Skleněná princezna

41. Stopy z Plzně

Petr seděl ve své kanceláři a uvažoval kolik věcí se od víkendu změnilo. Konečně všem řekl pravdu nejen o tom co se mu stalo, ale i o rozvodu a všem ostatním. Roky to měl jako tajemství, které s ním sdílel jen Adam a ten chápal jeho touhu to nikomu neříkat. Zatím nemusel řešit jak se s Lenkou scházet u něj v bytě, protože díky zítřejší svatbě Adélky s Láďou nikomu nepřišlo divné, že nakonec ještě zůstal ve vile. Upřímně jim to oběma strašně přál i když věděl, že si bude muset ohledně Lenky dávat pozor, aby si nikdo ničeho nevšiml. Měl teď obrovskou výhodou, že nikdo nevěděl na čem pracuje a zatím to tak musí zůstat. Zrovna přemýšlel co dál, když přišel Břéťa a sedl si k němu. "Jsem rád, že už tu jsi, vážně mi to pomůže. Opravdu ti nevadí, že jsem na tebe hodil to papírování?" Petr se usmál. "Vážně mi to nevadí a tobě to hodně pomůže. Víš dobře, že se mám ještě alespoň měsíc trochu šetřit." "Je zázrak, že jsi se z toho dostal tak rychle. Sakra stačilo tak málo." Petr se na Břéťu díval a věděl na co myslí. Před mnoha lety odešel z Prahy po ošklivém zásahu, kdy jeden jeho kolega přišel o život a on sám byl zraněný. "Minulost nezměníš ani kdyby jsi sebe víc chtěl, ale život nám dává nové šance a ty jsi jí využil."

Břéťa se na Petra díval a uvažoval, že má sice pravdu, ale bolest z minulosti nikdy asi nezmizí. "Vím samozřejmě, že máš pravdu, ale někdy jsou vzpomínky živější. Mimochodem našel jsi něco v tom odloženém případu? Jsi skvělý polda, ale mám pocit, že ani ty s tím nic nemůžeš. Strašně mě štve, že se to muselo odložit." "Z vaší strany bylo všechno naprosto perfektně vyšetřeno, ale prostě asi to pašování tam vnaší tu neznámou." "Sid mi to říká už tehdy a ty jsi se jí na to asi tak ptal viď?" Petr se usmál, byla teď obrovská výhoda, že takové věci zněly zcela logicky a automaticky. "Jo trochu se mě do toho snažila zasvětit, ale sama říkala, že většina takových případů končí nevyřešená. Vyprávěla mi i o pár případech z Londýna a třeba jen vyřešili jeden a dalších pět ne." "No jsem i tak rád, že jsi to zkusil a kdyby něco tak jsem tu pro tebe. Jsem moc rád, že tu budeš a to myslím nejen kvůli práci, ale je fajn tě tu mít i jako přítele." Petr po jeho odchodu uvažoval kdy bude ten správný čas mu říct pravdu. Věděl, že to bude muset udělat brzo, ale zatím má čas a možná ještě zjistí další věci.

K večeru přijel do vily a zjistil, že doma už je Lenka. Raul byl určitě u rybníků je zkontrolovat po velké oblevě, která přišla už včera. Teplota najednou poskočila na skoro jarní teploty a i v příštích dnech se měla držet hodně nad nulou. Jemu to nevadilo měl jaro rád a letos se na něj opravdu po mnoha letech těšil. Našel Lenku v kuchyni jak uklízí nákup a tak k ní došel a objal jí. "Moc jsi mi chyběla lásko." "Ty mě taky a upřímně jsem ráda, že tady můžeme ještě být. Vim moc dobře, že jsi tak klidnější." Petr se usmál a začal jí líbat a pak ji zajel rukou pod tričko. Nakonec toho nechal, protože neměl zrovna v úmyslu se nechat nachytat. "Moc rád bych pokračoval, ale počkám si na večer." Lenka se usmála a dala mu pusu. "Miluju tě." Lenka chtěla ještě něco říct, ale doma se objevila Sid a vypadala vážně. Navíc jí následoval i Adam a taky se tvářil vážně. "Je fajn, že už jsi doma Petře, protože si musíme promluvit." Petr se na Sid díval a hlavně mu stačil jediný pohled na Adama, aby zjistil, že se něco děje. Za chvilku už se díval na dva další případy tak podobné těm jeho, až se mu málem zastavilo srdce. Další dva případy, které spojoval jeden muž a to Pokorný. Sid získala z Plzně doklady o zabavených zvířatech a všechno teď včetně policejních protokolů leželo na kuchyňském ostrůvku před ním.

Lenka stála stranou a nechala Petra s Adamem procházet doklady co přinesla Sid. "Jak moc zlé to opravdu je?" "Bavíme se o zvířatech za statisíce a navíc oba ty případy skončili odložením." Sid se na Lenku usmála a pak se podívala na Petra, kterého to viditelně rozrušilo. "Skara Adame to jsou další dva, tenhle už starý celkem šest let a ten druhý pět. Musí v tom jet dlouhé roky a bůh ví kdo všechno v tom ještě může jet." "Máš pravdu dáme to všechno do souvislosti na časové ose a uvidíme." Lenka sledovala jak Adam donesl časovou osu, kterou Petr vytvořil a zaznamenali tam nové informace. Bylo nad slunce jasnější, že se to celé jen zhoršuje, takže došla Petra obejmout. "Je mi to líto, ale zase máš další díl skládačky a možná to pomůže." "Já vím lásko jen se bojím kam až to může sahat. Minimálně vidím další jméno a je to někdo kdo byl v mém užším výběru na inspekci, protože mu nevěřím." "Myslíš jméno major Soukup?" Petr se na Adama podíval a přikývl. "Pracuje s Krátkým a neměl jsem z něj dobrý pocit. Vzal si ho právě z Plzně a je to další propojení na Pokorného. Tyhle stopy z Plzně jsou dokonalé, Sid strašně moc děkuju." "Byla to hračka, protože tamního veterináře znám ještě z Prahy, když jsem v zoo začínala. Svedla jsem to na průzkum jak se daří zábaveným plazům po takových akcích, že mě to prostě zajímá díky tomu loňskému případu tady." Petr se usmál, protože to bylo geniální a nikdo nebude mít žádné podezření.