Skleněná princezna

103. Možnosti do budoucna

Po Markově odjezdu si všichni sedli na pohovku a slovo si vzala Sid. "Petře ten nápad s Terkou je úžasný a jak jsem s ní měla možnost mluvit tak by byla vážně přínos. Dělala asistentku dlouho a ví co a jak. Navíc je moc fajn a určitě by rychle zapadla do kolektivu." "Napadlo mě to i kvůli Markovi a jeho ženě, ještě dávno před narozením malé Aničky si plánovali jak na penzi odejdou z Prahy. Blanka chtěla zahrádku a Marek místo kam chodit na ryby. Břéťa chce nechat předělat obě jednotky kde nebydlí on a jeho máma. Do obou taky shání nájemníky a to by pro ně bylo skvělé. Teď jsou v Praze stejně v nájmu a tady by to pro ně bylo skvělé." "Vím že jsi mi říkal, že malá teď půjde v září do školy a tu by měli kousek jak od domu tak od zoo." Petr se na Lenku usmál. "To určitě a navíc Marek si vážně zaslouží penzi kdy bude mít klid a pohodlí, zvlášť po tom všem co se teď děje." "Hele klid postaráme se o ní hned jak se tu objeví. Jen musíme naplánovat, kde ji sebereme." "No zvát ji hned do bytu by mohlo vzbudit podezření a navíc mám přeci jen sousedy. Přemýšlel jsem o baru."

Lenka poslouchala jak to Petr myslí a znělo to skvěle. "Myslím si, že kluci na chvíli nebudou mít problém zavřít, aby jste ji mohli sebrat a pak odvést zadem." "Lenka má pravdu navíc to klukům vynahradím a můžou si prostě vzít na jeden večer volno." Petr se na Adama podíval a přikývl. "Tak já to s nimi předběžně domluvím a díky Adame." "To je maličkost a jen tak na okraj na hájence je všechno hotové a dokončené." Lenka se rozzářila jako sluníčko. "Skvělé a bude to tam moc fajn, zvlášť teď po těch úpravách." "Sid si dala záležet a bylo to snadné zařídit. Průčelí od cesty zůstalo zachované a jen se vše dělalo za hlavní částí budovy." "Hlavní je, že zůstala zahrada a posezení." "Neboj Leni na to bych nesahla, posezení je teď jen větší a přímo napojené na hájenku." Lenka se začala přímo dětinsky těšit na čas který tam s Petrem stráví a věděla, že to bude prostě skvělé. Teď ještě nechala jít jeho i Adama do pracovny. Sid si k ní přisedlé. "Všechno dobře dopadne a při troše štěstí už o víkendu, nebo v pondělí zmizíte na Šumavu." "Moc se na to těším a zároveň mám strach. Vím dobře, že vše je naplánované, ale stejně se bojím." Sid Lenku objala. "Zlatíčko to se bojíme všichni, ale tak je to v pořádku."

Petr si sedl s Adamem v pracovně, protože s ním chtěl něco probrat. "Víkend ještě asi nepůjde, protože možná budu muset znovu do Prahy, nebo se tu objeví inspekce, ale zařídil by jsi nám od pondělí Šumavu?" "Předběžně je to zařízené, je tam uklizeno a připraveno na první hosty. Základní suroviny a nákupy už jsou tam taky. Stačí jen dát vědět den dopředu a můžete v klidu vyrazit. Alena počítá s tím, že tu Lenka čtrnáct dní nebude." "Díky Adame, jinak Břéťa taky ví, že si vezmu volno. Mám pořád zbytek dovolené z loňska a tak ji vyčerpám. Jsem rád, že Marek uvažuje o možnosti se sem přestěhovat." "Určitě se na čas vrátí do Prahy než Marek všechno uzavře a Břéťa potřebuje na rekonstrukci tak čtyři týdny což se skvěle vykryje." "Chápu jak to myslíš a navíc, když vím jak složité to Terka měla tak je fajn, že tady bude mít klid a malé se tu hodně líbí." "Richard jí tehdy hodně pomohl, ale pořád to má v sobě a vlastně se jí ani nedivím. Já taky pak přemýšlím jak to uděláme s Lenkou. Začnu už mít noční a nevím jestli se mi bude líbit, aby byla sama doma." "Podívej možnosti do budoucna jsou vždycky různé a tady máte hodně možností. Víš dobře, že ve vile je místa spousta a pokud by jste se rozhodli být tady my budeme jen rádi, ale tohle si musíte vyřešit vy dva. Nějak tuším, že Lenka to bude chtít udělat jak si budeš přát ty." Petr se usmál a byl rád jak to Adam bere, protože možnost být tady byla víc než lákavá.

Později odpoledne seděl Petr na terase a užíval si zapadající sluníčko. Byl moc rád jak se všechno začalo hýbat a zároveň si byl čím dál jistější, že by rád žil s Lenkou tady. Ona tu byla doma a on se tady tak cítil taky. Nešlo o vilu, ale lidi tady a hlavně tu byla úžasná atmosféra, která ho nabíjela pozitivní energií. Adam tohle místo vybudoval v těch nejtemnejších časech svého života. Bylo přesným opakem jeho tehdejších nálad, bylo světlé a plné života. Přivedl si sem Sid a tady založí rodinu. Pro něj a Lenku tohle místo taky mělo zvláštní kouzlo a on doufal, že s nápadem tu zůstat na stálo bude souhlasit. Teď to ještě nechá být a promluví si až budou na Šumavě. Zrovna uvažoval, že jí půjde najít, když k němu přišla a on si ji stáhl na klín. "Zrovna jsem tě chtěl jít hledat." "Už jsem tady a ti dva šli do bazénu tak bych tam teď úplně nechodila." Oba se zasmáli a Lenka si všimla jak Petr zvážněl. "Děje se něco? Tedy krom té části s Ivou?" "To mě vlastně štve hodně, ale spíš jsem přemýšlel jak to pak bude dál s výslechy zatčeními a tím vším. Bude toho asi hodně a možná na sebe nebudeme mít pár dní tolik času jak bych si přál." "To se nic neděje, protože pak už budeme mít všechen čas světa." Petr si jí přitáhl k polibku a užíval si tenhle poklidný čas.