42. Možnosti pátrání

111 7 0
                                    

Adam vzal později Petra do pracovny zatímco Sid s Lenkou chystaly večeři. "Jak chceš dál postupovat ohledně tvých kolegů?" "Myslím si, že jsem našel ideální řešení a to, že bych to řekl jak Břéťovi tak Markovi najednou. Mohl bych sem Marka nalákat a pak mu to všechno říct." "Nikomu dalšímu z Prahy to říct nechceš? Myslel jsem, že tě tvoji bývalé kolegyni to řekneš taky. Chápu, že Honzu chceš chránit kvůli jeho postavení." Petr se na Adama díval a nevěděl jak má odpovědět, protože sám neuměl říct důvod, byl to jen takový pocit. Něco na co si vzpomněl a přesto to nemuselo nic znamenat. Naštěstí Adamovi se díky jeho vojenskému instinktu podařilo okamžitě zorientovat. "Ty ji nevěříš." Adam se na Petra díval a viděl jak přikývl. Tak tohle nečekal, ale dávalo to smysl, proč Petr tak váhal se zapojením lidí z Prahy. "Nedokážu to vysvětlit, ale něco tu je, nevím přesně co..." "Máš tušení nebo tě varuje tvůj instinkt a to není radno podceňovat. Petře já to chápu a myslím si, že bude dobré jí z toho vynechat i kdyby se to nakonec nepotvrdilo." "Nechci jí křivě obvinit, ale než se vdala a pak přišla k nám tak o ní moc nevím. Navíc to bylo krátce před mým rozvodem a to jsem pak měl úplně jiné starosti." "Dobře takže ji z toho úplně vynecháme a myslím si, že ta možnost sem pozvat Marka je skvělá příležitost."

Petr byl rád jak moc ho Adam chápe a že má někoho komu se takto může svěřit a probrat s ním možnosti pátrání. "Zatím se zdá, že nitky vedou k inspekci a organizovanému zločinu. Teď jen zbývá zjistit kolik lidí je do toho opravdu zapojeno. Taky jsem se ještě díval na možnosti jak to vyřešit co nejrychleji, aby to už skončilo." "Petře nech toho a moc dobře víš o čem mluvím." Petr se střetl s Adamovým pohledem a pak sklonil hlavu. Uměl v něm za ty dlouhé roky tak moc číst. "Možná nejsem schopný si všimnout, že miluješ mojí sestru, ale sakra poznám, když to chceš uzavřít rychle, aby byla v bezpečí. To ničemu nepomůže, tahle hydra musí přijít o všechny svoje hlavy a být úplně zničená." "Já vím moc dobře, že máš pravdu, ale já se o ní tak hrozně bojím." Adam kamaráda sledoval a věděl, že se potácí mezi touho zjistit celou pravdu a odhalit všechny viníky a zároveň potřebou chránit ženu kterou miluje. "Oba víme, že Lenka by ti nikdy neodpustila, že by jsi to vzdal jen kvůli ní. Taky by jsi to nikdy neodpustil ani sám sobě. Je nás dost kteří ti s tím vším pomůžeme a všichni budou v bezpečí." Petr se usmál a věděl, že má Adam prostě pravdu.

K večeru seděl Adam nahoře v ložnici a užíval si pohled na Sid, která si připravovala věci na zítra, aby měla všechno nachystané. On sám měl už taky oblek a všechno ostatní připravené. "Ta barva šatů se mi moc líbí a jsem moc rád, že se ti dva zítra vezmou." Sid se usmála a došla si k Adamovi sednout na postel. "Já taky a Adélka má červenou ráda, tak je super to podpořit šaty v téhle barvě. Lenka má taky červené a myslím, že Petrovi se budou moc líbit." "To určitě budou a taky už poprvé budou zítra u něj v bytě." "On si dělá velké starosti viď? Trápí se kvůli jejímu bezpečí." Sid poslouchala co jí Adam říká a došlo jí, že možnost dalšího člověka který může být zrádce navíc tak blízko musí Petra ničit. "Není si jistý, ale nechce to podcenit. Je mi ho líto a snad naše pomoc a Lenky láska mu pomůžou tohle všechno překonat." "Určitě ano a už chápu proč jste byli tak vážní u večeře." "Teď to necháme být a užijeme si svatbu. Pokud všechno půjde podle plánu tak v pátek by Petr řekl Břéťovi a Markovi pravdu o všem co se tu děje. Zatím jen neví jestli je chce vzít k sobě, sem, nebo k Raulovi. Taky jsem teď kontaktoval toho kamaráda z rozvědky a zařídí mi rušičku, jen pro jistotu." "To je dobře, ale teď dost, musíme myslet pozitivně a zítra si užít svatbu." "Ja si teď moc rád užiju cokoli." Sid se se smíchem nechala líbat a pak už se s Adamem věnovali jen sami sobě.

Lenka vyšla z koupelny a našla Petra jak sedí u okna a dívá se ven. Věděla, že je tu něco co jí ještě neřekl a tak si vzala župan a sedla si vedle něj. "Lásko co se děje? Nemusíš mi to říkat, protože pokud to ví Adam tak mi to stačí." Petr se na Lenku podíval a natáhl se, aby jí mohl dát pusu. "On to ví a já ti to asi zatím nechci říkat, ale jde o Ivu." Lenka si rychle dala dohromady možnosti a vyšlo jí, že jeho bývalá kolegyně z Prahy v tom může být namočená. "Dobře beru to na vědomí a ty mi to řekneš až budeš připravený. Podívej neříkám, že se nebojím, protože se bojím o tebe, bojím se o sebe a o všechny ostatní, ale ty to nemůžeš vzdát. Musíš zjistit co se stalo a jak to všechno souvisí." Petr věděl, že má neuvěřitelné štěstí v tom jak chápavá a milující Lenka je. Přitáhl si jí blíž a pak i sní v náručí zamířil do postele. Jemně jí líbal a pak polibky posel její rameno a krk. Postupně ji zbavil županu i košilky a užíval si každý kousek jejího těla. Lenka si užívala tu úžasnou něžnost se kterou se s ní Petr miloval a jakmile pak začala vášeň odeznívat odpočívala v jeho náručí. Sem patřila a hlavně věděla, že je tu v bezpečí a milovaná.

Skleněná princezna Kde žijí příběhy. Začni objevovat