Kluk od vedle

(30)

Tři měsíce. Přesně tak dlouho navštěvuju psychologa, vyhýbám se tátovi, protože se mnou chce probrat postup u soudu který už probíhá, chodím s Jacksonem a posouvám hranice. Oba je posouváme.

Nemůžu uvěřit, ale jeho metoda s tancem hodně pomohla. Občas to sice bylo na hovno a vysloužil si spoustu modřin od mých ostrých loktů, ale dařilo se mu je posouvat. V aktuální chvíli jsou mé hranice jen za spodním prádlem.

Jsem neskutečně nadšený, protože je po taneční soutěži a já se konečně přidal k ostatním v hodinách tance. Taky jsem se s kluky dohodl na nacvičování mého sóla. Doneslo se k nim, co jsem provedl Jacksonovi a musel je nejméně desetkrát ujistit, že je doopravdy nepraštím. Tedy praštím, pokud se mě na to ještě jednou zeptají.

Jenže má dobrá nálada pramení z něčeho jiného. Zrovna ležíme s Jacksonem na zahradě na dece a já sbírám odvahu abych mu řekl, že jsem připravený na větší druh intimností. Už před měsícem jsem se začal dotýkat sám sebe a konečně se dokázal uvolnit od napětí. Jen se bál mu o tom zmínit.

Teď už se nebojím.

Chci, aby se mě dotýkal on. Jen jsem z toho nervózní.

„Tamhle ten vypadá jako prase," ukáže na mrak, který se praseti nepodobá ani náhodou.

„Máš hodně bujnou představivost. Vypadá spíš jako deštník," namítnu.

„Je to jasné prase," opáčí. „Nevidíš ten rypák?"

„To je tyč deštníku," uchechtnu se.

„Je to prase."

„Deštník," nakloním se nad něj.

„Prase," zvedne se na lokti.

„Deštník."

„Pra-" Umlčím ho rty. Vyšplhám mu do klína a otřu se o jeho rozkrok. Cíleně. Pohladí mě dlaněmi po stehnech a já se doslova opájím jeho jazykem.

Bohužel se odtáhne. Svalí se zády zpátky na deku a zahledí na nebe. „Teď už je to jen mrak," ušklíbne se.

Vážně mu to musím říct na rovinu. Mé náznaky, že jsem připravený jít na věc vůbec nebere na vědomí.

„Jacksi?" zapřu se rukama podél jeho hlavy. „Chci ti říct, že..."

„Čau," ozve se ode dveří na zahradu Max. Tak toho zrovna teď nepotřebuju vidět.

„Čau," kývnu hlavou a slezu z Jacksona, který se zvedne do sedu. Celkem naštvaně na něj mávne a Max si sedne k nám na deku.

„Potřebuju s tebou něco probrat," řekne mi a nejistě se podívá na Jackse.

„Tak já zmizím," povzdechne si a vstane.

„Hej," zatahám ho za lem trička, protože na něco zapomněl. Usměje se a skloní se, aby mi dal pusu. „Večer lásko," zakřičím za ním a otočím se na Maxe.

„Na vás je radost pohledět," usměje se, ale vypadá příšerně. Je bledý a má kruhy pod očima, jako by celou noc nespal. A táhne z něj chlast.

„Mluv," zamračím se, protože je mi jasné, že jde o něco vážného. S kocovinou by se u nás nikdy neukázal.

Povzdechne si a složí tvář do dlaní. „Jak to ksakru zvládáš?"

„Co myslíš?" nakrčím čelo a přitáhnu si kolena k hrudi.

„Nemít sex," podívá se na mě a vypadá naprosto zoufale. „Už to bude skoro rok, co jsi to dělal naposledy. Několik měsíců chodíš s Jacksonem, ale pořád jste to nedělali. Jak to zvládáš? Když je ti pořád nablízku, ale nic dalšího se neděje."