Skleněná princezna

119. Cesta lásky

V pondělí si Lenka užívala ničím nerušený čas jen pro ní a Petra. Při snídani se rozloučili s ostatními a pak si v klidu šli zabalit zbytek věcí co včera nestihli. Tedy ona by to zabalit stihla, ale Petr se rozhodl, že ráno bude dost času a doslova jí hodil na postel. Užili si krásně dlouhé milování a ona pak ještě hodně dlouho odpočívala u něj v náručí. Nakonec vyrazili směrem na Šumavu s tím, že nemusí nikam spěchat a stavili se po cestě na dobrý oběd. Teď bylo brzké odpoledne a oni už jeli nově zbudovanou cestou k hájence. Nedělali se nějaké velké zásahy, ale na pár místech zimní bouře vyvrátila stromy a poškodila cestu, kterou používali hlavně místní, lesní dělníci a strážci parku. Cesta se opravila a vyrovnala a navezl se nový povrch. Byly to drobné říční kamínky z bagrovaní koryta řeky. Cesta teď byla pohodlnější a lépe se po ní jezdilo, dřív tu ten povrch byl taky, ale za mnoho let vzal za své. Teď poprvé viděli hájenku, která prošla rekonstrukcí. Z cesty bylo vidět jen to co původně. "Vlastně je vidět jen nová střecha a nová lazura dřeva. Je to úžasný." "Souhlasím a já tedy oceňuji tu novou cestu, protože je to mnohem pohodlnější i klasickým autem." Lenka se na Petra usmála. Tentokrát jeli jeho autem a Petr teď taky zaparkoval.

Petr si užíval celou cestu a hlavně to, že byli konečně s Lenkou spolu sami. Zašli si na úžasný oběd a teď dorazili na místo. Lenka šla odemknout a vzala košík s čerstvým pečivem co si koupili a hlavně jídlem co jim připravila Sid na dnešní večeři. On vyndal Lenky kufr a svoji sportovní tašku. Když vešel do chodby tak si všiml, že i tady to doznalo změn. Bylo tu víc úložných prostor a dřevo bylo obroušené. "Netušil jsem, že to nakonec Adam nechal předělat i tady." "To tmavý dřevo bylo zajímavý, ale bylo tady kvůli tomu furt šero. Nakonec to stačilo jen obrousit a nalakovat." Petr položil věci, sundal si boty a vešel za Lenkou do obytného prostoru. Tohle už viděl na fotkách a ta nová velká pohodlná pohovka před krbem byla úžasná. Lenka zandala věci a on si všiml, že mají připravené i dřevo, kdyby si chtěli zatopit. Bylo už teplo i tady na jihu, ale ráno nebo večer tu pořád úplně horko nebylo. Nakonec se šli podívat nahoru. Díky přístavbě měli teď svůj vlastní pokoj s malou koupelnou a takové pokoje tu byli nakonec celkem čtyři. Bohatě to stačilo a Lenka si uvědomila, že tady budou celých čtrnáct dní jen oni dva. Otočila se na Petra a ten si jí hned přitáhl do náručí.

Nakonec všechno poklidili a vydali se na průzkum ven. Díky přestavbě teď byl z chodby přístup přímo na terasu. Nový dřevěný nábytek doplnil ten starý a krásně sem zapadl. Krb s grilem byl opravený a zahrada vypadala nádherně. "Je to úžasný a zároveň nemusíme chodit přes trávu, abychom se dostali pod pergolu. Je tady tak krásně, jsem strašně ráda, že jsme sem jeli. Vím dobře, že bychom si už doma nemuseli dávat na nikoho a na nic pozor, ale tady nám bude tak dobře." "Mám to úplně stejně. Leni miluju tě a děkuju, že jsi tohle všechno se mno vydržela. Pořád jsem si dělal starosti s tím, že jsem tě ohrožoval. Všechny jsem ohrozil kvůli tomu, že jsem chtěl znát opravdu." Lenka vzala Petrovu tvář do dlaní a dala mu pusu. "Lásko všichni jsme v pořádku. Znáš teď pravdu a vyřešilo se tolik případů. Já vím jak moc jsi se o mě bál a já to měla stejně. Pořád jsem se bála, že se mi nevrátíš. Teď je to pryč a myslím si, že nám ta doba hodně dala. Cesta lásky u nás nebyla lehká. Jak její začátek tak hlavně doba před tím. Nikdy nezapomenu na den kdy tě prostřelili, ale zároveň vím, že tohle tvoje práce může obnášet." Petr Lenku silně objal a chvilku jí tak držel. "Miluju tě Leni, tak strašně moc tě miluju. Teď udělám všechno abych ti vynahradil ty měsíce, kdy jsme se museli schovávat." Lenka se nechala políbit a pak si pohodlně sedli a pozorovali přírodu.

K večeru připravila Lenka jídlo na stolek ke krbu ve kterém Petr zatopil. On si teď byl taky dát sprchu, což ona udělal už před chvilkou. Teď měla pohodlné tepláky a tričko. Sedla si na pohovku a pozorovala plameny ohně. Oheň byl uklidňující a zároveň si uvědomila jak moc symbolizuje jí a Petra. Spalující vášeň a láska, která zvládla všechno překonat. Spalovala je a zároveň jim láska poskytla to nejdůležitější, podporu toho druhého. Všechno do sebe zadlo a ona už nemohla být šťastnější. Taky se teď objevil Petr. Měl na sobě kraťasy a tričko. "Teda já uznávám, že už je tu docela teplo, ale i tak jsi dost na lehko." "Pokud mi bude zima tak mě určitě zahreješ." Lenka se usmála, protože ten dvojsmysl byl úplně jasný a Petr jí to potvrdil, když si ji přitáhl na klín. "Tohle se mi moc líbí, ale mám hlad a výjimečně i na jídlo." "Tak to tě musíme nakrmit, aby jsi měl na zbytek večera dost sil." Petr si užíval večer a možnost být s Lenkou jen takhle obyčejně jako každý jiný pár. Později Lenka uklidila po večeři a vrátila se k němu. Okamžitě si jí stáhnu na klín a začal ji líbat. Opatrně jí zajel rukou pod tričko a prohloubil polibek. Pak už jen rychle skončilo jeho tričko stejně jako její vedle nich. Začal jí líbat na krku a zároveň si užíval jak ho hladí po hrudníku. Nakonec s ní v náručí vyšel do patra do jejich ložnice.