Pomsta

28. kapitola

Odešel jsem z bytu společně s otcem. Neměl jsem radost z toho, co se stalo, ale musel jsem uznat, že pohled na Paulu, která byla sražena hned několikrát za sebou, se mi líbilo.

,,Nic mi k tomu neřekneš?" podíval se na mě zhrzeně.

,,Co mám říkat?"

,,Měli jsme to na dosah a ty to musíš podělat."

,,Jistě, vina je na mně. Zapomněl jsi, že všechno bylo na mých bedrech. Firma, Paula, Sára, celá pomsta...co po mně ještě chceš?"

,,Co se stalo?" přiběhl za námi Phil.

,,Podělalo se to všechno. Prasklo to." odvětil otec.

,,Jak?"

,,Sára." dodal jsem já.

,,Prozradila to?"

Podívali jsme se na sebe s otcem a nevěděli, co říct. Nechtěl jsem se s Philem rozhádat kvůli Sáře. Pro všechny bylo lepší, kdyby se mlčelo o mém vztahu se Sárou.

,,Tak nějak." přikývl jsem a otec na mě hodil pohrdavý pohled.

,,To je v háji."

Chtěl jsem Phila naočkovat, aby se hlavně nesnažil se Sárou scházet. Chtěli jsme to ukončit ať si vyžere všechno sama. Do firmy jsem se nicméně vrátil, protože po tom všem, co se stalo jsem nemohl nechat alespoň tu firmu bez dozoru. To bylo jedno z mála, na čem ještě otci záleželo.

Nikdo o ničem nevěděl, jen se provalilo, že jsme svatbu zrušili. Byla to naše věc a nikomu do toho nic nebylo, proto jsem se o tom s nikým nebavil.

Otevřel jsem si notebook a prošel dokumenty k našemu novému projektu. Přeposlal jsem je klientovi na email ke schválení a než jsem si stačil zahřát křeslo, Sára vešla do kanceláře.

Chtěl jsem se na ní zlobit, ale ona si to podělala momentálně u všech. Prostě to nedomyslela.

,,Ahoj." řekla a ani se na mě nepodívala.

Na pozdrav jsem jí odpověděl a civěl jak vztekle hledá nějakou fakturu v deskách.

,,Podklady k tomu projektu už má Fisher na meilu?"

,,Jo, akorát jsem to udělal."

,,Fajn."

Divil jsem se, že se nehnutě posadila a zírala do země. Nejspíš si na něco vzpomněla.

,,Omlouvám se." vypadlo z ní náhle.

,,Za co přesně?" opřel jsem se o opěrku.

,,Je toho asi víc, ale za to, že jsem tě využila."

,,Jsme si kvit."

Podívali jsme se jeden na druhého a ona se začala smát.

,,Ještě řekni, že jsi nezadržoval smích, když nás Paula načapala." pousmál jsem se.

,,To nezapírám.

Přerušilo nás zvonění telefonu. Natáhl jsem se a zvedl sluchátko.

,,Ahoj, dej mi Sáru. Nezvedá mi telefon a já s ní chci mluvit." spustil Phil.

,,Nejspíš to má nějaký důvod, že s tebou nechce mluvit."

,,Jaký?"

,,Nechce s tebou mít nic společného."

,,Dej mi jí."