soudce, slečna Nataša pochází z rodu Schreiber. A určitě někteří z nás známe malíře Beného Schreiber. Který zešílel a upálil se.
N - Co to má společné s tím že mě málem znásilnil?
Pr - Neskákejte mi do řeči děkuju. Jak víme její pra pra dědeček se upálil jelikož byl psychicky nemocný. A slečna Nataša není zrovna taky psychicky v pořádku. Její stav se dá nazvat že je sociopat.

Sakra kde na to přišel?? Kurva!

Pr - A jak víme sociopati jsou schopni udělat cokoliv, slečna Nataša byla odmítnutá mím klientem. A nesnesla odmítnutí tak si ten pokus o "znásilnění" celé vymyslela. Teď tady akorát ze všema manipuluje jako typický sociopat. To je všechno pane soudce.

Ten člověk mi tak vytočil ale musím být v klidu, teď budu mluvit já. Soudce mi řekl ať se k tomu vyjádřím. Nadechla jsem se, vypila jsem všechny emoce a mluvila v klidu.

N - Ano pocházím z rodu Schreiber, a vytahovat tady to co se stalo mému pra pra dědečkovi mi přijde směšné. Že chcete říct že jsem šílená jako on? A ano mám sociopatii, ale nemám jí zrovna ve vysokém stavu. Mám tu malou. A rozhodně, jsem nebyla vytočená z toho že mně pan Erik odmítl. Nikdy se mi nelíbil, klasicky jsme trénovali jako vždy. Jen si mně držel víc u sebe a já mu řekla že mi to je nepříjemné chtěla jsem se oddálit ale on si mně přitáhl a chtěl mně políbit. Ale držel mi ruce, nechtěla jsem aby mně políbil jediné co mně napadlo bylo ho silně kousnout do rtu. Poté mně napadl já teda dala jen pěstí. Ale pak mně chytl za vlasy a pokusil se mně znásilnit.

Pr. - Námitka! Není žádný důkaz že se pokusil, a to že mají svědky 4 chlapce kteří se s ní hodně přátelí mi nepřijde zrovna 100%.

Do toho se už vložil náš právník, předal soudci záznam od mé gynekoložky. Tu si pak zavolali ať jim to tam vysvětlí. Zatím to vypadá dobře. Pak si zvali kluky, aby jim řekli co se stalo všichni 4 řekli to samé.  Trvalo to přes 5 hodin...bylo to nekonečné. Poté byla přestávka, po přestávce se zjistí jak nakonec bude rozhodnuto.

T - Bože...ten jeho právník je takovej...
N - Vymrdanec?
B- Jo...jak se tam z tebe snažil udělat blázna..neměl jsem slov.

Tom si mně k sobě přitáhl, bylo to na nás oba moc...vlastně i na kluky. Byli jsme už z toho úplně unavený.

Už byl čas jít zas do soudní síni, sedli jsme se. Byli jsme nervózní všichni jsme se tam drželi za ruce a seděli netrpělivě. Přešel soudce aby řekl rozsudek.

S - Podle všech důkazů a vyslyšení svědku...prohlašuji Pana Erika vinným a jeho trest je 30 let. Soud skončil.

Všichni jsme se obejmuli, radovali jsme se že jsme vyhráli!!! Tomovi jsem skočila do náruče a hned jsme se políbili. Tohle snad není možný! Já a Anna s Jacobem jsme brečeli radostí, děkovali mi že jsem jim pomohla, jen jak jsem je viděla tak jsem je musela obejmout..spravedlnost existuje.
Poté jsem se s nima rozloučila, s klukama jsme šli ven aby si dali cígo.

Ge - V životě by mně nenapadlo když jsem tě viděl poprvé v životě, že nám tak ovlivníš životy a nejvíc Tomovi. Prostě jsi byla a jsi teda úplně zapálená do umění. A neskutečně talentovaná...ten život je zvláštní že?

N - To ano...ale i láska je umění.

Podívala jsem se na Toma a spojili jsme naše polibky. Teď už bude všechno lepší, mám úžasnou partu. Přítele, a jsem na nejlepší škole. Jen mě mrzí že to nevidí děda...ale i tak jsem šťastná.