Pomsta

44. kapitola

Zaběhla jsem do svého pokoje a okamžitě ze sebe sundala ty šaty. Brečela jsem jako na pohřbu svého otce. Cítila jsem se tak zneuctěná a všechno mě bolelo.

Vlezla jsem si do koupelny a mezi stehny se snažila vydrbat zaschlé sperma. Bolelo mě celé břicho a bolel mě pocit ponížení a ta představa jak se nade mnou kolíbá se mi vrývala do paměti.

Sprchovala jsem se snad dvě hodiny a přesto jsem ze sebe nemohla smýt tu špínu a ten příšerný pocit. Připadala jsem si jako použitý prezervativ.

Nedokázala jsem si představit, jak se teď podívám Thomasovi do očí. Aniž by to byla moje vina,vždycky vinu ponesu. Vždycky budu ta, která ho provokovala a šla za ním. Mohla jsem si za to sama. Nikdo mě litovat nebude. Thomas svého bratra zbožňuje a nikdy by se nerozkmotřili kvůli děvce jako jsem já.

Jakmile jsem se ráno vzbudila, ten pocit byl ještě horší. Okamžitě jsem se dala do balení svých věcí do kufru a chtěla jsem především pryč z domu. Pryč od Phila.

Thomasovi jsem se za celou dobu nedokázala podívat do očí. Bylo to jako bych byla nemocná a nesměla to nikomu říct, protože by mě odsuzovali.

Jediný kdo mě mohl pochopit byla Lucy. Zazvonila jsem a po otevření dveří jsem jí zaplula do náruče s obrovským kamenem na prsou.

,,Co se stalo? Sáro? Proč pláčeš?"

,,Phil..." snažila jsem se mezi vzlyky ze sebe dostat alespoň pár slov ,,...mě...znásilnil."

Lucy se na mě šokovaně podívala a viděla jsem na ní, jak zhnusená byla.

,,Jak se teď můžu podívat Thomasovido očí? Jak? Spala jsem s jeho vlastním bratrem."

,,Nespala...znásilnil tě, kruci. Toj e rozdíl. Měla bys mu to říct."

,,On mě opustí."

,,Proč by to dělal? Ty za nic nemůžeš."

Žádnou velkou útěchu mi nemohla dát. Ani v Thomasově náručí jsem nemohl být, protože jsem si vzpomněla na Phila. Nenáviděla jsem ho za to, co mi udělal.

,,Bolí mě to." držela jsem se za břicho a plakala.

,,Měla bys na něho podat oznámení."

,,Kdo mi uvěří, kdo?"

,,Všichni. Oni to poznaj. Nejsi jediná, které se to stalo."

Styděla jsem se. Nemohla jsem nikam jít a znovu o tom mluvit. Mluvit o tom, jak se to stalo, jak se do mě udělal. Jak mi vzdychal do vlasů a ležel na mě celou vahou.Nemohla jsem dýchat a ani teď jsem nemohla. Tížilo mě svědomí i stud.

Nedokázala jsem ze sebe nic dostat.Nemohla jsem se Thomasovi svěřit. Nešlo to. Byl by mi oporou, ale uvěřil by mi? Utřela jsem si další stékající slzu a leknutím málem nadskočila.

,,Sáro!" probral mě Thomasův hlas.

Jakmile jsem se na něj podívala, nedalo mi to a pohlédla jsem mu do očí. Měl v nich vztek a pohoršení.

,,Co se, kurva, stalo? Chci to vědět od tebe. Phil mi to řekl."

Prudce jsem vstala a znovu jsem se přes vzlyky snažila něco říct.

,,Užili jste si?" mračil se na mě.

,,Užil si jen on."

,,Co že?" přejel mě od hlavy k patě a nasadil dost zhnusený výraz.

,,Já za to nemůžu. Tome, stůj, prosím."

,,Nech mě. Já už tady ničemu nerozumím." zabouchl dveře a nenechal mě nic vysvětlit.

Myslel si, že jsem s ním spala dobrovolně. Ten hajzl mu to tak řekl. Ten zkurvysyn!

Sebrala jsem kabelku a odešla do nejbližší nemocnice.

,,Sáro?!" poznala jsem matčin hlasu vchodu.

Otočila jsem se a okamžitě nasadila starostlivý výraz.

,,Mami." rozběhla jsem se a brečela jako malá holka.

,,Co se stalo?"

,,Nikdo mi nevěří. Nikdo..."

,,Já ti věřím. Co ti kdo provedl?"

,,Roztáhl mi nohy a opakoval, že taky opíchá holku, kterou jeho brácha miluje."

,,Cože?" zamračila se.

,,Mami! Chci umřít."

,,Sáro, přestaň. Okamžitě mi řekni, kdo ti ublížil."

,,Phil. Mami, on...mě znásilnil."

,,Phil?"

,,A pak všem řekl, že jsem s ním šla dobrovolně. Mami, ale tak to nebylo. Přísahám. Mám příšerné bolesti. Mami..."

,,Okamžitě se mnou půjdeš na vyšetření. To mu neprojde." procedila jedovatě.

,,Mami, ty se na mě zlobíš? Ublížila jsem ti a teď se mi to vrací."

,,Já jsem ti taky ublížila, holčičko." pohladila mě po vlasech.

Kdyby tam nebyla, nejspíš bych ztratila odvahu a utekla. Byla jako znamení.

Vešla jsem do ordinace a matka za mě všechno řekla. Neměla jsem sílu ani odvahu všechno vyprávět dokola.

,,Slečna skutečně jeví náznaky znásilnění. Musíme to oznámit na policii."

,,Ne." prudce jsem vyjela.

,,Sáro, zlato moje..." posadila se ke mně a klidným hlasem ke mně promluvila. ,,...lékař potvrdil, že tě ten hajzl znásilnil. Copak ty ho nechceš udat?"

,,Ne." plakala jsem.

,,Ty nechceš, aby mu v base udělali to samé? Zasluhoval by si to."

,,Všichni mě budou obviňovat. Mohla jsem si za to sama."

,,Kecy. Sáro, udělej to a povím ti kdo je tvůj otec."

,,Nicholas Morrison?" ušklíbla jsem se.

,,Jak to...?"

,,Jsem tvoje dcera. Dokážu všechno." usmála se na mě.

Představa, jak Phila seberou fízlové přímo před Brianem a Thomasem, mě trochu uklidnila. Navíc, když mi policejní důstojník vyprávěl, jak si užívaj v base vězni s chlapy jako je on, dokonce jsem se i usmála.