Pomsta

42. kapitola

Po otevření obálky se mi sevřelo hrdlo. Nějaká dobrá duše poslala Philovi blahopřání s fotkou, kde se s Thomasem líbáme. Jednalo se o fotku z podzemního parkoviště ze včerejšího dne. Bylo to jasné. Vystřelila jsem za Philem, kterého v zimní zahradě uklidňoval otec.

,,Co bylo v té obálce, že jsi vrazil Thomasovi?" vyzvídal otec.

,,Fotka jak se líbá se Sárou." odmlčel se.

,,Bylo to v plánu, jak se pomstít Paule. Nechtěli jsme ti nic říkat. Věděli jsme, jak bys vyváděl, kdybys věděl, že spolu mají hrát milence."

,,Děláte si ze mě legraci, do háje? Proč mi to zase nikdo neřekl? Jděte už s tou pomstou někam."

,,Sára ti to jistě vysvětlí."

Za zády mi stál Thomas a slyšel to samé. Brian se snažil oklamat Phila tím, že to bylo jen součástí pomsty, ale moje nitro mu už dál nechtělo lhát. Podívala jsem se na Thomase a nechala to na něm. Byl to jeho bratr.

,,Vy jste se, kurva, líbali a já se to dozvídám poslední?" předstoupil před Thomase a dívali se jeden druhému zpříma do očí.

,,Kvůli tvým bouřlivým reakcím jsme drželi hubu."

,,Bouřlivým reakcím? Bylo by mi to jedno kdyby se jednalo o jakoukoliv jinou holku, ale zrovna Sára? K čertu, zrovna ona? Víš co mi proběhlo hlavou jako první?"

Thomas se netvářil moc nadšeně, ale z jeho pevného pohledu jsem vytušila, že už má všechno vymyšlené. Zastrčil si ruce do kapes džín a poslouchal každé Philovo slovo.

,,Že mi vlastní brácha píchá holku, kterou miluju."

,,Phile, uvědom si, že i kdyby to tak bylo, mezi námi nic není. Tom i já jsme svobodní a můžeme si dělat, co chceme." zpražila jsem ho.

,,Co mi tím chce říct?" podíval se zpět na Thomase.

,,Že i kdyby to tak bylo, tobě do toho nic není."

Střetli jsme se s Tomem pohledy. Jeho oči potemněli. Polkl a zhluboka se nadechl.

,,Jestli mi chceš něco říct, tak poslouchám." dal si Phil ruce v bok.

,,Nevím jesltli to chceš slyšet, ale možná by to měla vědět i Sára, proto to řeknu před váma oběma."

,,Tak mluv." zkrabatil Phil čelo.

,,Všechno jsem podělal. Nic jsem neplánoval a ani jsem to tak nechtěl. Neskutečně mě štve, že se to dozvídáš takhle, ale už strašně dlouhou dobu se ti to snažím nějakým vhodným způsobem říct."

A kruci, on se mu to vážně chystal vyklopit. Chytila jsem se pravou rukou za levé nadloktí a civěla provinile do země.

,,Bránil jsem se tomu, ale uvědomuju si, že už to takhle dál nejde. Je to čím dál tím víc znát i v mém chování. Prostě, Phile, mrzí mě to, ale potkalo mě to samé, co tebe. Myslím si, že Sára je to nejhezčí, co jsem v životě poznal. Užíval jsem si každou pusu, kterou mi dala, i když to bylo jen na oko. Mám jí plnou hlavu a nejde to vypustit."

Nevěnoval mi ani jediný pohled, potom co řekl. Možná se styděl, ale moje srdce splašeně bušilo, když jsem si vyslechla jeho vyznání lásky. Pro Boha, on se právě svěřil Philovi, že je do mě zamilovaný.

Neodvážil se na mě po tom monologu ani podívat. Celou dobu sledoval jen Philovu reakci.

,,Spali jste spolu?" zeptal se Phil a zíral zhnuseně do rohu místnosti.