Skleněná princezna

105. Pozvání na skleničku

Petr se snažil kontaktu s Ivou vyhnout jak jen to šlo. Nakonec večer seděli s Lenkou a zbytkem rodiny v obýváku a zrovna to s Adamem řešili. "Jako víc už to odkládat nemůžeš, ale vážně tě chápu." "No máš recht prostě jí napíšu a uvidíme co se stane." Lenka se o Petra opřela a usmála se na něj. Petr jí dal pusu a pak napsal první zprávu. "No tak uvidíme jak se nám bude dařit." "Lásko líp napsat jsi to nemohl a myslím si, že se chytne hodně rychle." Petr doufal, že má Lenka pravdu, protože pozvání na skleničku a narážka na volný čtvrtek byly úplně jasné. No a příchozí zpráva co mu během chvilky přišla už taky nemohla být jasnější. Ukázal jí i Adamovi. "Takže se chytla a teď už jen zbývá nastražit past v baru." "Fakt mě děsí jak rychle se ozvala a jsem rád, že zítřejší noc už stráví v cele." "Miláčku klid bude to dobrý a navíc tam ani nebudeš sám." Lenka se trochu toužebně podívala na bratra. "Neboj já a Břéťa tam budeme stejně jako Alena. Jitka bude v kuchyni, ale jen aby dohlédla na bar a pak tam zavře." "Neboj se miláčku budeme opatrní a hlavně nám hraje do karet, že naprosto nic netuší." Petr dal Lence pusu a usmál se na ní.

Raul pozoroval dění v obýváku a byl rád jak se všechno začíná hýbat. Vyřešení případu bylo na spadnutí a už chybí jen krůček. Samozřejmě tak jako ostatní věděl, že ještě bude trvat než pak proběhnou soudy, ale to už budou všichni v bezpečí. Hlavně Lenka a Petr odjedou na Šumavu jak mu prozradil Adam a užijí si jeden druhého. Byl za ně tak moc šťastný a zároveň doufal, že třeba Sid a Adam brzo oznámí že čekají miminko. Sid měla letět do států, ale padlo to a naopak se konference uskuteční v Praze. Takže možná už na prckovi pracovat začnou. "No já vás teď nechám a jedu k sobě, mám nahozené pruty a jsou tam i rybáři. Nebojte se zítra i pozítří budu tady, počítám s tím." "Díky strejdo to jsem rád, alespoň tu holky hlavně zítra nebudou samy." Adam se díval jak Raul zmizel a pak se otočil na Petra. "Už jsi se rozhodl ohledně čtvrtka?" "Zatím ne, ale asi bych byl rád za možnost vidět zatčení Krátkého. Lásko neboj já bych ho nezatýkal jen bych se mohl dívat." "Myslím si, že by jsi tam měl být. Za to všechno co ti udělal si zasloužíš ho vidět v poutech." Petr se usmál a byl rád jak to Lenka bere. Měla v tom totiž pravdu opravdu ho chtěl vidět v poutech. Pořád si uvědomoval jaké má štěstí s tím, že chápe jeho práci, samozřejmě se o něj bála, ale chápala to.

Druhý den ráno se Petr probudil dost brzo a tak nechal Lenku spát a šel dolů s tím, že by udělal snídani. Zjistil ovšem, že Adam byl rychlejší a snídani už dělá. Sedl si tedy na barovou stoličku a vzal si kávu. "Koukám, že jsi taky nemohl spát." "Jo občas se mi to ještě stává, ale jinak jsem si díky Sid navykl spát víc než dřív. Co máš dneska v plánu před večerem?" "Nic moc, klasika v kanceláři a máme poradu s kolegy z Hradce. Všechno musí být jako normálně tak jsme jí nerušili." "Tak fajn, já mám schůzku teď ráno a pak už mám čas na přípravu na večer. S Alenou a Jitkou je to domluvené." "Jo to je super, jinak přijede Zdeněk se Soňou a Mirek, protože je potřeba tu mít inspekci. Tak nějak tuším, že Soňa nechala jet i Zdeňka schválně." Adam se na Petra usmál a byl si jistý, že v tom má pravdu. Koneckonců užít si zatčení ženy, který ublížila jeho sestře bylo logické. "V tom máš určitě pravdu, ale nebude to střet zájmů?" "Nebude, protože on bude jen pozorovatel tak jako já u zatčení Krátkého." Petr se na Adama podíval a viděl jak souhlasně přikývl. "Lenka měla pravdu zasloužíš si vidět jak ho zatknou." Potom dali jídlo na stůl a během chvilky se nejdřív objevila Lenka a pak i Sid. Klidné ráno bylo předzvěstí rušného večera.

Lenka byla s Petrem v ložnici a po klidném dni se dívala jak se chystá na večerní schůzku. Všechno bylo nachystané a připravené. "Adam a Alena s Jitkou už jsou na místě. Břéťa podle dohody dorazí hned po mě." "Jsem ráda, že tam s tebou budou. Nebojím se pak tolik." Petr došel dát Lence pusu a chvilku jí držel v pevném objetí. "Všichni budeme opatrní a navíc asi dvacet minut před ní dorazí i lidi z inspekce s příkazem k zatčení a budou čekat s námi." "Tak dobře a teď už budeš muset jít." Petr neodolal a ještě Lenku pořádně políbil a užil si tenhle báječný okamžik. Pak spolu s ní došel dolů, kde se rozloučil se Sid a Raulem. Oba byli v obýváku a Raul tu s nimi bude celou noc. Už se chystal jít ke garáži, když se objevila Adélka a Láďa. "No co uděláme si dneska přespávačku, takže se neboj o všechno bude postaráno." "Díky, moc si toho vážím." Petr obajl Adélku a pak i Láďu a tomu ještě zašeptal. "Moc děkuji, jsem hned klidnější." "Napadlo nás to s Adamem. Tohle je maličkost." Lenka vzala Petra za ruku a šla s ním do garáže, aby se vydal vstříc dnešnímu setkání. Nic nebylo jisté, ale jejich láska ano a ona si byla jistá, že všechno dobře dopadne. "Miluju tě." "Taky tě miluju." Pak už Lenka jen sledovala jak vyjel z garáže a ona se vydala do obýváku, aby s ostatními čekala.