Lenka si užívala báječné ráno se Sid. Měly namířeno do krásného svatebního salonu, který vlastnila kamarádka Kristýny. Ta už tam na ně čekala a Adélka, Jitka a Alena už tam taky byly. Bylo jasné, že se všechny těší úplně stejně. Sid si dnes vybere svoje svatební šaty a v pátek si řeknou s Adamem ano. Jí se tím splní její velké přání a zároveň díky tomu, že to bude soukromý obřad tak budou moct být s Petrem skoro pořád spolu. Bylo domluveno, že je oddá paní starostka a budou mít i krásné fotky. Sid se domluvila s Robertem, že se u nich ten den objeví, ale zatím si myslel, že chtějí mít hezké fotky z narozenin. Teď procházela jako ostatní stojany a dívala se na šaty. Sid měla celkem jasnou představu co chce. Měly být vzdušné, splývavá sukně a nechtěla krajku. Nakonec vybraly několik šatů, které si Sid poslušně zkoušela, teď měla na sobě zrovna čtvrté šaty. "Sid já vím, že jsi chtěla ne moc zdobené a žádnou velkou sukni, ale nemohla by jsi nějaké takové alespoň kvůli mě zkusit?" Sid se na budoucí švagrovou podívala a vlastně s ní souhlasila. Nechtěla nic přehnaného, ale zatím se nedostavil ten správný pocit, že jsou to ty správné šaty. "Lenka má pravdu, já věděla hned že jsou to ty pravé a to u tebe ani u jedněch nebylo."
Nakonec Sid nechala holky vybrat úplně jiný typ šatů než původně chtěla a u třetích šatů, které jí našla majitelka Soňa se to stalo. Byla ještě v kabince a už cítila, že jsou to ty pravé. Vůbec takové původně nechtěla, ale ony byly úžasné. Vyšla nakonec ven a holky se přímo rozzářily štěstím. "Jo tak to je přesně ono a tak moc ti sluší. Brácha bude úplně paf, až tě v nich uvidí." Lenka sledovala jak se Sid ještě dívá do zrcadla. Ty šaty byly nádherné a Sid to tak moc slušelo. Byly to šaty s objemnější sukni, které byla složená z vrstev jemného tylu. Vršek šatů měl širší ramínka a hlubší véčkový výstřih, vše bylo tak jako sukně pokryté vrstvou jemného tylu. Luxus šatů podtrhovaly drobné kamínky na sukni a živůtku, které házely nádherné odlesky. Stejné kamínky byly i na závoji jenž bude mít Sid ve vlasech. Byly to šaty pro princeznu a Lenka věděla, že lépe už vybrat nešlo. "Jsou tak krásné, ty jsi krásná." Lenka si otřela oči a nechala Sid, a by jí objala. "Děkuju zlatíčko, jsou úžasné a já se v nich cítím tak báječně." Holky byly úplně stejně dojaté jako ona sama a doufala, že jednou jí to snad s Petrem taky bude čekat. Všechny se jako jedna shodly na tom jak moc to Sid sluší. Adam z ní nespustí oči a bude to nezapomenutelný den.
Nakonec holky jely zase zpátky a ona ještě se Sid zamířila do blízkého obchodního centra na nákupy. Stavily se v obchodě s prádlem a koupili Sid něco hezkého pod šaty a hlavně jí ona koupila krásnou sadu košilky a županu. "Jako ne, že bych počítala, že to budeš mít na sobě dlouho, ale je to hezká tradice a určitě to využiješ později." "No máš absolutní pravdu a teď jaké šaty chceš pro sebe?" "Něco fialového a kdybychom našly něco se stříbrnými prvky tak se zlobit nebudu. Boty mám stříbrné páskové a vezmu si sadu šperků s ametysty po mamce. Co si vlastně chceš vzít ty?" Sid se usmála. "Vezmu si tu diamantovou sadu co jsem dostala k vánocům. Jak jste na tom jinak s Petrem?" "Pořád si dělá starosti, ale snad menší, když se teď svěřil Markovi a Břéťovi." Teď došly do obchodu se šaty a našly pro Lenku úplně perfektní. Šaty byly šeříkově fialové s drobnou stříbrnou výšivkou na lemu sukně. Měly kratší rukávy a nahoře menší lodičkový výstřih, šaty končily těsně pod koleny. "Jsou perfektní a ta barva ti moc sluší." "Jsou tak příjemné na nošení a hlavně je budu moct nosit i dál na akce kam občas musíme." Sid se usmála a věděla, že tohle rozptýlení teď Lenka opravdu potřebuje, aby nemyslela na nebezpečí.
Během cesty domů pozorovala Lenka ubýhající krajinu a doufala, že všechno proběhne hladce. "Neboj se toho, vždyť jsi všechno už zvládla zařídit. Bude to krásný den a já jsem moc šťastná." "Chci prostě, aby to bylo perfektní. Vy oba si to zasloužíte a je to pro mě důležité." "Leni klid, vždyť o nic nejde. Mám šaty, máme výzdobu, květiny i jídlo. Víc není potřeba." Lenka se na Sid dívala a věděla, že má pravdu. "Já vím jen víš..." "Leni já chápu, že ti to pomáhá nemyslet na to co může Petrovi hrozit. Všechno se to nevyřeší hned a musíme být trpělivé. Pokud budeš v bezpečí ty, tak bude v bezpečí i on. Možná to bude ještě trvat pár týdnů, ale to nic nemění na tom, že jste spolu a milujute se." Lenka pohladila Sid po rameni a věděla, že přesně tohle potřebovala slyšet. Jakmile dojely domů a ona zjistila, že je Petr u bazénu vydala se za ním. Sid došla za Adamem do pracovny, zavřela za sebou dveře a sedla si mu na klín. "Ani se neptá kam šla. Hlavní ovšem je, jestli máte šaty." "Mám krásné šaty a cítím se v nich jako princezna. Taky mám spoustu jiných věcí, ale na ty si musíš počkat do pátku." Sid sledovala jak se Adamovi rozzářily oči. "Vážně jo? Tak to se ovšem už moc těším a možná bych teď využil toho, že jsi zavřela dveře." Sid chvilku protestovala, ale nakonec se nechala unést stejnou spalující touhou jaká spalovala i Adama.
ČTEŠ
Skleněná princezna
Short StoryPokračování povídky Skleněný král Lenka Hrušková si užívá život a současnou situaci doma. Po tom co loni ukončila školu a začala naplno pracovat v rodinné sklárně je její život na té správné cestě. Největší štěstí jí přináší její bratr, protože mom...