Poděkování

361 27 16
                                    

Znovu, opět a stále vám moc děkuji, že jste došli s příběhem až na konec. Neuvěřitelně mě to hřeje u srdíčka, že se vám příběh líbil a dle některých komentářů vás to i nutí k zamyšlení a ač to není můj plán, je to moc milé, že přemýšlíte nad problémy, které nutně nemusejí jít vidět.

Taky jste si všimli, že je příběh jiný oproti mým do teď psaným a popravdě, snažím se, abych vás mohla stále s něčím novým překvapit. Tady jsem se hodně zdržela sexuálních scén a co je nejvíc, nebylo to v plánu. Vlastně jsem tento příběh začala psát s tím, že tady bude do teď nejvíce mých sexuálních scén v příběhu, ale vzhledem k tomu, že se mi povedlo zamotat do toho okolnosti ohledně traumatu, prostě to nešlo úplně podle plánu. Takže jsem mu trauma prohloubila a nějak z toho dopadl zlomený Kyle, který se postupně uzdravuje a Jackson, který mu s tím pomáhá.

Nejvíce jsem se trápila s kapitolou se soudem. Většinou se snažím psát témata, kterým rozumím, které mám nastudované, nebo si je případně můžu nastudovat, ale tohle bylo naprosto mimo mou komfortní zónu. Kapitolu jsem psala třikrát, jen tak btw :D nakonec se mi i povedla, ale snad se ve svých příbězích znovu nedostanu do bodu, kdy si budu svou neinformovaností nejistá, tak jako s tou kapitolou.

Co se týče Kylea a jeho tancování, hodně jsem se inspirovala jedním z mých oblíbenců z BTS a to Jiminem. Jeho píseň Lie bych přiřadila mezi jeho nejlepší to samé Serendipity. Nedala jsem zde žádné videa, abyste nechali popustit uzdu své fantazii, tak snad toto přiznání nikoho nepohorší.

Taková zajímavost, ten průser s učitelem nebyl od začátku v plánu, ani to napadení Kylea na toaletách. Napadlo mě to ve chvíli, kdy si šel odskočit a přemýšlel, že by pozval Jacksona na rande. Stejně tak jsem neměla vymyšlené usmíření Kylea s otcem, ale to se pak samotné nabízelo :)

Snad vás příběh nezklamal. Jsem vážně moc ráda, že jste si ho přečetli a že se vám třeba i líbil. Taky budu ráda za jakoukoli zpětnou vazbu. Sice je to už můj čtvrtý dokončený příběh, ale stále v sobě objevuju, kde bych se mohla zlepšit a co bych mohla upravit. Nemám problém s konstruktivní kritikou. Nejspíš budu líná to opravovat :D, ale rozhodně si ji vezmu k srdci a zapracuji na úpravě a vylepšení sebe samotné v jiném mém příběhu.

No a co dál? Mám pro vás pochopitelně další příběh ;) Jen pro ty, kteří mé příběhy znají, to nebude nic nového. Trochu jsem experimentovala a přepsala celou knihu Dohoda, kterou momentálně najdete na mém profilu, a napsala ji z pohledu Mikuláše. Není to nový příběh ani jiný příběh. Děj je stále stejný, jen se na to budete dívat jinýma očima. Už ho najdete na mém profilu s úvodem a varováním. Prosím, nečtěte příběh, pokud jste si nepřečetli Dohodu. Akorát by vám to mohlo pak zkazit ten požitek ze čtení, ale to je jen mé doporučení.

Nevím, jestli se mi příběh povedl, ale pro ty, kdo mají rádi Kennyho, by to mohlo být takové hezké obohacení příběhu :) Plus jsem tam zakomponovala pár bonusových kapitolek doprostřed děje a taky kapitolky, kde je jen Mikuláš. Přece jen je tam spoustu prostoru, u kterých Kenny nebyl.

Zase se moc vykecávám :D Pokud máte nějaké otázky k příběhu Kluk od vedle, budu moc ráda, když mi dáte vědět, ráda vysvětlím, pokud je něco nejasné :) A taky mě napadlo... jak moc by se vám líbilo, kdybych napsala tento příběh, jen z pohledu Jacksona? Nějak mi došlo, že vlastně nejsou nikde jeho vlastní myšlenky, co si o Kyleovi myslí a jak se vlastně stalo, že se do něj zamiloval :) Tak se ozvěte, můžu se pokusit to pro vás udělat.

Ještě jednou moc, moc, moc děkuji, že jste si přečetli můj příběh a že mě podporujete, abych psala dál :)

Vaše B

Kluk od vedleKde žijí příběhy. Začni objevovat