Pomsta

19. kapitola

Ten večer po hádce s Thomasem jsem si uvědomila, že jsem to asi přehnala. Byla jsem natolik rozzuřená, jak mi zhanil plány, že jsem se neovládala a vyjela na něj. Chtěla jsem se mu omluvit, ale nepřišel. Dokonce ani druhou noc nespal v domě a to už se čas matčinýho odjezdu pekelně krátil. Musela jsem na něco přijít a napadl mě dokonalý plán. Celý den jsem se neozývala matce, a když mi večer několikrát za sebou volala, nezvedala jsem to.

,,Co tím chceš docílit?" zeptala se mě Lucy a zkrabatila čelo.

,,Potřebuju, aby sem přišel a matka ho sem pošle, protože o mě bude mít starost. Celý den jsem se jí neozvala a to ona nemá ráda."

,,To je logický a k čemu potřebuješ mě?"

,,Až přijede, začneme spolu klábosit o předem připraveném tématu."

,,Teda ty mě děsíš tím tvým plánem." usmála se na mě.

Vše zatím vycházelo jak mělo. Otevřela jsem okno z haly do nádvoří, abych ho slyšela přijíždět. Setmělo se a světla Thomasova auta osvítila halu.

,,Je tady. Nechám otevřené dveře z haly ať nás slyší."

,,Co když příjde rovnou a nebude poslouchat."

,,Jakmile uslyší, že se bavíme o něm, počká."

Měly jsme s Lucy nacvičený rozhovor o pár větách, který jsme začaly hned, co jsem uslyšela dveře.

,,No Lucy, teď mi poraď. Jsem zase na začátku."

,,Nechápu ten jejich vztah."

,,V tom něco bude."

,,Myslíš, že je s ní pro prachy?"

,,To ani ne, ale nevěřím mu, Lucy. Jednou je do matky blázen a podruhé je mu zas ukradená."

,,Bylo mezi vámi něco."

,,Ne. Už jsem ti to říkala."

,,Zatím."

,,Stejně ho brzo matka nechá. Byla na operaci poprsí a už se rozplývala nad nějakým šikovným chirurgem. A doktoři mají peněz jako šlupek. No znáš matku." zalhala jsem.

,,Ona to takhle narovinu říkala?"

,,Jo je to míšenec a mluvila o tom, jak jsou tihle chlapi vybavení."

,,Takže to s panem výkonným ředitelem nevypadá na dlouho."

,,Není se čemu divit. Moje matka je přelétavý pták."

Následné bouchnutí dveří mě téměř rozesmálo. Celou dobu poslouchal a bouchnutím dveří oznámil na oko, že přišel.

Hodily jsme na sebe s Lucy vítězný pohled a vzápětí zvážněly, když vešel. Lucy se s námi rozloučila a následně jsem na oko udělala, že telefonuju s matkou.

Poodešla jsem o kus stranou, ale chtěla jsem si být jistá, že mě uslyší. Po ukončení fiktivního rozhovoru se tvářil značně nervózně. Dokonce i pár vět okomentoval z mého rozhovoru s matkou. Ještě jsem jí stihla nadatlovat skutečnou textovku, že jsem si nechala telefon doma a že zavolám ráno, protože jsem unavená a vypnula jsem si telefon.

Plán vyšel na sto procent. Následná omluva od Thomase mě odzbrojila úplně. Rozhodla jsem se připravit nám Cuba libre a uvolnit se třeba hrou kulečníku.

,,Dobrý." pochválil můj drink.

,,Prozradíš mi svoje triky s koulema?" umívala jsem se na něj.