Skleněná princezna

8. Jak si srovnat život

Lenka seděla v obýváku vily a dívala se na zahradu, která byla pořád pod sněhem. Po všem co se stalo a po dohodě se Sid zůstala už jen světla na stromcích v zahradě a věnce na dveřích a brance. Nikdo už neměl chuť na atmosféru se stromečkem. Díky Sid měla možnost včera si spoustu věcí uvědomit a taky pochopila, že ona to opravdu tušila už dlouho. Věděla s jistotou, že jí neprozradí a navíc jí bude oporou. Petr jí nikdy jako ženu brát prostě asi nebude a ona se s tím bude muset smířit. Dá se zdravotně do pořádku a pak za pár týdnů zmizí zase do Prahy. Všichni mu s tím rádi pomůžou a ona zvolí Adamovu taktiku, nikoho si k sobě nepustí. Nastavit si hranice a hlavně Petra přes ně nepustí. Pomůže se vším, ale musí chránit hlavně svoje srdce. Do dnes si pamatovala bolest, když ho viděla na jeho svatbě. Brali se v malém penzionu na tamní zahradě. Měli tam hrozně moc lidí, tedy alespoň z její strany. Jana jí nikdy nepřirostla k srdci a jak věděla měli to tak všichni. Ostatním stačilo, že byl Petr šťastný, pak najednou před třemi roky přišla zpráva, že se rozvádí. Adam možná věděl podrobnosti, ale nikomu to neřekl. Bylo zvláštní jak se jí z Petra občas podlamovala kolena. Jenže on byl fešák, hnědé delší vlasy a vousy nosil stejně upravené jako Adam. Věčně nosil kožené bundy, vlastně jako všichni.

Hovor s Adamem před chvílí jí zase trochu víc uklidnil, ale zároveň i víc rozrušil. Tak moc se původně těšila na tyhle lednové dny. Doufala, že Sid přemluví, aby pomaloučku začaly plánovat svatbu. Adélka a Láďa nechtěli nic velkého a tak se vezmou přímo v zoo na malém obřadu a pak to oslaví s kolegy v baru. Navíc díky těhotenství nechtěli na nic čekat a plánovali se vzít snad už příští měsíc. Všechno tohle a ostatní plány teď ovšem museli jít stranou a každý to chápal. Petr a jeho uzdravení teď měli všichni na prvním místě. Zaslechla auto a viděla, že Sid už je doma. Došla jí tedy nandat těstovinový salát, který dělala. Postavila talíř na stranu barových židliček a čekala až Sid přijde. Za chvilku už byla tady. "Večeře to je super, mám hrozný hlad děkuju Leni." "Chceš víno, nebo pivo?" Zasmála se, když se Sid na ní podívala a šla jí podat pivo a sama si ho taky vzala. "Mluvila jsi s Adamem?" "Volala jsem mu cestou domů. Musel si vyjasnit s Petrovými kolegy, že teď ho mají nechat být." "Vyjasnit, jo jasně úplně v klidu jo?" Obě se začaly smát a Lenka věděla, že se trefila. "No bylo to hlasitější, ale je výhoda, že Richard Vyšerma tam pracuje a může Adama podpořit."

Lenka měla Richarda ráda, po té nehodě pomáhal jí i Adamovi, tedy on to vzdal záhy, ale ona k němu chodila dva roky. "Hlavní je, aby měl Petr klid než ho nechá Adam převézt sem. Tady bude mít nadstandardní péči díky Adamovým konexím." "On jich má dost i v Praze, zvlášť jako bývalý voják. Stejně tak přistupují v nemocnici i k Petrovi a to je jedině dobře. Co ty, jak se s tím pereš?" "Je to mnohem lepší akorát nevím co budu dělat o víkendu, protože Raul bude mimo město a asi tu nechci být sama." "No pokud by se ti chtělo tak máme v zoo míň lidí, kvůli nemocem a pomoc s přípravou krmení by se nám hodila." Lenka se usmála, tak přesně tohle bylo to pravé. Přijde na jiné myšlenky a navíc je tam vždycky legrace. "Tak domluveno, vždycky je tam zábava a to potřebuju." "No tak vydíš, prostě pomůžeš tam kde to bude nejvíc hořet." Sid sledovala Lenku jak nakonec odešla k sobě do pokoje a předsevzala si, že na ní víc dohlédne. Chodila teď do zoo pravidelně, nejen pracovně, ale i soukromě. Tak jako Adam kdysi tam hledala klid a pohodu. Často se zastavila i u nich v kantýně a pochvalovala si tamní společnost. No snad příjezd Petra sem jí moc neublíží. Zatím rozhodně udrží její tajemství a zároveň uvažovala nad tím jestli by nebylo dobré říct jí pravdu o Petrově rozvodu. Ona i ostatní si mysleli, že to bylo kvůli jeho práci a neznali ten pravý důvod.

Lenka si dala dlouhou sprchu a pak zalezla s albem fotografií do postele. Tolik vzpomínek a tolik věcí co se za poslední roky stali. Život jim všem ublížil a ona teď našla fotky které hledala. Byla na nich s rodiči pár dní před jejich cestou. Fotil to Raul ještě u jeho staré chaty. Krásný slunečný den, který ani náznakem neměl být jedním z posledních. Tehdy ráno odjeli na letiště a Raul s ní byl doma. Pak se stalo tak moc věcí, policie, pláč a zjišťování co se stalo. Nakonec pozdě v noci přijel Adam, kterého přivezl právě Petr. Tehdy ho viděla poprvé, snažil se pomoct jak mohl. Druhý den musel odjet zpátky na základnu, ale v kontaktu zůstali s Adamem i když byl v Afghánistánu. Ona se tehdy snažila držet a jen díky Adamovi to zvládla. Život postupně ubíhal a ona začala žít nový život, kde už neměla ty dvě nejdůležitější osoby ve svém životě. Strejda a Adam jí byli oporou stejně jako všichni Adamovi kamarádi. Postupně se tahle rodina rozrostla o další lidi a teď byli pevně semknutí. Zároveň příchod Sid vnímala i jinak než ostatní, protože samozřejmě, že byla ráda kvůli Adamovi, ale zároveň i kvůli sobě. Věkově jí byla Sid nejblíž a to jí moc těšilo, protože tak měla někoho s kým mohla mluvit o věcech co jí trápí. Nakonec položila album a zkusila usnout, což se jí nakonec podařilo až po půlnoci, protože pořád myslela to jak si srovnat život.