Pomsta

8. kapitola

Pondělí bylo překvapení, protože Sára s finančním ředitelem a účetní neustále řešili nějaký peníze. Až později jsem se dozvěděl, že prý se pokusila zpronevěřit padesát tisíc, ale to mi k ní nesedělo. Po podrobném zkoumání jsem objevil, že Sára podepsala někomu plnou moc, ale komu?

Teprve pak jsem si přehrál ten den, kdy po mně chtěla Paula, abych jí dal podepsat nějaké papíry a mezi nimi ležela i plná moc. Ta mrcha chtěla potopit i vlastní dceru. Co to bylo za člověka, že se otočí zády ke své rodině kvůli penězům?

Musel jsem se mít víc na pozoru, abych Sáru před její vlastní matkou ochránil. Otec by mě vykuchal, kdyby zjistil, že jsem to nezatrhl. Jsem přeci ředitel, kruci.

,,Tak co děláš večer?" přitulila se ke mně Paula.

Vzteky se mi třásly ruce, ale snažil jsem se usmívat a tvářit se jako zamilovaný.

,,Máš nějaký nápad?"

,,Večeře už je okoukaná. Co takhle na bowling?"

,,Bezva nápad." políbil jsem jí na krk.

Tvářila se jako anděl, ale já věděl jaká ve skutečnosti je. Dal jsem si pár panáků, abych to zvládl. Ta přetvářka na tom všem byla vlastně nejhorší. Usmívat se na osobu, kterou bych nejradši viděl ztrápenou někde v base? Kam se poděla moje důstojnost?

,,Bowling jsme si užili, co? Příště nechám vyhrát tebe." culila se na mě Paula.

,,Ani nemusíš, jen jsem chtěl na tebe udělat dojem a nechal tě vyhrát."

,,Ale nepovídej. Vždyť ty na mě nemusíš dělat dojem. Už se stalo."

Usmíval jsem se sám na sebe. Měl jsem takovou tu škodolibou radost.

,,Nemůžu uvěřit, že jsem udělal dojem na ženu jako jsi ty."

,,To tedy. Kdybys neměl tak úžasný oči, tak nemáš šanci." usmívala se.

,,Vidíš to je ten rozdíl mezi námi. Ty jsi totiž úžasná celá." zalhal jsem.

,,Ani nevíš, jak se to krásně poslouchá."

Další políbení jsem málem nezvládnul. Kdybych věděl, kdy už tohle všechno skončí, přenesl bych se do té doby. Nesnášel jsem sám sebe za to, jak jsem se nechal propůjčit k takové podlosti. Hřálo mě jen pomyšlení, až jí uvidíme s otcem poníženou, bez peněz a bez milované Sáry.

To byla další kapitola. Od Phila jsem věděl, že se sešla s nějakou osobou, která jí přiblížila vyšetřování smrti jejího otce. Jednoznačně popsal samotnou Paulu a to mě přivedlo k myšlence, že jsme v prvním levelu, abychom obrátily Sáru proti Paule. Druhým levelem byla ta plná moc, kdy zpronevěřila z firemního účtu tu sumu a svedla to na vlastní dceru. Konečně poznávala pravou tvář své matinky.

Vyprovodil jsem Paulu až domů a i když mě lákala dál, odešel jsem. Věděl jsem, že ke vztahu tohle patří, ale nebyl jsem připravený na to, abych s ní spal. Byla to jako zrada. Obával jsem se, že to bez toho nepůjde, protože její naléhání bylo stále intenzivnější. Možná s větším množstvím alkoholu zapomenu na svoje zásady.

Další den jsem přišel do kanceláře a Sára už se vrtala v papírech.

,,Ty jsi tu nějak brzo."

,,Nemohla jsem spát." odvrátila zrak od desek mým směrem.

Ani jsem se jí nedivil. Spát v jednom domě se svojí matkou, která měla na svědomí dva lidi a byla schopná snad všeho...Také bych dobře nespal.