(6)

388 37 4
                                    

Sobota večer a máma lítá po kuchyni jako splašená. Nedivím se jí. Táta se zasekl v kanceláři a nejspíš nestihne začátek večeře. A přitom moc dobře ví, že dneska očekáváme návštěvu.

Chvilku jí pomáhám, ale když uvidí, jak krájím brambory do souměrných měsíčků a vyhazuju ty, které jsou velikostně jiné, raději mě vykopne z kuchyně.

A tak si dám sprchu, oblíknu si volné džíny a o číslo větší černé triko a sjíždím sociální sítě.

KYLE:
Jak jste na tom?
Máma je dost na prášky :D

JACKSON:
Ani mi nemluv :D
Přátelit se se sousedy je něco,
co neznáme. Naši docela vyšilují,
jestli mají přinést mísu s
lasagnemi nebo stačí jen víno.

KYLE:
Řekni jim, že víno stačí.
Kdyby to bylo moc trapné,
tak si budeme povídat spolu.
Dětičky jsou přece bezpečné
téma :D

Jackson už mi neodepíše a já pochopím proč. On s jeho rodinou už jsou na cestě k nám.

Seběhnu dolů, aby jim nemusela otevírat máma a přivítám Harrisonovi v našem domě. Pan Harrison je kus chlapa s mírně prořídlými vlasy a paní Harrisonová je malá dáma s dlouhými havraními vlasy. Rodinná podoba se určitě nezapře.

Spojím dlaně k sobě s ukloním se. Jackson s Julií vyprsknou smíchy a schytají tak velice vyčítavý pohled svých rodičů, ale i oni vypadají lehce nechápavě, když mě uvidí.

Co jsem udělal mi dojde hned vzápětí a sám nad sebou potřesu hlavou. Na mou obranu, jsem tak vychovaný.

Všechny nás nasměruju do obýváku, kde sedí Yumiko. Zvedne pohled od televize a návštěvě nadšeně zamává. To už se k nám připojí i máma a nové sousedy u nás vítá.

„Yumi?" řeknu i znakuju současně. „Tohle jsou naši noví sousedi. Nechceš je pozdravit?"

Yumiko se zvedne z pohovky, spojí dlaně k sobě a mírně se ukloní.

Postavím se vedle Jacksona. „Tohle je Jackson. Chodíme spolu do třídy," vysvětlím Yumi i mámě. Jsem se možná zapomněl zmínit, že se známe.

Yumi mu zamává a já udělám krok k Julii. „Tohle je Julia. Je to moje nová taneční partnerka."

Je moc krásná, rozplývá se Yumi

„V tom s tebou souhlasím," zakřením se.

Je to tvoje holka?

„Yumiko," vypískne máma a lehce ji praští po hřbetu ruky. Já se rozesměju, zatímco rodina Harrisonových na nás zírá nechápavě.

„Je zvědavá," znakuji i pro Yumiko. „Ptala se, jestli spolu chodíme," drcnu ramenem do Julie, která okamžitě zrudne.

„Dáte si něco? Kávu, čaj..." spustí máma.

Všichni si poručí kávu a já mámu usadím na gauč k Yumi, aby zabavila hosty s tím, že to připravím.

„Pojď mi pomoct," kopnu Jacksona do nohy.

Společně se vydáme do kuchyně a já nasypu zrnka do kávovaru.

„Hrnky?" zeptá se.

„Nad tvou hlavou," kývnu na linku za ním. Všechny je vyskládá vedle mě a pak už jen mačkám čudlík na přípravu.

„Už alespoň rozumím té vaší komunikaci s Maxem," zakření se.

„Jo. Několik slov jsem ho naučil, ale občas se ještě nechytá," uchechtnu se.

Kluk od vedleKde žijí příběhy. Začni objevovat