(5)

462 39 4
                                    

Že je na Julii Harrisonovou vyhlášeno embargo se roznese školou rychlostí blesku. Stačí se jen zmínit správným lidem. Stejně tak, že jsem na ni embargo vyhlásil já.

Jackson na nás nechápavě čumí a o přestávce mě dost nevrle přirazí na skříňky. Pochopitelně se mu nelíbí, že o jeho sestře mluví celá škola, takže mu to musíme vysvětlit.

Pravidlo embargo platí na každého studenta ve škole. Je to taková ochrana, aby všichni věděli, že s danou osobou si nikdo nic nemá začínat. Hlavně co se týká sexu na jednu noc. Na naší škole jsme všichni nadržení hovada a jen s někým spát je jednodušší než mít s někým vztah. Ve škole jsme pomalu od rána do večera a na svou druhou polovičku zkrátka nemáme čas.

Samozřejmě, najdou se i výjimky, ale kolikrát to ani těm moc dlouho nevydrží. Nejdelší vztah, který tato škola kdy viděla je George a Becca. Brzo budou slavit dvouleté výročí.

Jackson se netváří zrovna nadšeně a mám dojem, že je na mě nasraný, jenže upřímně? Je mi to fuk. Neudělal jsem to kvůli němu, ale kvůli Julii. A kdyby byl do tohoto pravidla zasvěcen, vyhlásí si embargo sám.

Max má v určitém ohledu pravdu. Julia je jako anděl a ve mně to kdo ví proč vyvolává ochranářské pudy. Prostě jen nechci, aby byla součástí sexuálních hrátek na naši akademii.

Zrovna se věnuji svému jídlu v jídelně, když se vedle našeho stolu postaví holka z prvního ročníku. Hezká holka. Černé vlasy, modré oči. Maxův typ.

„Ahoj, krásko. Ztratila ses?" osloví ji Max přeslazeně. Přesně, jak jsem si myslel.

„Jsem Mary," představí se. „Julia se zmínila, že je Kyle moc milý a dokáže podpořit, tak mě napadlo..."

Zvednu hlavu a zpozorním. U vedlejšího stolu zaslechnu Alana, jak pobízí ostatní k sázkám a Phil s Georgem naproti mně vyprsknou smíchy.

„Nemáš po škole čas, Kyle?" zeptá se na rovinu a zčervenají ji tváře, ale přehodí si vlasy přes rameno ve flirtujícím gestu. Proč vždycky já, sakra?! „Byla bych moc ráda, kdybys mi poradil s hudbou pro mou choreografii na vystoupení na konci roku. Údajně se v tom vyznáš a moc by mi to pomohlo."

Roztomile se usměje a já vykulím oči. Jde na to dost zhurta, a právě teď nás pozoruje polovina jídelny. Jak jí co nejlépe vysvětlit, že... ne?

„Ehm..." odkašlu si a poškrábu se na zátylku. Ti smějící se idioti mi moc nepomáhají.

„Kyle? Brácho prosím," šťouchne do mě Max. „Vysvoboď ji z toho."

„Jasně. Jo," vydechnu. Kdybych jen věděl jak, abych ji neztrapnil před všemi spolužáky. „Po škole moc volna nemívám. Ale můžeš mi poslat nahrávku té choreografie. Podívám se na ni a zkusím sestavit play list."

„Aha," povytáhne obočí v překvapení. „No já spíš doufala..."

„Maxi chop se toho prosím. Jinak to nedám," řekne smějící se Becca s obličejem zabořeným v dlaních.

„Mary. Krásko. Jdeš na to hodně dobře, ale pláčeš na špatném hrobě," uculí se Max. „Víš, právě se snažíš sbalit gaye."

Mary na něj vykulí oči a potom hned na mě. „Jakože..." ukáže prstem a zrudne snad ještě víc, než když se se mnou snažila flirtovat. „On... to... to jsem..." zakoktá se a není schopna ze sebe vypustit kloudnou myšlenku. „Omlouvám se. To... chápu. Půjdu."

Mary zmizí z jídelny tak rychle, že ani nestačím mrknout a je pryč. Celý náš stůl vybuchne smíchy. Musím nad těmi idioty kroutit hlavou. Pravda, moc jsem jí nepomohl, ale to ani oni. Všimnu si, že u Alanova stolu to není jinak a ten idiot dokonce od všech vybírá peníze.

Kluk od vedleKde žijí příběhy. Začni objevovat